Hospodářský výsledek deseti domácích penzijních fondů v prvním letošním čtvrtletí činil 1,4 miliardy korun. V porovnání s loňským rokem to představuje zvýšení o 30 procent. Desítka tuzemských penzijních fondů oznámila v prvním čtvrtletí meziroční nárůst hrubého zisku o téměř třetinu.
ROSTE VÝZNAM PŘÍSPĚVKŮ ZAMĚSTNAVATELE Hospodářský výsledek deseti domácích penzijních fondů v prvním letošním čtvrtletí činil 1,4 miliardy korun. V porovnání s loňským rokem to představuje zvýšení o 30 procent. Desítka tuzemských penzijních fondů oznámila v prvním čtvrtletí meziroční nárůst hrubého zisku o téměř třetinu. Výsledek je rekordní jenom zdánlivě. Fondy totiž obvykle vykazují zhodnocení dvě až čtyři procenta ročně. Nárůst zisku se do zhodnocení vkladů klientů promítne přibližně procentním zvýšením. Navíc výsledky posledních let ukazují, že zisky fondů se - pravděpodobně také vzhledem k poklesu úrokových sazeb - naopak spíše snižovaly. Například fond Komerční banky v roce 2004 klientům připsal 3,50 a o rok později 4 procenta. Za loňský rok to budou ale jenom tři procenta, přičemž podobně se vyvíjejí i výnosy dalších fondů. STABILNÍ RŮST Podle finančních statistiků je český trh penzijního připojištění už saturován. Statistiky ovšem ukazují, že přesto vykazuje v hlavních parametrech stálý růst. Především se zvyšuje počet účastníků. Od letošního ledna do března vzrostl z 3,61 milionu osob na 3,72 milionu. To mimo jiné znamená, že zákazníky penzijních fondů je už více než třetina celé populace Česka a zároveň dvě třetiny pracovně aktivních lidí. Roste také počet osob, jimž na platby přispívá zaměstnavatel, těch je dnes u fondů registrováno už 842 tisíc. Zvětšuje se rovněž objem aktiv fondů, na konci března jejich hodnota činila 141 miliard korun. Z toho měly fondy nejvíce investováno do dluhopisů (77 procent). Přes sedm procent bylo uloženo do akcií, stejná suma na bankovní účty a pět procent fondy věnovaly na nákup podílových listů investičních fondů. Taková struktura investičního portfolia penzijním fondům a jejich zákazníkům sice přináší jistotu, ovšem celkově nižší míru zhodnocení. CO BUDE SE STÁTNÍ PODPOROU? „Státní příspěvek nebyl po celou dobu existence valorizován!“ Na to upuzorňují profesionálové z penzijních fondů. Přitom hlavně státní příspěvek je nepochybně největším lákadlem pro drobné střadatele. Současný systém státní podpory je nastaven vysoce logicky: přímá podpora formou státního příspěvku (maximálně 150 korun měsíčně při úložce 500 korun, tedy šest tisíc). U vyšších částek pak nepřímá podpora ve formě daňově odpočitatelné položky, což ale platí jen pro příspěvky nad uvedenou šestitisícovou částku. Konstrukce, která nemá chybu, ale nicméně nefunguje. V průměru totiž ani po třinácti letech existence systému totiž měsíční příspěvek nedosahuje ani oněch - z hlediska státního příspěvku - optimálních pět set korun. Loni činil 431 korun, tedy 5172 korun ročně. Teoreticky vzato, na daňové úlevy tak nikdo z klientů penzijních fondů nedosáhne. Proto fondy usiluji o zvýšení státního příspěvku, přičemž není vyloučeno, že jaksi „na oplátku“ by byly zrušeny daňové úlevy. Co se ovšem z těchto návrhů stane realitou, to lze dnes jen velmi těžko odhadnout. LÁKADLA PRO MLADÉ**
Téměř jistou novinkou je tak jenom vstup dalšího hráče na trh. Do Česka před časem s jistým zpožděním vstoupil finanční konglomerát Aegon, jehož žádost o licenci pro penzijní fond se v současnosti posuzuje a s vysokou pravděpodobností bude vyřízena kladně.
Rodina současných deseti fondů se tak rozroste. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že pro další fond v Česku není místo. „Trh je saturován, jedinou možností pro nový fond je přetahování klientů od konkurence,“ tvrdí ředitel Penzijního fondu České pojišťovny Ivo Foltýn.
Skutečností ovšem je, že klientů fondů byť pozvolna, tak stabilně přibývá. V prvních třech měsících tohoto roku jejich počet vzrostl o tři procenta, což představovalo105 tisíc nových pojištěnců. Pokud by reforma přinesla alespoň některé z uvažovaných změn, poptávka po penzijním připojištění by nejspíš stoupla. Samotní manažeři fondů často připomínají zatím „nevyužité“ mladší generace (přibližně polovina klientů fondů je starší 50 let). Atraktivnější zhodnocení vkladů by je určitě přilákalo - a pak by se na trhu jistě dobře uplatnilo i jedenáct fondů.
