Tato čísla se v dlouhodobém horizontu prakticky nemění, dochází jen k přerozdělování tržních podílů mezi jednotlivé stanice, respektive mediazastupitelství, jež prodávají rozhlasovou reklamu.
Rozhlas je vedle tištěných médií historicky nejstarším mediatypem, což s sebou přináší určitě jistoty, stejně jako ohrožení. Pozitivem, alespoň z hlediska provozovatelů rádií, je obrovská loajalita Čechů vůči rozhlasu - každý den si jich rádio zapne více než 5,6 milionu, alespoň jednou týdně je to dokonce 7,6 milionu lidí. Tato čísla se v dlouhodobém horizontu prakticky nemění, dochází jen k přerozdělování tržních podílů mezi jednotlivé stanice, respektive mediazastupitelství, jež prodávají rozhlasovou reklamu.
Celkový objem inzerce, ať už jde o data Sdružení komunikačních a mediálních agentur, nebo Asociace provozovatelů soukromého vysílání, se v loňském roce pohyboval kolem hranice 1,5 miliardy korun, což značí růst v řádech nízkých jednotek procent.
„Český rádiový trh je dlouhodobě stabilní, investice do rozhlasové reklamy stoupají o pár procentních bodů, stejně tak se nijak zásadně nemění podíly jednotlivých skupin“ říká Jan Potůček, mediální analytik a šéfredaktor serveru Televizniweb.cz. Za největší události loňského roku tak považuje koupi 48procentního podílu Rádia Černá Hora, poslední velké nezávislé regionální stanice, skupinou Media Bohemia a volbu nového generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Podle Filipa Hubáčka, mediálního zástupce společnosti Media Bohemia, vykazuje rozhlasový trh, včetně útrat za rádiovou reklamu, zdravý vývoj. „Loňský rok byl druhým v řadě, kdy rostly investice do inzerce; na tom se nejvíce podíleli přímí zadavatelé, tedy menší a středně velcí klienti. Přímý vztah je v tomto oboru klíčový, umožňuje vztah klient-médium rozvíjet na základě know-how a vlastní iniciativy,“ hodnotí Hubáček.
Konkurence komerčních televizí
Ohrožení pro rádia naopak představují dva modernější mediatypy - menší komerční televize a online reklama na internetu. Soukromé televize totiž v rámci konkurenčního boje nasazují cenově atraktivní nabídky, čímž přetahují reklamní zadavatele nejen jiným TV stanicím, ale i rádiovému trhu. „Za největšího konkurenta, ale zároveň i spojence považujeme svět internetu. Obě média lze totiž konzumovat současně a navíc se skvěle doplňují v komunikačním mixu. Rádio umí vyvolat zájem, masový zásah i cílení, dokáže přivést cílovou skupinu na požadované místo', což je často webová stránka klienta,“ vysvětluje Hubáček.
Podle Potůčka je tato inzertní schizofrenie důvodem, proč rádiové skupiny začaly ve velkém budovat vlastní digitální aktivity, jako třeba Lagardere. Nebo těží ze spolupráce s internetovými médii v rámci velkých mediálních skupin, kde je typickým příkladem Impuls a server iDnes.cz. „Kromě digitalizace rozhlasového vysílání DAB, i když jen u Českého rozhlasu, nelze v českém éteru čekat nějaké dramatické změny. Již tak konsolidovaný trh se bude dál propojovat a rádia budou hledat další zdroje příjmů na internetu,“ odhaduje Potůček.
Dále čtěte: