Povolení a technické normy vás budou provázet od výběru pozemku až po rozsvícení žárovkyNež se pustíme do stavby rodinného domu, musíme vyřídit především řadu nezbytných povolení. Pokud nás to neodradí, s řemeslníky se už dohodneme. Je z čeho vybírat, stačí jen dostatek finančních prostředků.
Povolení a technické normy vás budou provázet od výběru pozemku až po rozsvícení žárovky
Než se pustíme do stavby rodinného domu, musíme vyřídit především řadu nezbytných povolení. Pokud nás to neodradí, s řemeslníky se už dohodneme. Je z čeho vybírat, stačí jen dostatek finančních prostředků.
Prvním krokem před stavbou rodinného domku je výběr vhodného pozemku. Někdy na něm může být starší nemovitost. Při výběru stavební parcely bychom se měli orientovat především na ty pozemky, na něž bylo vydáno územní rozhodnutí o vydání stavby. Nákup pozemku bez tohoto rozhodnutí je velkým rizikem. Mezi další rizika případné stavby patří pozemky v záplavové oblasti, ale i parcely s malým příkonem elektřiny. Tato rizika jsou dnes sice již ošetřena zákonem, ale předběžný dotaz na stavebním úřadě není od věci. Vhodné je i včasné nahlédnutí do obecního územního plánu, v němž budou zahrnuty údaje o případné budoucí výstavbě průmyslových či nákupních center, dálnic či jejich přípojek. Relativně optimální jsou při koupi obecní pozemky, pokud ovšem nejsou zatíženy věcným břemenem. Doklady o vlastnictví pozemku či nemovitosti by nás měly ubezpečit, že nekupujeme zajíce v pytli. Rozhodující je list vlastnictví z katastrálního úřadu. K tomu požadujte od majitele doklad o nabytí nemovitosti, tedy kupní nebo darovací smlouvu, případně rozhodnutí o vypořádání dědictví (pozor na spoluvlastnictví).
Smlouva se stavební firmou
Při rozhodování se o firmě, která zabezpečí individuální projekt i s vyřízením stavebního povolení, je jasné, že získáme čas, ale přijdeme o peníze. Projektant podle stavebního zákona odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost jím zpracované projektové dokumentace. Stavební firma za sjednanou odměnu odpovídá za odborné provedení všech prací a při kolaudaci domu předkládá veškerá osvědčení na provedené práce, např. elektroinstalační, o revizi komínu či instalaci bleskosvodu. Ve smlouvě se stavební firmou by měly být obsaženy podrobně všechny okolnosti průběhu stavby včetně sankcí za neplnění podmínek a možnosti odstoupení od smlouvy. Kdo se nebojí zdlouhavých jednání o desítky povolení, pustí se do boje s úředními šimly sám. Počínaje vyjádřeními sousedů a konče stanoviskem plynárny. Rodinné domy (nejvýše tři samostatné byty) a stavby pro individuální rekreaci by měly splňovat základní požadavky moderní výstavby, např. mít vybudováno garážové stání pro každý byt či vymezen prostor pro ukládání odpadu. Součinnost architekta při řešení interiérů se vyplatí. Práci architekta lze nákladově odhadnout na pět procent nákladů na hrubou stavbu.
Po vypracování projektu je třeba žádat o projednání stavebního povolení. Po zahájení stavby je vhodné kontrolovat včasné připojení na sítě technického vybavení: na zdroj pitné, případně užitkové vody, zdroje potřebné energie, čistírny odpadních vod a k telekomunikační síti. Přitom je třeba respektovat příslušné české technické normy, které nejsou sice závazné, ale platné, a pokud jsou součástí právního předpisu, je třeba dodržovat jejich ustanovení. Pokud stavebník provádí stavbu sám pro sebe, musí zabezpečit odborné vedení její realizace oprávněnou osobou s autorizací. Ke kolaudaci je podle stavebního zákona příslušný stavební úřad, který vydal stavební povolení. Ani po skončení stavby povinnosti nekončí. Vlastník stavby je povinen dokumentaci skutečného provedení stavby uchovat po celou dobu jejího užívání, při změně vlastnictví ji odevzdat novému nabyvateli a při odstranění stavby stavebnímu úřadu.
Zakládání staveb u rodinných domků
Základy objektů se navrhují na podkladě výsledků geodetického, inženýrskogeodetického a hydrogeodetického průzkumu pro výstavbu. Před prvním kopnutím do země je třeba se seznámit se zákonitostmi mechaniky zemin. Musíme znát údaje charakterizující účel, konstrukční a technologické zvláštnosti objektu, zatížení působící na základy a podmínky příštího užívání objektu. Výsledky inženýrského průzkumu před započetím stavby musí obsahovat údaje nezbytné pro volbu způsobu a typu základů a pro stanovení odpovídajících parametrů. Při výpočtech základů se uvažuje o společném působení silových účinků zatížení a nepříznivými vlivy prostředí. Hloubka založení záleží významnou měrou na charakteru půdy. Podle statických hledisek náročnosti stavby patří rodinné domky a vůbec objekty do dvou podlaží mezi nenáročné konstrukce a nevyžadují zvláštního zohlednění. Případy zakládání staveb na skalnatých horninách vyžaduje vždy individuální posouzení. Problémy mohou působit objemově nestálé základové půdy a také půdy s obsahem rozpustných solí.
Tvar střechy
Patrně nejvhodnější a u nás také nejrozšířenější je sedlová střecha. Dvě protilehlé a zpravidla kratší stěny tvoří štítové zdi, delší skloněné střešní roviny se protínají v hřebenu. Sedlovou střechu lze samozřejmě stejně dobře postavit i nad čtvercovým půdorysem. Méně často se u nás objevují střechy pultové, valbové, stanové či mansardové. I když v současných trendech slohu „podnikatelského baroka“ je možné vidět cokoli. Sklon střechy se zpravidla řídí podle charakteru okolní krajiny, její zeměpisné polohy a výšky nad mořem. Zvažujeme členitost okolního terénu, orientaci vůči slunci, větru, sklon střechy. U staveb nad 800 metrů n. m. je nutné se zabývat zatížením sněhem a zvážit volbu střech s různými nebo více sklony, zvláště má-li alespoň jedna z nich sklon k úžlabí větší než 60°.
Podkrovní místnosti
Tepelně izolační vlastnosti střechy tvoří další kritérium při rozhodování o podobě střechy, zvláště, když půdní prostor máme v úmyslu využít pro bydlení. Tady je třeba též respektovat technické požadavky na výšky podkrovních místností rodinných domů 2,3 m, a výšku stěny u šikmého stropu 1,6 m. Nezanedbatelné je při rozhodování o celkovém projektu hledisko osvětlení místností. O dostatečném osvětlení podkrovních místností bude spolurozhodovat i to, zda budeme mít případně též okna ve střešním vikýři.
Odtok vody
Volba střešní krytiny je ovlivněna požadavkem na dostatečný odtok vody ze střechy. Střecha může mít menší sklon, zvolíme-li hladší povrch krytiny. Zvláštní požadavky na střešní krytinu musíme zohlednit též tehdy, když budeme řešit specifické místní problémy časté tvorby návějí a sněhových převisů.
Aby sníh nezalehl stavbu
Zatížení sněhem představuje značné nebezpečí zejména pro lehké střešní konstrukce. Je důležitý přesný odhad zatížení sněhem, neboť se z ekonomických důvodů požaduje co možná největší snížení návrhových hodnot zatížení, aby se zabránilo zbytečnému předimenzování konstrukce. Z těchto důvodů existují dokonce mapy zatížení sněhem, sněhová a námrazová mapa. Za kritické oblasti jsou na území České republiky považovány vrcholové partie Krkonoš, Krušných hor, Jeseníků, Beskyd, ale i některých částí Vysočiny. Tady je vhodné zabývat se vážně zatížením sněhem pro typické střechy a zvážit volbu střech s různými nebo více sklony, zvláště pak, má-li alespoň jedna z nich větší sklon k úžlabí než 60 °.
Na údržbu komína se zapomínat nevyplácí
Komíny a kouřovody mají být podle technických norem navrhovány tak, aby za všech provozních podmínek byl z připojených spotřebičů paliv zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší. Jde o to, aby nedošlo ke hromadění spalin a ohrožení bezpečnosti lidí a jejich majetku. Kouřová cesta tvořená kouřovodem a komínem přitom nesmí snižovat účinnost spotřebičů paliv. Plášť jednovrstvého zděného komína nesmí být vyzděn z dutinových ani děrovaných cihel. Tloušťka zděného komínového pláště musí být nejméně 140 mm, pokud není komínový plášť proveden ze speciálních komínových tvarovek. Povrch zděného průduchu komína má mít zatřené spáry nebo má být omítnut, pokud není upraven vloženým ochranným pouzdrem. Komíny pro odvod spalin od spotřebičů na kapalná a plynná paliva musí odolávat kondenzátům spalin.
Kontroly a čištění
Pořádný komín musí mít vybírací, případně vymetací, čisticí a kontrolní otvory, které se zavírají těsnými dvířky z nehořlavého materiálu. Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, má být zabezpečen přístup budovou, otvorem ve střeše, případně komínovou lávkou. Také požadavky na přístupové cesty ke komínům jsou dány normami. Průduch komína, určený pro odtah spalin, nesmí být současně používán jako větrací průduch. Pro majitele domů je zpravidla největším problémem dbát na pravidelné kontroly a čištění komínů. Kominíci by měli - podle druhu a zátěže komínů a kouřovodů - provádět revize třeba i několikrát do roka! Každá komínová konstrukce a komínová vložka musí být opatřena identifikačním štítkem, kde musí být trvanlivým způsobem vyznačeny následující údaje: název prováděcí firmy (jméno osoby), datum provedení konstrukce nebo vložky, druh použitého materiálu, velikost komínového průduchu a účinná výška komína. Identifikační štítek by měl být umístěn na přístupném místě na kouřové cestě, např. u kontrolního otvoru, u sopouchu komína nebo na zadní straně komínových dvířek. Bez identifikačního štítku správně nesmí revizní technik komínů vystavit revizní zprávu.
Jaké zvolit dveře
Dveře mohou být jednokřídlové pravé, případně levé, jsou okovány levými/pravými závěsy a opatřeny levým/pravým zámkem. Mohou však být i dveře dvoukřídlové (levé/pravé) - kývavé, kde se křídlo otevírá kolem boční svislé osy oběma směry, případně dveře posuvné, dokonce i skládací (křídla se skládají do strany dveřního otvoru). Pro různé druhy dveří pro interiéry svých bytů se můžete rozhodnout s ohledem na jejich umístění v bytě a využití prostoru za nimi. Co se týče povrchu, mohou být podle vaší volby použity dveře hladké plné, s větracími otvory, s dřevěnými či skleněnými výplněmi - v různých variantách.
Označení v technické dokumentaci
Označování dveří v technické dokumentaci, objednávkách apod. musí obsahovat zejména stručný název dveří, označení otevírání písmeny P nebo L, rozměry dveří, šířku, výšku, druh zámku, druh zárubně. Již v tomto stadiu je vhodné poradit se s odborníkem. Zejména proto, že dveře svou konstrukcí nejen vyplňují a uzavírají průchodní otvory ve stěnách (příčkách) budov, ale mohou plnit i funkce tepelně izolační, zvukoizolační, ovlivňují denní osvětlení místnosti, větrání atd. Existují i speciální dveře akustické, rentgenové, plynotěsné, s udanou požární odolností aj. Při dodávce by měl objednatel zkontrolovat všechny předepsané požadavky: rozměry, provedení, okování, povrchovou úpravu, kompletnost dodávky. Ke každým dveřím by měl být dodán veškerý montážní materiál: krycí lišty, vrchní kování (kliky, štítky, klíče - připevněné ve výřezu dolního vlysu dveří, apod.), vruty a hřebíky, materiál na kotvení, těsnicí materiál.
Technické normy pro okna
Dřevo na okna by mělo mít co nejméně suků. V místech, kde jsou připevněny součásti kování, je dovolen u oken suk o průměru nejvýše 15 mm. U součástí dřevěných oken určených k natírání transparentními nátěry se mohou na viditelných místech vyskytovat jen zarostlé, nezačernalé suky do průměru 10 mm. Technických norem kolem oken je v současnosti více, neřeší jen suroviny a jejich kvalitu. Okna se třídí podle druhu použitého materiálu, podle počtu tabulí skel, uspořádání křídel ve směru tloušťky stěny a dalších kritérií. Kompletovaná dřevěná okna musí zajišťovat denní osvětlení v místnosti, větrání budovy (samozřejmě u otevíratelných oken), izolaci proti postupu tepla, ochranu proti nepříznivým vlivům povětrnosti a izolaci proti rušivým vlivům vnějšího prostoru.
Úspora tepla
Tepelně technické vlastnosti budov jsou dány normovými hodnotami, které vycházejí z průměrných lidských potřeb. Zohledňují šíření tepla, vlhkosti a vzduchu konstrukcí. Dále je sledována tepelná stabilita místností a energetický požadavek na budovy vyjádřený celkovou, popř. redukovanou charakteristikou budovy. Pro jednotlivé druhy stavebních konstrukcí jsou stanoveny hodnoty, jejichž dodržení zajišťuje v budovách zejména prevenci tepelně technických poruch, tepelnou pohodu uživatelů, která je samozřejmě prioritní, ale i požadovaný stav vnitřního prostředí pro případné technologické činnosti a nízkou spotřebu energie při provozu budov. Úspory energie lze hledat zejména v regulaci vytápění či chlazení místností, regulaci obsahu vlhkosti, větrání, zásobování vodou, její úpravě, ohřevu a konečně i odvádění do kanalizace. Výpočet tepelných ztrát budov je rovněž dán normovými hodnotami. Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a spolehlivý provoz. Kotle a spotřebiče by měly mít zajištěn dokonalý přívod spalovacího a větracího vzduchu. Odvod spalin a dalších škodlivin nesmí ohrozit nejen zdraví osob, ale ani životní prostředí. Otopná tělesa by měla být opatřena ochrannými kryty, především s ohledem na prevenci úrazů dětí a starých či invalidních osob. V otopných soustavách musí být v souhlase s vyhl. 137/1998 Sb. osazena zařízení umožňující měření a nastavení parametrů otopných soustav (např. teplot, přetlaku, tlakových rozdílů, průtoků). Tato zařízení by měla být zabezpečena proti neoprávněné manipulaci (zejména dětí). Pro projektování a montáž tepelných soustav ústředního vytápění, které používají horkou vodu, vodní roztoky nebo páru, platí ČSN 06 0310.
Elektrická přípojka
Máme na odběr elektřiny právní nárok? Za jakých podmínek můžeme zažádat o elektrickou přípojku ve vlastním novém domku, v nájemním bytě, výrobním objektu? Energetický zákon je společný pro všechna energetická odvětví, tedy energetiku, plynárenství a teplárenství. Podnikání v energetických odvětvích je možné jen na základě autorizace udělené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Leckdo si myslí, že na elektrickou přípojku má právo automaticky. Není tomu tak. Povinnost dodavatele zajistit elektřinu je pouze při splnění určitých podmínek: po splnění podmínek místa, způsobu a termínu připojení, navíc zejména po vyjádření souhlasu vlastníka nemovitosti, po zřízení el. přípojky a uvedení odběrného elektrického zařízení (v případě, že objekt je vzdálen od rozvodného zařízení) do souladu s technickými normami a právními předpisy týkajícími se bezpečnosti práce. Místem připojení se rozumí takové místo v rozvodné soustavě, kde připojení nezpůsobí technické problémy a bude zaručovat odběrateli dodávku elektřiny v požadovaném výkonu. Na rozdíl od dřívějšího chápání elektrické přípojky neslouží nyní elektrická (ale i plynová nebo teplovodní) přípojka pro objekt, ale pouze pro jednoho odběratele. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení a nadále je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života či majetku. Pokud nemá majitel vlastní kvalifikované pracovníky pro tyto úkony, může požádat dodavatele elektřiny, který má povinnost el. přípojku za úplatu provozovat a udržovat. Nové elektrické zařízení je možné uvést do provozu jen tehdy, byl-li jeho stav z hlediska bezpečnosti ověřen revizí podle ČSN. Výchozí revize prováděné na novém nebo rekonstruovaném zařízení svým způsobem představují výstupní kontrolu prováděnou na výrobcích a zpráva o výchozí revizi je jakýmsi záručním listem.
Kupní smlouva pozemku nebo nemovitosti
Měla by obsahovat následující základní informace:
* identifikaci účastníků smlouvy,
* popis předmětu,
* kupní cenu a projev vůle,
* způsob vypořádání,
* prohlášení o závadách,
* způsob nabytí vlastnického práva a právní účinky,
* zápis vlastnictví v katastru nemovitostí,
* prohlášení, že je pozemek nebo nemovitost bez dluhu či zástavy,
* závěrečné ustanovení, datum a ověřené podpisy.
Odebíráme elektřinu
Elektřina je dodávána na základě písemné smlouvy, ve které musí být uvedeny:
* výkon,
* množství a časový průběh odběru (u maloodběratelů do velikosti hodnoty hl. jističe),
* cena a způsob platby,
* způsob a umístění měřiče odebrané elektřiny.
Odběr elektřiny bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou je neoprávněný. Za takový se počítá i odběr s úmyslně poškozeným měřicím zařízením (např. i porušené plomby) a lze jej charakterizovat jako zcizení zboží dodavatele. V tomto případě je dodavatel oprávněn ze zákona dodávku elektřiny omezit, případně úplně přerušit!
U rozhodující většiny všech staveb je stavební dílo spojeno se zemí pevným základem. Tím se stává věcí movitou, zatímco např. přenosné altány nebo prodejní stánky - pouze položené na pozemku - mají charakter věci nemovité. Za stavbu se však považuje každé stavební dílo, bez zřetele na účel a dobu trvání. U stavebně technického provedení nerozhoduje, zda je dílo spojeno se zemí pevným základem, a podléhá též stavebnímu řízení.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
S vraty mají občas starosti majitelé venkovských usedlostí (zvlášť když jim o ně někdo zavadí blatníkem při vjíždění do dvora). Jde o konstrukce vyplňující komunikační otvory zpravidla ve vnějších (obvodových stěnách) budovy, umožňující vjezd dopravních prostředků do vnitřních prostorů budovy a jejich uzavření (uzamčení). Při zatížení vrat je nutné přihlížet k zatížení větrem, na odolnost proti průniku vody a prostupu tepla, tak jak je stanovují technické normy.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
