Lagardere rozjíždí zpravodajský program s BBC Radiocom, který nahradil Rádio Česko. Český rozhlas si stěžuje, kde může
Společnost Lagardere Active ČR, do jejíž stáje patří stanice Frekvence 1 nebo Evropa 2, minulý týden spustila projekt, který byl dosud výhradně v hájemství veřejnoprávního rozhlasu: zpravodajsko-informační program. Do posledního únorového dne Český rozhlas provozoval ve spolupráci s BBC Radiocom stanici Rádio Česko. Firma ale instituci vypověděla smlouvu a převedla licenci právě na Lagardere.
Zpravodajská stanice je drahý špás i pro Český rozhlas, který na koncesionářských poplatcích každoročně vybere dvě miliardy korun. Náklady na celodenní zpravodajský program podle ředitele centra vysílání Českého rozhlasu (ČRo) Ondřeje Nováčka ročně vyjdou „řádově na 100 milionů korun“. Lagardere zatím do vysílání příliš neinvestuje, nicméně ve finální fázi by ho měl provoz nové stanice stát zhruba 20 milionů korun ročně.
Proč se soukromá společnost pouští do aktivity, která je drahá i pro veřejnoprávní rozhlas? K dispozici byla lukrativní celoplošná licence opírající se o kmitočtovou síť ve dvanácti městech České republiky. A k té se delší dobu nedalo dostat. Uvědomil si to i management ČRo, takže se pokouší situaci na poslední chvíli všemi dostupnými způsoby změnit. O spolupráci s BBC Radiocom však vedení v čele s generálním ředitelem Peterem Duhanem přišlo vlastní vinou.
Veřejnoprávní nesoulad Český rozhlas spustil zpravodajsko-publicistickou stanici bez hudby v roce 2005. Rádio Česko vydupala ze země tehdejší šéfka domácí redakce Českého rozhlasu 1–Radiožurnál Hana Hikelová a vzniklo jako digitální all-news projekt. Původně nemělo vysílat v pásmu velmi krátkých vln (VKV), do nějž spadá FM vysílání. Mezinárodní dění ale umožnilo opak.
Úspory v British Broadcasting Corporation (BBC) vedly v roce 2006 k uzavření české sekce. Britský veřejnoprávní gigant se však nechtěl stáhnout z českého rozhlasového trhu, protože prostřednictvím podílu ve firmě BBC Radiocom držel licenci na síť frekvencí VKV slyšitelných v okolí větších měst v České republice. Rozhlas se pod vedením tehdejšího generálního ředitele Václava Kasíka chopil příležitosti a domluvil se s BBC na spolupráci. Spokojené mohly být obě strany. Český rozhlas dostal svůj produkt do VKV sítě, kde měl větší šanci oslovit posluchače, BBC zůstala licence a společnost ušetřila, protože se obě strany podělily o náklady na platbu vysílačů. Konec Rádia Česko se začal psát v červenci 2011. Tehdy Rada Českého rozhlasu zvolila generálním ředitelem Petera Duhana, který ve finále porazil tehdejší ředitelku zpravodajských stanic ČRo Hanu Hikelovou. Loni koncem ledna rozhlas post ředitelky zpravodajských stanic zrušil a Hikelovou propustil pro nadbytečnost. Oficiálním důvodem byl „nesoulad jejích názorů s míněním generálního ředitele hlavně kvůli Radiožurnálu“, jak vysvětlil ředitel Odboru komunikace a vnějších vztahů ČRo Jakub Čížek.
Rádio Česko přežilo Hikelovou pouze o rok. Loni končila smlouva mezi BBC Radiocom a Českým rozhlasem o vzájemné spolupráci. Ačkoli byl Duhan od roku 2007 z pozice ředitele stanice Český rozhlas 6 členem širšího managementu ČRo a od roku 2009 z pozic programového a prozatímního ředitele instituce členem nejužšího vedení, ve věci prodloužení kontraktu nic neudělal. Teprve v roce 2010 tehdejší šéfredaktor Rádia Česko Robert Břešťan inicioval první jednání s BBC o pokračování spolupráce. „Český rozhlas svou příležitost vědomě prohospodařil,“ tvrdí Břešťan. „Po bitvě je každý generál,“ namítá Duhan.
Možná už v roce 2010 se zrodil plán, který vyvrcholil ukončením vysílání Rádia Česko. Vnímá to tak i člen dozorčí rady držitele licence BBC Radiocom Vít Kolář: „Byl to Rozhlas, kdo začal lavírovat. S odstupem mi ty průtahy dávají smysl. Českému rozhlasu šlo zřejmě o převzetí vysílací sítě BBC.“ Rozhlas se odmlčel Dnes se zdá, že pro současné vedení Českého rozhlasu nebylo prioritou pokračovat ve společném projektu s BBC Radiocom. Plánem největších hráčů na rozhlasovém trhu – ČRo, Lagardere, Londy (Impuls) a Média Bohemia (Blaník) – údajně bylo nechat padnout pod stůl dohodu ČRo s BBC Radiocom, dovést Brity k vrácení licence a frekvence změnou zákona převést na Český rozhlas. Kromě BBC by tak spokojeni mohli být všichni: ČRo by získal ze zákona po Radiožurnálu, Praze a Vltavě čtvrtý celoplošný rozhlasový program a na trh by nepřišel jiný silný soupeř ohrožující pozice soukromých stanic.
Vedení Českého rozhlasu nicméně nechtělo BBC Radiocom „vycukat“ přímo. Proto se pustilo do projektu, „jak prodloužit spolupráci s BBC“. Oproti roku 2006, kdy se Český rozhlas s BBC Radiocom domluvil na spolupráci, se ale změnil zákon č. 231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání. Petr Pleva, v současnosti pracující jako tajemník v kanceláři generálního ředitele ČRo, do zákona v roce 2009 coby poslanec za ODS prosadil pasáž, že „provozovatel vysílání s licencí nesmí přebírat program ani části programu od provozovatele vysílání ze zákona“. A to jednání zkomplikovalo.
Rozhlas s BBC Radiocom loni konzultoval i možnost podat v rámci řešení problémů na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) správní žalobu. „Podařilo se mi přimět vedení BBC k souhlasu s podáním správní žaloby. Ale pak se Rozhlas náhle úplně odmlčel,“ tvrdí člen dozorčí rady BBC Radiocom Vít Kolář.
V době, kdy se řešilo bytí a nebytí jedné ze stanic Českého rozhlasu, vrcholné vedení instituce tři dny nereagovalo na žádný kontakt ze strany BBC. Když se po rozhodnutí jít do soudního sporu zástupci BBC Radiocom pokoušeli dovolat Duhanovu náměstkovi René Zavoralovi, který měl záležitost na starost, jeho sekretářka jim sdělila, že „pan náměstek je na jednání s vedením Frekvence, Impulsu a Blaníku“. Generální ředitel Duhan se ozval poté s tím, že byl na dovolené.
Pokud Český rozhlas ambici získat prostor na VKV měl, ať pro Rádio Česko nebo stanici mluveného slova plánovanou Peterem Duhanem, nebyl bez šance. Tou byla změna zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu. Napříč politickým spektrem už byla prolobbována změna, která by Rozhlasu čtvrtý okruh ještě v roce 2012 přiřkla. Vedení Rozhlasu proto novelu poslalo do Poslanecké sněmovny.
Nastal ale problém. Kromě čtvrtého okruhu vedení ČRo v novele chtělo řešit také financování vysílání do zahraničí, které roky zajišťovalo ministerstvo zahraničí. V roce 2012 ministerstvo na tuto službu Rozhlasu poslalo 30 milionů korun, oproti roku 2011 o 21,7 milionu méně.
A vedení ČRo chtělo peníze získat nazpátek.
Ministra financí Miroslava Kalouska však požadavek na navýšení výdajů státního rozpočtu rozčílil, a tak byl návrh včetně čtvrtého okruhu stažen. Od té doby ho vedení ČRo znovu nepředložilo, přestože má podle informací týdeníku Euro stále naději v obou komorách Parlamentu projít.
Marné protesty Jestliže vše půjde podle plánu, výsledná podoba nového programu společnosti Lagardere by se měla ustálit koncem letošního roku, jak uvádí Miroslav Škoda, který na projekt dohlíží. Cílem je změna licenčních podmínek a rozšíření programové nabídky v češtině na více než dvanáct hodin denně, jak plánoval Český rozhlas. Podle několika členů RRTV, s nimiž týdeník Euro mluvil, by takovým změnám do budoucna nemělo stát nic v cestě.
Získat ztracené území bude pro Český rozhlas o to těžší, že předcházející pokusy selhaly. ČRo se už obrátil na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Tu však podání neoslovilo a 19. února vyslovila předběžný souhlas, kterým posvětila převod stoprocentního podílu ve společnosti BBC Radiocom skupině Lagardere.
Podobně dopadla stížnost veřejnoprávního rozhlasu podaná k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zákon o RRTV totiž jasně stanoví, jakým způsobem orgán státní správy posuzuje podmínku plurality. Jediné kritérium definuje kumulativní pokrytí do 300 procent.
Stanice kontrolované společností Lagardere jsou zhruba na třetině limitu, a proto zazněl očekávaný verdikt. Ostatně námitka ČRo ohledně narušování soutěže působila poměrně absurdně. „Na komerčním trhu se rodí konkurenční stanice, nová zpravodajská, a nikoli veřejnoprávní. To je přece naopak důkaz hospodářské soutěže,“ tvrdí člen dozorčí rady BBC Radiocom Vít Kolář.
Jednu z mála nadějí představuje novela zákona. Ředitel ČRo Peter Duhan vybraným zaměstnancům na konci února tvrdil, že se na věci pracuje a zákon v novelizované podobě by mohl začít platit ještě do konce tohoto volebního období Poslanecké sněmovny. Nicméně Duhan se svým týmem pracoval i na zachování společného projektu s BBC.
Náklady vybraných programových divizí ČRo
V roce 2011 (v tis. Kč)
Program Vysílače Ostatní Celkem
ČRo 1 94 881 66 933 13 312 175 126
Radiožurnál
ČRo 6 29 338 16 585 2 289 48 212
ČRo 7 24 910 643 3 744 29 297
Česko 17 905 244 4 992 23 141
Leonardo 9 867 0 480 10 347
Zdroj: Zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2011
Kolik stojí Český rozhlas
(údaje uvedeny v mil. Kč)
Závazné ukazatele rozpočtu 2013 Návrh rozpočtu Rozpočet Předpoklad Rozdíl
rok 2013 rok 2012 rok 2012 rozp. 2013
mínus
rozp. 2012
Objem nákladů celkem 2 192,0 2 140,6 2 116,3 51,4
Ostatní provozní náklady + služby 879,4 811,3 796,0 68,1
Limit mzdových prostředků vč. pojištění a OON 808,1 813,9 813,8 -5,8
Limit honorářů 132,6 132,6 130,0 0,0
Účelové položky celkem 371,9 382,8 376,5 -10,9
z toho odpisy 88,9 88,9 87,1 0,0
z toho vysílače 268,8 285,9 285,4 -17,1
z toho opravy nad 50 000 Kč 14,2 8,0 4,0 6,2
Objem externích výnosů celkem 2 192,0 2 142,8 2 146,4 49,2
z toho výnosy z rozhlasových poplatků 1 993,1 1 950,0 1 952,7 43,1
z toho ostatní výnosy 198,9 192,8 193,7 6,1
+ ZISK / - ZTRÁTA před zdaněním 0,0 2,2 30,1 0,0
DAŇ Z PŘÍJMŮ 0,0 2,2 7,9 -2,2
+ ZISK / - ZTRÁTA PO ZDANĚNÍ 0,0 0,0 22,2 0,0
Zdroj: Návrh rozpočtu ČRo na rok 2013
Miliony v éteru Od března vznikla nová stanice Český rozhlas Plus, která v sobě integruje stanice Rádio Česko, Leonardo a Český rozhlas 6. Oproti celkovým nákladům na tři zmíněné stanice ve výši 82 milionů ročně by náklady na Plus měly dosáhnout 60 milionů. Nová stanice svým charakterem vychází z pojetí Českého rozhlasu 6. Veřejnoprávnost není zadarmo Zisk Českého rozhlasu po zdanění, výběr poplatků se pohyboval od 1,35 miliardy korun v roce 1999 až po zhruba 1,95 miliardy v roce 2012
O autorovi| Ondřej Černý • cernyo@mf.cz
