Rozděl a panuj

Kdo ovládne dodávky vody? Karty se rozdávají, vede Vivendi

Cena vody asi není položkou, jejíž růst by každý občan sledoval s napětím. Vodné a stočné dosahuje zhruba čtyřiceti korun za kubík. V zemích Evropské unie je voda v přepočtu minimálně dvakrát dražší. Jak rychle tyto ceny doženeme, závisí na tom, kdo bude vodárenské sítě vlastnit a kdo je bude provozovat. Ve velkých městech, v Praze, Brně, Ostravě či Plzni, se karty již rozdaly. O budoucí ceně vody se však ještě stále rozhoduje – dnes na radnicích menších měst a obcí. Mnohé právě nyní zvažují, zda mají prodat vodárenský majetek.
Pro váhající radnice může být klíčovým momentem očekávané rozhodnutí středočeského Mělníka. Odpůrci prodejů se obávají, že pokud město akcie Vodáren Kladno-Mělník prodá, lavinu prodejů obecních vodovodů už nikdo nezastaví. Akcie vodárenských firem, které dosud nemají zahraničního partnera, skupuje skupina kolem francouzské společnosti Vivendi. Vedle Vodáren Kladno-Mělník (VKM) se snaží ovládnout ještě další „volné“ vodárenské společnosti ve východních Čechách a na Moravě. Přes Českou spořitelnu již koupila akcie Zlína, Přerova a Kladna. Některé další obce, jako například Mělník či Hlinsko, nabídku zvažují. Akcie se prodávají způsobem, který si již před lety vysloužil označení divoká privatizace. Obce nemohou u vodárenských firem prodávat přímo akcie, takže se prodávají akcionářská práva.

Rozehráno.

Státním úředníkům se nelíbí, že obce prodávají vodárenský majetek do rukou soukromých vlastníků. Kritizují také to, že rozhodují bez výběrových řízení, ale tvrdí, že s tím nemohou nic dělat. „Ta hra už je rozehraná a my ji zatím neumíme zastavit,“ říká Vladimír Chaloupka z odboru vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství. Mluvčí ministerstva Martin Severa pro týdeník EURO uvedl, že úřad připravuje novelu zákona, která by měla zabránit netransparentním prodejům vodárenské infrastruktury. „Cílem této novely je jasně definovat, co je infrastrukturní společnost, a zajistit správné nakládání s jejími akciemi,“ upřesnil Ministerstvo životního prostředí opakovaně zdůrazňuje, že si obce tímto krokem zablokují přístup k dotacím na modernizaci vodárenských sítí. Vodárenští odborníci upozorňují, že se obce prodejem podílů zbavují odpovědnosti za dodávky vody pro své občany a že do budoucna nebudou moci ovlivňovat cenu vodného a stočného. „My bohužel nemůžeme starostům a voleným zástupcům přikazovat, co mají či nemají dělat. Rozhodnutí o prodeji akcionářských práv je jen na jejich morální odpovědnosti,“ konstatuje Chaloupka.
Radek Novotný z konzultantské společnosti Compas Capital Consult (CCC) se však domnívá, že i dnes existuje dostatek nástrojů, které mohou lavinu výprodeje zastavit. „Stačí důsledný tlak na dodržování legislativy a změna pasivního přístupu státu. Už dnes lze využít zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a některá ustanovení o hospodárném nakládání s majetkem ze zákona o obcích,“ vysvětluje.

Spadla klec?

Mělnické zastupitelstvo sice ještě nerozhodlo, ale starosta města Miroslav Neumann pro týdeník EURO potvrdil, že radní již prodej akcií VKM schválili. Mělnická radnice byla dosud proti, přestože se jednota obcí – vlastníků Vodáren Kladno-Mělník - už vloni v létě rozbila, když akcie prodalo město Kladno. Neumann začátkem minulého týdne řekl, že město akcie neprodá, dokud s tím neseznámí ostatní komunální akcionáře VKM. Chystaný krok jim zdůvodnil na čtvrteční (13. února) schůzce představitelů obcí – akcionářů VKM v Kralupech nad Vltavou. „Dostali jsme velmi lukrativní nabídku,“ řekl pro týdeník EURO. Město čeká dostavba sběračů a kanalizace, což je investiční akce, která měla být původně součástí výstavby nové čistírny odpadních vod pro Prahu. Plán na výstavbu čistírny v lokalitě Hostín nedaleko Mělníka je nyní ohrožen, protože Praha zvažuje levnější variantu modernizace čistírny v Troji. „Firma Vivendi nám nabídla spolupráci při dostavbě sběračů a kanalizací, což je investice za 600 milionů korun. Město Mělník by takovou akci vlastními silami nezvládlo,“ uvádí Neumann.
Rozhodnutí Mělníka není pro další obce regionu příjemné. Jejich představitelé se dohodli, že vytvoří sdružení a k prodeji akcií zaujmou jednotný postoj. Starosta Kralup nad Vltavou Pavel Rynt vysvětluje, že by společně mohli prodat jen určitou část akcií tak, aby si dohromady ve VKM zachovali alespoň čtvrtinový podíl, s nímž mohou zabránit změně stanov. Osobně prodej akcií odmítá, ale říká, že po kladenském rozhodnutí nevidí jinou cestu. „Rozhodnutí města Kladna, které s námi vůbec tuto záležitost předem neprojednalo, a navíc cenu akcií výrazně podhodnotilo, považuji za podraz,“ říká.

Rudo před očima.

Kladno již prodalo skupině Vivendi akcionářská práva téměř za 65 milionů korun. Přistoupilo přitom na nejnižší nabídku – 170 korun za akcii. Týdeník EURO má informace, že kladenští radní mohli zvážit prodej za 310 korun, které nabídla česká pobočka britské Anglian Water, nebo nabídku francouzského Ondea (dříve Lyonnais des Eaux) v rozmezí od 320 do 366 korun za akcii. Obě nabídky dostali v květnu minulého roku. Přesto se v červnu bez výběrového řízení rozhodli pro nabídku Vivendi.
Kladenský primátor Milan Volf, který byl ve funkci i v minulém funkčním období, tvrdí, že nemá k dispozici nabídkový dopis firmy Ondeo a že nabídka Anglian Water byla podmíněná provedením due diligence, a tudíž nebyla závazná. Důvody prodeje vysvětluje v rozsáhlé odpovědi. (Vyjádření kladenského starosty Milana Volfa je v nezkrácené podobě uvedeno na webové stránce EURO OnLine).

Zlín, Kladno a další.

Zástupci skupiny Vivendi, která již v Česku ovládá téměř padesát procent vodárenského byznysu, jednají o prodeji akcionářských práv s některými vlastníky Vodovodů a kanalizací Chrudim. O podmíněném prodeji se již rozhodlo v Luži a město Hlinsko se na něj připravuje. Z majitelů Vodovodů a kanalizací Zlín zatím prodalo práva ke 44 procentům akcií jen město Zlín. Svou pozici naopak obhájila Mladá Boleslav: první útok odrazilo minulé zastupitelstvo a nynější radní odložili jednání o případném partnerství až na letní měsíce. Některé dosavadní prodeje budou mít zřejmě soudní dohru. Ve Zlíně už policie prošetřuje podezření na „nehospodárné nakládání se svěřeným majetkem“. Trestní oznámení na představenstvo Vodovodů a kanalizací Zlín podala menší města a obce regionu.

Slalom mezi paragrafy.

Skupování obecních akcií není novinkou. Zájemci při něm stejně jako před lety v případě akcií elektrárenských a plynárenských firem využívají skuliny v zákonech a nakupují akcionářská práva. Vladimír Chaloupka z ministerstva zemědělství upozorňuje, že výsledek je stejný, jako kdyby kupovali přímo akcie – vodárenskou firmu ovládnou, jakmile v ní získají prostřednictvím akcionářských práv většinu.
Stát nicméně může městům tento krok znepříjemnit, pokud bude na valných hromadách hlasovat proti faktickému převodu akcií. Například v případě Kladna, které zatím dostalo zaplaceno jen 80 procent kupní ceny, by tak zablokoval proplacení zbývající částky. Umožňuje to zlatá akcie, kterou drží ve všech vodárenských firmách Fond národního majetku.
Ministerstvo uvádí, že nechce bránit tomu, aby do vodárenských firem vstupovali zahraniční nebo jiní soukromí investoři. „Do budoucna se tomu nelze vyhnout a vstup zahraničního partnera navíc mnohdy přináší výhody. Avšak je v zájmu státu a snižování deficitu veřejných financí, aby se tak dělo za transparentních podmínek, pod kontrolou veřejnosti i státu a za ceny odpovídající už provedeným investicím,“ uvádí mluvčí ministerstva.
Jeho kolega z úřadu Vladimír Chaloupka, který se problematikou vodárenství zabývá už čtyřicet let, je mnohem tvrdší. Cenu 160 či 170 korun za akcii, za kterou Vivendi nakoupila podíly od Zlína a Kladna, považuje za směšně nízkou. „Obce dostaly v polovině devadesátých let akcie v účetní hodnotě tisíc korun a jejich cena je dnes ještě vyšší. Většinu vodárenského majetku přebíraly po odpisech a přitom je jasné, že ty vodovodní trubky a kanalizační sítě budou sloužit ještě několik desítek let.“
Rovněž člen zastupitelstva Mladé Boleslavi Miroslav Čuban se domnívá, že by se vodárenské akcie neměly prodávat pod jejich nominální tisícikorunovou hodnotou. „Prodej za zlomek jejich účetní ceny lze u vodárenských akcií označit za tunel,“ říká bývalý člen dozorčí rady a bývalý zaměstnanec VaK Mladá Boleslav.

Odhady na vodě.

Firma Vivendi odmítla týdeníku EURO odpovědět na otázku, z čeho vychází nyní nabízená cena 170 korun za akcii. Město Zlín jí svá akcionářská práva prodalo za cenu odpovídající 160 korunám na akcii, přestože zároveň prodávalo mnohem menší balík akcií jinému subjektu – Stredoeurópský maklérský dom – v ceně 580 korun za akcii.
Město Kladno mělo k dispozici znalecký posudek firmy Atlantik, která akcie VKM ocenila na 160 až 174 korun. Její ocenění vycházelo z takzvané výnosové metody čili zjednodušeně z budoucích zisků. Tento způsob hodnocení však odborníci ve vodárenském byznysu považují za scestný. „Ty firmy jsou specifické. Výnosová metoda se pro ně nehodí, protože jejich prvotním cílem v současnosti není a nemůže být tvorba výnosu. Mají přirozený monopol a jejich chování ovlivňují jiné faktory než u běžných obchodních společností. Například věcné usměrňování cen, koncepce municipálních vlastníků a veřejný zájem,“ vysvětluje za CCC konzultant Radek Novotný.

Kde a za kolik.

Společnost CCC se snaží obce přesvědčit, aby se spojily a o případném prodeji akcií za mnohem vyšší než nabízenou cenu rozhodly společně. „Jednoznačně nesouhlasíme s postupným prodejem majetku v účetní hodnotě minimálně 1,49 miliardy korun za 254 milionů korun, když navíc bylo za poslední rok do společnosti vložen nový majetek za 179 milionů korun,“ uvádí v dopise obcím, které jsou akcionáři Vodáren Kladno-Mělník.
Stanovit skutečnou tržní cenu není v případě vodárenských firem jednoduché. S jejich akciemi, pokud ještě jsou na veřejném trhu, se ani na burze ani v RMS téměř neobchoduje. Vodítkem by mohly být minulé prodeje. Když se v roce 2001 soutěžilo o majoritu v Pražských vodovodech a kanalizacích, zvítězila nabídka Vivendi - 11 665 korun za akcii. Její soupeři, International Water a Ondeo, nabízeli 5928 a 4972 korun za akcii. V případě PVK šlo přitom o privatizaci, v níž se neprodával infrastrukturní majetek – vodárenské sítě zůstaly městu. Další příklad, byť staršího data, je už velmi podobný. Jde o Severomoravské vodovody a kanalizace, jejichž akcie kupovaly společnosti Anglian Water a Ondeo od měst a obcí na konci devadesátých let. Akcionářská práva skupovaly zpočátku za 600 až 800 korun na akcii a ve chvíli, kdy mezi sebou bojovaly o majoritu, přesáhly nabídky 2400 korun za akcii.

Cena podle FNM.

Vodítkem pro stanovení ceny může být letošní nabídka, jež se vztahuje k akciím společnosti Kanalizace a vodovody Starý Plzenec. Svazek obcí - akcionářů nakupuje akcie i akcionářská práva této společnosti za stejnou cenu: 562,53 koruny na akcii. Z inzerátu, který letos v lednu zveřejnil v Hospodářských novinách dále vyplývá, že tuto cenu stanovil na základě ocenění zpracovaného pro Fond národního majetku (FNM).
Předseda představenstva Kanalizací a vodovodů Starý Plzenec Viktor Szalatnay pro týdeník EURO uvedl, že svazek koupil od FNM akcie společnosti, což byla záležitost, o kterou usiloval už od roku 1995. Zhruba před čtyřmi lety FNM svazku prodal první část akcií, a to za cenu 1300 korun na akcii. „Obce svazku chtěly získat majoritu, aby si natrvalo pojistily rozhodující vliv ve společnosti,“ vysvětluje Szalatnay.

Podařená směsice.

Jakékoli srovnání je ošidné: vodárenské firmy se liší nejen velikostí a vlastnickou strukturou (viz box), ale také potřebou investic a například tím, že mohou mít oproti sousednímu VaK pro dodávky a odvod vody lepší přírodní nebo terénní podmínky. Statistika v České republice eviduje téměř 140 provozních vodárenských společností, jež se starají o dodávky vody a čistění splašků, a více než 70 správců těchto sítí. Mezi těmito více než 200 významnými vodárenskými subjekty lze nalézt nejrůznější vlastnické modely, od extrémního případu oddělených společností – jako například v Praze - až po krajní variantu smíšené společnosti v Severomoravských vodovodech a kanalizacích. V odděleném modelu jsou výhradními vlastníky vodárenského majetku pouze města a obce napojené na danou siť a jejím provozovatelem je soukromá firma, která dodává vodu, stará se o čistění splašků, a vybírá vodné a stočné, z něhož platí majitelům vodárenské infrastruktury nájem. Ve smíšeném modelu je vlastník vodárenské sítě zároveň jejím provozovatelem. Smíšené vodárenské společnosti dnes mají v Česku různý podíl municipálních a soukromých vlastníků, většinou zahraničních firem. „Volné“ firmy, o které se nyní hraje, mají pouze české vlastníky. Opačným extrémem jsou Severomoravské vodovody a kanalizace, kde soukromí provozovatelé, firmy Anglian Water a Ondeo, postupně skoupili všechny od měst a obcí všechny akcie, a stali se tak jedinými vlastníky vodárenského majetku.

Vivendi: další krok.

Anglian Water a francouzské Ondeo jsou pro firmu Vivendi největšími soupeři. Obě společnosti tvrdí, že akcie kupovat nechtějí. Když však prodej už probíhá, rády by se ho zúčastnily. „Pokud si komunální vlastníci vodohospodářských společností přejí nalézt pro své podniky VaK strategické zahraniční partnery, tak jsme samozřejmě připraveni se zúčastnit jakékoli veřejné soutěže či výběrového řízení , které bude dobře připraveno a poctivě vedeno,“ říká za Ondeo Services ředitel české pobočky Henri Sylvestre.
Generální ředitel Vivendi Water Olivier Barbaroux vloni při návštěvě Prahy zdůraznil, že firma nechce vlastnit akcie, ale pro města a obce chce být partnerem a provozovatelem vodárenských sítí. Týdeník EURO oslovil pobočku Vivendi a mimo jiné žádal o odpověď na otázky, proč kupuje akcionářská práva a jaké s nimi má záměry. Firma odpovědi odmítla. „Vždy jsme se Vám snažili podávat komplexní informace a vycházet Vám vstříc. To se ale vždy obrátilo proti nám a informace Vámi prezentované byly vždy spíše zpolemizované. Tato situace již trvá od privatizace PVK a poslední z příspěvků této pestré sbírky byl článek 'Něco za cibuli, něco zapřem', který vyšel čísle 43, dne 29. 10. 2002, kde jste se opět vracela k tématům, kde polemizujete o skutečnostech, které jsou dané a mnohokrát vysvětlené, jako například cena vody pro Pražany, vítězství Vivendi Water v tendru na PVK, prodej 34 procent akcií města, atd. Na Vaše otázky nemůžeme odpovědět, protože souvisí s obchodním tajemstvím a strategií společnosti. Nevím, čím jsme si zasloužili Vaší negativní pozornost, nicméně jsme doposud nic nepodnikli, i když je dobré jméno naší společnosti systematicky poškozováno. Pokud plánovaný článek opětovně napadne naši firmu, podnikneme v tomto nezbytné kroky,“ uvádí mluvčí firmy Eva Kučerová v mailovém sdělení.
Z dřívějších vyjádření představitelů firmy Vivendi vyplývá, že usiluje o majoritu ve VaK Zlín, VKM nebo VaK Chrudim proto, aby se mohla stát jejich provozovatelem. „Naše strategie byla od začátku mít pod kontrolou jen provoz. Pokud někdy kupujeme smíšené firmy, jde o první krok a cíl je jasný: tím je provozní model,“ řekl šéf české pobočky Vivendi Water Phillipe Guitard 30. října loňského roku v rozhovoru pro MF Dnes. Pro deníky Bohemia letos v lednu (11. 1. 2003) vysvětlil, že jeho firma hodlá po ovládnutí rozdělit dosavadní smíšené vodárenské společnosti na dvě části: provozní a infrastrukturní. Majoritu si přitom ponechá jen v provozní společnosti, která nebude vlastnit vodárenský majetek a akcie infrastrukturní části vrátí za symbolickou cenu městům a obcím. Složitou konstrukci zvolila firma proto, aby města a obce nepřišly o dotace, které mohou dostat na vodárenské investice z fondů Evropské unie a od ministerstva zemědělství.

Otevřeně a transparentně.

Odpůrci tohoto způsobu privatizace říkají, že si tím firma Vivendi našla způsob, jak se poměrně levně a bez soutěží dostat k provozu vodárenských společností. „Nedivím se, že zvolili tuto cestu. V řádných soutěžích uspěli jen jednou, a to v Praze, kde zaplatili přes jedenáct tisíc za akcii. Cesta nákupu za 160 korun je očividně levnější a smluvní vztahy mezi provozní a vlastnickou společností si navíc budou nastavovat sami mezi sebou,“ říká Radek Novotný.
Miroslav Čuban nevidí důvod, proč by například VKM nebo VaK Mladá Boleslav nemohly být dál úspěšně provozovány dosavadním způsobem. „Tyto firmy mají dobré výsledky a osobně si myslím, že není důvod prodávat ani tento majetek, ani provozovatelskou smlouvu. Pokud se ovšem města rozhodnou, že chtějí akcie prodat, nebo majetek pronajmout, pak musí jednat otevřeně a transparentně se všemi zájemci,“ říká Miroslav Čuban.
Starosta Hlinska Robert Vokáč by naopak rozumný provozovatelský model uvítal: „Je nám jasné že VaK nemůžeme nechat pouze v českých rukou. Dnes máme sice solidně trénovaného atleta, ale víme, že bez dobrého trenéra nebude nikdy běhat první ligu.“

Vodárny Kladno-Mělník Historie: Město Kladno, které drží ve Vodárnách Kladno-Mělník (VKM) 36,4 procenta akcií, rozhodlo o prodeji akcionářských práv vloni v červnu. Smlouvu na prodej v ceně 170 korun za akcii uzavřelo bez výběrového řízení. Nový vlastník práv, skupina Vivendi, si na listopadové valné hromadě zajistila většinu a do orgánů VKM dosadila své zástupce. V představenstvu ponechala primátora Kladna Milana Volfa a do dozorčí rady nově jmenovala jeho náměstka Dana Jiránka. Současná situace: Vivendi jedná s městem Mělník (8,3 procenta akcií VKM) a některými menšími obcemi. Kralupy nad Vltavou se sedmi procenty zatím prodej odmítají. Starostové obcí, které jsou akcionáři VKM, se minulý týden dohodli, že budou s Vivendi jednat společně. Pokud by akcie prodávali, chtějí, aby svazku obcí zůstalo dohromady přes pětadvacet procent akcií, s nimiž by mohli zabránit změně stanov VKM.

Vodovody a kanalizace Chrudim Historie: Zástupci Vivendi vloni oslovili některá města a obce Vodovodů a kanalizací Chrudim (VaK Chrudim). Město Luže, jež drží ve VaK sedm procent akcií, s nimi před listopadovými komunálními volbami smlouvu podepsalo. Nabízená cena činí 170 korun za akcii.
Současná situace: Nový starosta Luže Tomáš Soukup říká, že smlouva dosud nevstoupila v platnost. Platit začne pouze v případě, že akcie prodá i město Hlinsko. Starosta Hlinska není proti prodeji, ale říká, že by neměl směřovat k převodu majetku do rukou Vivendi, ale k rozumnému provozovatelskému modelu. Nabídku Vivendi si nechá posoudit od dvou nezávislých poradenských firem a zastupitelstvo bude hlasovat teprve poté, co se s těmito posudky seznámí. Hlinsko by uvítalo, kdyby se k jednání připojily rovněž další města a obce. Chrudim a Heřmanův Městec zatím nabídku Vivendi odmítají.

Vodovody a kanalizace Zlín Historie: Vodovody a kanalizace Zlín (VaK Zlín) se vloni na jaře rozhodly, že svěří provoz podniku Jižní vodárenské ze skupiny Vivendi. Záměr prosazovaný zástupci města Zlín neprošel, když se proti němu na valné hromadě VaK postavili ostatní komunální akcionáři. Město kontrovalo a skupině Vivendi prodalo svá akcionářská práva. Za podíl 44 procent dostalo celkem 71 milionů korun – 160 korun na akcii (EURO 21/2002). Ostatní komunální akcionáři VaK se později snažili prodej zastavit. Upozorňovali, že si tím region zablokuje cestu k dotacím (EURO 25/2002). Zlín prodej nezastavil, ale v červnu slíbil, že založí svazek měst a obcí, aby vodárenské dotace neohrozil. Zlínské zastupitelstvo tento záměr schválilo v říjnu. Současná situace: Svazek dosud nevznikl. Mluvčí zlínského magistrátu Dana Daňová uvedla, že se na založení svazku pracuje a že je ve fázi „právní přípravy“. Město Zlín, které si ponechalo jednu akcii, má nyní v představenstvu VaK Zlín tři zástupce, v dozorčí radě jednoho. Ostatní akcionáři, menší města a obce, podali trestní oznámení.

Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav Historie: Městská rada Mladé Boleslavi schválila záměr na prodej akcií vloni v únoru, pouhé dva dny poté, co zástupci Vivendi poprvé seznámili se svým záměrem představenstvo a dozorčí radu. V březnu tento záměr narychlo schválilo celé zastupitelstvo a začala jednání o prodeji. Ostatní města odmítla akcie VaK prodat. V zastupitelstvu Mladé Boleslavi se postupně vytvořila skupinka, která byla také proti prodeji. Forma Vivendi zvedla původní nabídku 170 korun na akcii nejprve na 205 korun a později přistoupila na požadavek města ve výši 220 korun na akcii. Zastupitelstvo přesto na svém posledním zasedání před komunálními volbami záměr prodeje akcií firmě Vivendi revokovalo. Její nabídku odmítlo také proto, že o akcie projevila zájem dceřiná společnost mladoboleslavské automobilky, firma ŠkoENERGO.
Současná situace: Nové zastupitelstvo dostalo nabídku Vivendi už v prosinci, ale zatím se jí nezabývá. Město tvrdí, že má nyní dost práce kolem reformy státní správy a k otázce vodovodů a kanalizací se vrátí nejdřív v polovině roku.