Čím dál častější období déletrvajícího sucha nesvědčí ječmenu, z nějž pivovarníci získávají slad. Řešení má přinést multidisciplinární výzkum.
Zdá se, že produkce piva, v Česku národního nápoje, je s nástupem klimatických změn ohrožena. Sezónní výkyvy počasí a zejména déletrvající sucho způsobují problémy v produkci sladovnického ječmene.
Vědci proto začali hledat cesty, jak kvalitu této klíčové suroviny pro výrobu piva do budoucna zajistit i v prostředí postupného oteplování. Kvůli němu totiž nemá ječmen jarní dostatečnou kvalitu. Jeho porosty často předčasně zaschnou.
Řešení má přinést rozsáhlý výzkum zahrnující několik odborných disciplín. Od genetiky přes molekulární biologii až po klasické postupy hodnocení odrůd a linií ječmene.
Pijete piva malých pivovarů?
„Naším cílem je získat materiál k vyšlechtění odrůd schopných dosáhnout dobrých kvalitativních parametrů i ve stresových podmínkách,“ vysvětluje proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Radim Cerkal, který začínající výzkum podpořený Národní agenturou pro zemědělský výzkum na univerzitě povede.
Odolnější odrůdy
„V případě ječmene jarního budeme hledat genotypy schopnější vyrovnat se se suchem. V případě ječmene ozimého pak ty se sladovnickou kvalitou, kterým rychlý vývoj na jaře v důsledku možnosti využití zimní vláhy poskytuje větší šanci uniknout suchu v době tvorby a zrání zrna,“ dodal Radim Cerkal.
Klimatické změny se na porostech ječmenu projevují jak snížením výnosu, tak i zhoršením kvality a tím zvýšením obsahu dusíkatých látek. Tyto problémy se týkají celé Evropy, v podmínkách České republiky pak zejména Hané, Polabí nebo jižní Moravy.
Pšenici z českých polí vytlačí výnosnější plodiny, říká expert na klimatické změny
Jarní sladovnický ječmen je plodina s krátkou vegetační dobou a malým kořenovým systémem. Klimatická změna na ni proto dopadá více než na jiné. Navíc zemědělci stále častěji nahrazují jarní plodiny ozimy, aby se vyhnuli ztrátám. Sladovny se pak musí vyrovnat s menším množstvím kvalitní suroviny, která je logicky i dražší než v minulosti.
Jedním z možných řešení problému je zaměřit šlechtění na mohutnost kořenového systému. „Zde ale vidím přínos pouze pro případy letního sucha. Pro situace posledních let, kdy bylo výrazné sucho na jaře, bude tento princip neúčinný, protože rostliny nebudou schopny mohutný kořenový systém vůbec vytvořit,“ uvedl vedoucí brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Vratislav Psota.
Řešení je podle něj třeba hledat také v používání ječmene ozimého, který má jako sladovnická surovina více než stoletou historii, ale většina odrůd nemá potřebnou sladovnickou kvalitu.
Drony sledují vinice
Extrémní horka a sucha ohrožují také tuzemské vinice. Rostliny révy vinné jsou kvůli krajním projevům počasí oslabené a vysílené. Snadněji pak podléhají nejrůznějším chorobám. Vědci z Jižní Moravy proto začínají při monitorování zdravotního stavu vinic používat moderní metody, včetně sledování porostů z létajících dronů.
Potvrzeno. Žatecký červenák není v pořádku
„Moderní metody precizního vinohradnictví vyžadují dokonalou znalost konkrétní vinice spojenou s dálkovým snímkováním,“ uvedl Pavel Pavloušek ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Drony tak nahrazují jiné metody sledování porostů, například s pomocí čidel teploty a vlhkosti. „Tato cesta je však nákladná a nedokáže postihnout variabilitu velkých ploch,“ vysvětlil Pavel Pavloušek, proč je letecký výzkum malými bezpilotními stroji efektivnější.
Tuzemské pivovary loni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,7 procenta více. Za zvýšením produkce stálo hlavně zvýšení exportu o 11,8 procenta. Dlouhodobý průměr produkce vína v České republice se pohybuje kolem 600 tisíc hektolitrů.
Článek vyšel v magazínu Profit
