Po letech honby za zásobami...
Celý podtitul:
Po letech honby za zásobami v exotických končinách se velké ropné společnosti opět zaměřují na ložiska v Severní Americe
V coloradském městě Parachute se dosud mluví o „černé neděli“ v květnu 1982, kdy Exxon zastavil miliardový projekt těžby ropy ze živičné břidlice. Tento krok zlikvidoval přes dva tisíce pracovních míst a poslal místní ekonomiku do vývrtky. Přejmenovaný ExxonMobil v současnosti znovu provádí zkušební vrty, a dokonce se zaměřuje na obtížně těžitelná ložiska, o nichž se někteří lidé domnívají, že jsou v nich zásoby ropy souměřitelné s těmi, jaké má Saúdská Arábie. „Změnilo to krajinu a zlepšilo naši ekonomickou strukturu,“ uvádí Robert Knight, správce města Parachute.
To představuje významný strategický posun také pro ropné obry. Po letech, kdy se největší hráči ropného průmyslu vyhýbali Severní Americe a Evropě a dávali přednost exotickým končinám, jež slibovaly daleko větší množství ropy za mnohem menší cenu, začali se vracet zpátky. Důvod? Velké projekty se obtížně prováděly a nekompenzovaly klesající produkci ve vyzrálejších regionech, jako jsou USA. Pět největších amerických a britských ropných společností – ExxonMobil, Royal Dutch Shell, BP, Chevron a ConocoPhillips, jež se dohromady podílejí na jedenácti procentech celosvětové těžby – loni zaznamenalo pokles těžby ropy o tři procenta na deset milionů barelů denně. Tyto snižující se dodávky jsou jedním z důvodů, proč cena ropy převyšuje v současnosti 125 dolarů za barel.
Samozřejmě že podstatná část budoucí světové produkce bude přicházet z regionů bohatých na ropu, jako je Blízký východ, a z nedávno objevených ložisek u brazilského pobřeží. Avšak jakékoli další investice v USA pomohou zvrátit dvacetiletý pokles těžby ropy, a to v době, jež má zásadní význam pro světové energetické zásoby. Podle federálního Úřadu pro energetické informace (EIA) se očekává, že po poklesu o celá čtyři procenta ročně v posledním desetiletí vzroste americká těžba ropy v roce 2009 o 4,2 procenta na 5,3 milionu barelů denně. Ještě se však uvidí, jaký vliv bude mít obnovená výroba na ceny.
V posledních bezmála dvaceti letech se přední ropné společnosti dávaly v Severní Americe a Evropě na ústup. Když byly ceny ropy nízké, navzájem fúzovaly, snižovaly náklady a prodávaly menším konkurentům tisíce vrtů v USA a v Severním moři, kde se už dlouho nacházela snadno těžitelná a levná ropa. Aby velcí hráči tyto zdroje nahradili, lovili to, čemu se v odvětví říká „sloni“, ohromná pole v Africe, Jižní Americe a bývalém Sovětském svazu – projekty s vábivými vyhlídkami, zdánlivě za zlomek nákladů.
Ukázalo se však, že se tito sloni obtížně chytají. Velké akce, například podnik společnosti Shell v ceně 20 miliard dolarů zaměřený na nalezení ropy v hlubokých vodách u pobřeží ledového ruského ostrova Sachalin, se potýkaly s obrovskými průtahy a překračováním nákladů. Mezitím se změnilo politické klima. Povzbuzeny svým novým ropným bohatstvím vlády od Kazachstánu po Venezuelu zpřísnily podmínky svých kontraktů se zahraničními společnostmi – včetně získávání většího podílu na produkci, když se zvyšují ceny – nebo tyto společnosti úplně vyhodily.
Velké společnosti také opatrně hospodařily s kapitálem a zisky vkládaly do zpětné koupě akcií místo toho, aby je využívaly k investicím do nového průzkumu a nových vrtů. Investiční výdaje jako procento výnosů pěti největších hráčů zůstaly v letech 2000 až 2007 relativně nezměněny. V důsledku toho všeho se ropní obři urputně snaží zvýšit těžbu.
To je v naprostém protikladu k menším, čilejším společnostem, z nichž mnohé se zaměřují na dobývání zemního plynu v USA. Jak uvádí energetická výzkumná firma John S. Herold, v loňském roce 129 veřejně obchodovaných energetických společností kromě pěti největších více než zdvojnásobilo celkové výdaje. V téže době tyto společnosti zvýšily těžbu ropy o šestnáct procent.
V některých případech tito menší hráči využili toho, čeho se ropní obři vzdali. V roce 2000 vynaložila společnost Occidental Petroleum 3,6 miliardy dolarů na nákup polí ve stárnoucí permské pánvi v západním Texasu od BP a Shellu. Wall Street tento obchod neschvaloval a po jeho ohlášení snížil cenu akcií Occidentalu o polovinu. S využitím nejnovějších technologií Occidental na těchto polích zvýšil těžbu o 40 procent na 200 000 barelů denně. V současnosti je tato firma největším producentem ropy v Texasu.
Zdá se, že ropní obři berou rozum do hrsti. Aby si společnost ExxonMobil poradila s klesající těžbou, zvýší kapitálové výdaje na celých 30 miliard dolarů ročně, tedy o šestnáct miliard více než skoro v celém tomto desetiletí. Kromě podniků v Coloradu investuje ExxonMobil více do kanadských ropných písků – obrovských, zvláštních polí, kde se ropa těží jako uhlí – i do naleziště Barnett Shale, jednoho z největších nových polí zemního plynu v USA. Naleziště Barnett Shale paradoxně objevili mnohem menší hráči jen několik mil od sídla ExxonMobilu na předměstí Dallasu. „U ropných obrů se příliš dlouho projevuje jeden strategický omyl,“ tvrdí Richard Gordon, energetický analytik firmy Gordon Energy Solutions, „při některých velmi významných příležitostech si nechali ujet vlak.“
Teď se ropní obři snaží dohonit, co zmeškali. Jeden řídící pracovník BP uznává, že společnost udělala chybu, když rozprodala starší pole v USA a Severním moři. Nedávno BP zintenzivnila výdaje v Severní Americe, stejně jako to udělal konkurenční Shell. A v dubnu, po letech dohadování s aljašskými činiteli o potenciálních daňových sazbách z nového plynovodu ve státě, BP a ConocoPhillips oznámily, že přistoupí k uskutečnění tohoto projektu za 30 miliard dolarů. Očekává se, že se k nim připojí i ExxonMobil. „Zjistily, že Severní Amerika přece jen není tak špatné místo,“ konstatuje Arthur L. Smith, dlouholetý energetický analytik, který v současnosti řídí firmu zabývající se peněžním managementem v Houstonu.
To, zda nová láska předních ropných společností k Severní Americe vyústí v nižší ceny, je otázkou za 200 dolarů za barel. Už v 70. letech nová těžba na Aljašce a v Severním moři pomohla ceny snížit. Avšak i když zvýšená těžba má dnes na ceny jen okrajový dopad, jsou tu další přínosy. Jak tvrdí Charles Swanson, vedoucí partner společnosti Ernst & Young, jde například o snížení závislosti USA na zahraničních dodavatelích ropy a posílení místních ekonomik. Podle Swansona „to přináší prospěch všem“.
BOX:
OBŘÍ CHYBA ROPNÝCH OBRŮ
Zatímco malí hráči loni hodně investovali do výroby, velké ropné společnosti šetřily kapitálové výdaje
procenta
- zvýšení kapitálových výdajů
- růst výroby
ropní obři; další ropné společnosti
Pramen: John S. Herold
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl
