Když se roušky staly běžnou součástí našich životů, mnoho lidí si velmi hlasitě stěžovalo, že jim přes látku na obličeji není vůbec rozumět a musí všechno opakovat třikrát. A co teprve, kdyby měli mluvit s cizincem, to by bez odezírání nezvládli vůbec. Taisuke Ono z Japonska se však chopil příležitosti a se svým startupem Donut Robotiscs vytvořil hi-tech roušku. Ta dle webu CNN sice kvůli otvorům v přední části nechrání proti koronaviru, ale zato pomáhá lidem komunikovat i při dodržování rozestupů. Vynález jménem C-Face Smart mask umí zesílit hlas nositele, převést nadiktovaná slova do textu a překládat řeč svého majitele do dalších sedmi jazyků.
Přes elektronické zařízení nelze dýchat, a tak museli výrobci do roušky vyříznout otvory, což chytrou masku předurčilo k nošení na klasické roušce. Samotný přístroj autoři v Donut Robotics vyrobili z bílého silikonu a plastu, který v sobě skrývá mikrofon. Ten se přes Bluetooth spojí se smartphonem nositele, který pak překládá slova, jež mikrofon nahraje. Rouška zatím umí japonsky, čínsky, korejsky, vietnamsky, indonésky, anglicky, španělsky a francouzsky. Překlad funguje jednoduše, stačí odříkat zprávu a vybrat cílový jazyk. Aplikace sdělení přeloží a zobrazí na displeji mobilu. Zda půjde překlady přehrát nahlas, se zatím neví. Jasné není ani to, jestli můžete do roušky mluvit kterýmkoli z osmi naučených jazyků, nebo přijímá pouze japonštinu, nicméně to se prý vyřeší upgradem softwaru.
Chytré roušky lze i spárovat a do vzdálenosti deseti metrů používat místo handsfree, ačkoliv se neví ani to, jestli se z masky odešle pouze textová zpráva, nebo příjemce dostane audio nahrávku. K dostání by roušky měly být dle Euronews za lidovou cenu 35 eur (885 korun), přičemž aplikace se platí zvlášť. Podle webu Uncrate prvních 5000 kusů na podzim zamíří k japonským zákazníkům a po uspokojení jejich poptávky plánuje startup export do Číny, USA a Evropy. Autoři slibují, že chytrá rouška usnadní cestování, protože má potenciál postupně odstranit jazykovou bariéru ve světě a s ní i nutkání turistů si na všemožných místech roušky sundávat.
Skořice z letiště
Překládací systém jako takový Ono převzal od svého předchozího výtvoru – robota jménem Skořice. Se začátkem pandemie se práce na tomto pomocníkovi pozastavila, a tak inženýry z Donut Robotics napadlo, že by jeho software mohli aplikovat do všudypřítomných roušek. Stejný systém by měl překládat i oficiální webové stránky společnosti z japonštiny do angličtiny, při čemž se osvědčil. Úvodní věty sice zní lehce kostrbatě, ale čtenář smysl snadno pochopí.
Ono říká, že k vývoji svých robotů používá strojové učení a počítače se „drtí“ nový jazyk za účasti profesionálních překladatelů a japanologů. Chlubí se, že podle jeho názoru technologie Donut Robotics předčí v překladu japonštiny Google API a jiné populární systémy, protože světoví hráči považují za základ svého slovníku angličtinu.
Když současný CEO společnosti Taisuke Ono v roce 2014 spolu s Takafumi Okabem startup zakládal v garáži ve Fukuoce, představovali si, že jednou budou vyrábět malé pohyblivé roboty, kteří „vyřeší sociální problémy“. Oba si přáli změnit svět pomocí komunikačních přístrojů. Vznikající firmu pojmenovali Donut Robotics, ne snad kvůli tomu, že by tolik milovali koblihy, ale protože se shlédli v teorii tvrdící, že vesmír má tvar nekonečného donutu. Firmu posléze proslavil společenský robot Skořice, který najde uplatnění při společenských událostech, kde navzájem představí hosty, i doma, kde z hlasu svého majitele rozpozná, zda na něj neleze rýma. Když dvojice inženýrů získala hodnotnou investici, přihlásili se do Haneda Robotics Lab, kde měli různí konstruktéři za úkol vytvořil komunikační roboty pro letiště Haneda, které trpělo nedostatkem zaměstnanců, a tak chtělo, aby cestující obsluhovaly stroje.
Improvizace bez cestování
Sama Skořice patřila v roce 2016 mezi šest prototypů tlumočnických robotů pro letiště v Tokyu. Měla tam navigovat turisty a poskytovat jim informace o místě. Zástupce letiště si během výběrového řízení na ideálního průvodce získala roztomilým vzhledem, připomínajícím malou loutku, a překládacím systémem, který velmi dobře rozumí i v hlučném prostředí. Ale když přišla pandemie, v Donut Robotics pro ni nezbylo místo. Mechanici se rozhodli vytvořit užitečnější přístroj, který by odstranil nedorozumění a překřikování, s nímž lidé bojovali v rouškách, lepících se jim na ústa. Ředitele ke změně zaměření vedl i praktický důvod. Od roku 2017 pracoval na vylepšování Skořice, ale když se letiště uzavřelo, začaly firmě docházet peníze. „Náš tým přemýšlel, jak vydělat dost na to, abychom nezkrachovali. Došlo nám, že potřebujeme produkt, který se bude dobře prodávat i během pandemie,“ vysvětluje šéf startupu.
Největší žně zažili na začátku covidové pandemie výrobci roušek, obrátit se tímto směrem tedy představovalo víc než logický krok. Donut Robotics v červnu spustili na japonské platformě Fundinno sbírku. Během prvních 37 minut vybrali 28 milionů yenů (5,5 milionů korun). „Překvapilo nás to,“ říká Ono. „Původně jsme čekali, že tolik peněz získáme za tři nebo čtyři měsíce.“ V červenci ve druhém kole financování startup získal 56,6 milionů yenů (11,1 milionů korun), jež má Ono v plánu investovat do softwaru, který bude schopen překládat více světových jazyků. Podle CNN CEO startupu slibuje v prosinci dodat Japoncům až 10 000 chytrých roušek. Na jaře 2022 otevře společnost další crowdfunding na Kickstarteru a v dubnu pošle první chytré roušky přes oceán do USA a Velké Británie.
Podle Ona rouška propojená s mobily v okruhu deseti metrů usnadní komunikaci například v oddělených kancelářích či v nemocnicích. „Pořád existuje spousta situací, které vyžadují osobní schůzku,“ připomíná. „Tato nová situace bude teď normální… Rouška a aplikace nám pomohou se s ní vyrovnat,“ dodává Taisuke Ono.
