Potomek původních majitelů Vítkovických železáren hledá partnery v ČR
Úspěšný bankéřský rod Rothschildů, jenž historicky kromě své rodinné Rothschild Bank ovládal i rakouský finanční ústav Creditanstalt, se v polovině 19. století výrazně zapsal i do historie těžkého průmyslu ve Slezsku. Salomon Rothschild vybudoval železnici z Vídně přes Ostravu, Krakov až k solným dolům v Bochuni a Wieličce (takzvanou Ferdinandovu Severní dráhu), koupil a úspěšně provozoval Vítkovické železárny a ve Slezsku také těžil uhlí. Potomek Rothschildů Geoffrey R. Hoguet, který dříve pracoval jako investiční bankéř pro Creditanstalt v New Yorku a jenž nyní investuje do energetických technologií, chce v ČR získat zpět rodový majetek a po vzoru svých dědů a prastrýců se zde výrazně prosadit i v byznysu.
Dědečkova a prastrýcova emigrační daň
Hoguetův dědeček Alfons von Rothschild byl filolog a vlastnil světově proslulou sbírku známek. Patřil ke třetí generaci úspěšné podnikatelské rodiny, v níž ta první bohatství utváří, druhá ho spravuje a třetí se věnuje dějinám umění, jak konstatoval Otto von Bismarck.
Hoguetův prastrýc Louis šéfoval bance Austria Creditanstalt a také řídil Vítkovické železárny. V roce 1938 ho zavřeli nacisti, na svobodu byl puštěn až za rok a s podmínkou, že on i jeho bratr se musejí zříct veškerého rodového majetku. „Byla do daň za právo emigrovat před nacisty,“ komentuje to s odstupem více než půlstoletí jejich potomek.
Bezdětný Louis odešel do USA a po Němcích přebrali majetek Rothschildů v bývalém Československu komunisté. Kromě železáren šlo i o zámek v Šilhéřovicích a rozsáhlé lesy a polnosti. „Přitom jako židovská rodina jsme evidentně nebyli kolaboranty s nacisty. Nedávno jsme ale objevili, že konfiskační proces nebyl nikdy právně dokončen, a proto nyní u soudů v Ostravě a v Opavě požaduji jejich vydání,“ říká Hoguet.
Přichází pro majetek rodu Rothschildů
Hoguet vystudoval ekonomii na Wharton School na Pensylvánské univerzitě v USA v roce 1972. Pracoval pro společnost Brown Brothers Harriman & Co. v Paříži, řídil firmu Hoguet, Keller, Wittman & Co. a vedl investiční bankovnictví rakouské Creditanstalt v New Yorku. Nyní je jedním z výkonných ředitelů společnosti GRH Holdings a investuje do energetických technologií.
„Vracím se do České republiky, kde v devatenáctém a v první polovině dvacátého století úspěšně působili mí předci a kam jezdili v létě na zámek Šilhéřovice moje matka a můj dědeček. Vím, že vracení starých rodových majetků je v Česku politicky velmi citlivé téma, a tak pro usnadnění nejen žádám, ale také něco nabízím. Chci do ČR přivézt nové energetické technologie, do nichž investuji již sedm let, od svého odchodu z Creditanstaltu,“ vysvětlil týdeníku EURO počátkem loňského prosince Hoguet. Na obchodní cestě v Praze jednal mimo jiné i se společností ČEZ. Žádný kontrakt zde však zatím nepodepsal.
Jak dotěžit poslední kapky ropy Jaké konkrétní energetické technologie Hoguet přiváží? „Nabízíme technologii čistého zplyňování uhlí a také zachycování a další využívání oxidu uhličitého. Zemní plyn je klíčová surovina a vy jste na jejích dodávkách do značné míry závislí na Rusku. Přitom máte relativně dost uhlí, z něhož lze plyn získat,“ říká Hoguet. Zplyňování uhlí je podle něj zajímavá technologie nejen z hlediska energetické bezpečnosti, ale také z hlediska životního prostředí. Podle Hogueta je zplyňování ekonomicky efektivní již nyní a bude ještě zajímavější v okamžiku, kdy bude nutné reálně platit za povolenky k emisím CO2. „S technologií zplyňování uhlí Česká republika může během svého předsednictví EU ukázat svůj náskok v tomto sektoru čisté energetiky. Jde navíc i o dobrý byznys. O zachycený oxid uhličitý je nyní na trhu velký zájem. Je ho totiž možné využívat k dotěžení ropných studní, z nichž by jinak již nebylo možné ekonomicky efektivně vytáhnout posledních 20 procent ropy,“ dodává Hoguet. Technologie čistého zplyňování uhlí a zachycování oxidu uhličitého při tomto procesu již podle Hogueta funguje v Německu a nyní se jeho společnosti GRH Holdings podařilo podepsat smlouvy na výstavbu sedmi jednotek na zplyňování uhlí v Severní Dakotě v USA za 1,2 miliardy dolarů.