Rozhodne posledních pět dní

K řadě věcí jsem se dostal pozdě, přiznává premiér a lídr ČSSD

Jiří Paroubek (54) se narodil v Olomouci. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (1976), později pracoval mimo jiné jako ekonomický náměstek podniku Restaurace a jídelny. V letech 1970 až 1986 byl členem Československé strany socialistické. V roce 1989 vstoupil do ČSSD a o rok později se stal jejím ústředním tajemníkem, v únoru 1993 jej v souboji o post předsedy strany porazil Miloš Zeman. Další kariéru Paroubek opřel o působení na pražské radnici (zastupitelem byl v letech 1990-2005), kde se roku 1998 stal náměstkem primátora. V roce 2000 neúspěšně kandidoval do Senátu na Praze 8, v létě 2004 se stal ministrem pro místní rozvoj ve vládě Stanislava Grosse. Po pádu kabinetu se 25. dubna 2005 stal předsedou vlády. V médiích se objevila informace, že StB vedla Jiřího Paroubka jako kandidáta tajné spolupráce pod jménem Roko, ten však disponuje osvědčením, že nešlo o vědomou spolupráci. Na seznamech StB zveřejněných ministerstvem vnitra nefiguruje. Jiří Paroubek je ženatý, má dospělého syna.

EURO: Vaše výzva k souboji adresovaná předsedovi ODS Mirku Topolánkovi šla do ztracena. Frekvence diskusí se nezvýšila. Co s tím budete dělat? PAROUBEK: Tím by se měl spíše zabývat Mirek Topolánek. O mnou navržené další debaty vyjádřily zájem tři televizní stanice. Chtějí-li někteří voliči mít premiéra, který se bojí, měli by si být vědomi, že to pro post premiéra není zrovna skvělá kvalifikace. Pokud by se pan Topolánek nadále vyhýbal diskusím, budeme mu připomínat mou výzvu.

EURO: I když se Mirek Topolánek, jak vy říkáte, bojí diskusí s vámi, strana, kterou vede, má před vaší stranou náskok ve volebních preferencích. Čím si to vysvětlujete? PAROUBEK: Mě průzkumy příliš neznepokojují. Nedávno jsem se díval na poslední průzkum před volbami v roce 2002: ODS měla 23,8 procenta, sociální demokracie 20,8 procenta, čtyřkoalice čtrnáct a komunisté necelých dvanáct. Jak to ve skutečnosti dopadlo, víme. Tím nechci říct, že někde někdo něčím manipuluje, ale rozhodně mě publikované výsledky neznepokojují, protože si myslím, že naše práce se musí projevit.

EURO: Přisuzujete nějaký význam tomu, že v průzkumech srovnávajících vaše osobní předpoklady stát v čele vlády vítězíte nad Mirkem Topolánkem, i když ČSSD za ODS zaostává? PAROUBEK: Domnívám se, že průzkumy nejsou v korelaci. Na jedné straně jsou tady lidé, kteří jsou podle průzkumů jako politici velmi populární, na druhé straně z týchž průzkumů vyplývá, že popularita jejich strany není vysoká. Takže buď jedno, nebo druhé není pravda. Beru to s rezervou, a když sem tam čtu, že jsem nervózní, tak vás mohu ujistit, že nervózní nejsem.

EURO: Nedávné průzkumy dávaly lidovcům jen čtyři procenta. Považujete za možné, že by se KDU-ČSL nemusela dostat do sněmovny? PAROUBEK: Nemyslím si, že se lidovci dostanou přes deset procent, ale jestli budou mít hodně špatný výsledek, bude to někde mezi šesti, sedmi procenty. Nepředpokládám, že se svým v zásadě religiózním, konfesijním elektorátem by se dostali pod pět procent. To jenom ukazuje na nesmyslnost metod, které bývají v průzkumech používány. O výsledku voleb rozhodne posledních deset, čtrnáct dní. Možná dokonce pět dní.

EURO: Vaší kampaň vede Jaroslav Tvrdík. Jste s ním spokojen? PAROUBEK: Odevzdává tomu všechno a bere to jako svůj životní projekt. Samozřejmě, že s některými věcmi jsem spokojen, s jinými jsem spokojen méně, s některými vůbec ne, ale to je normální. Sám sebe považuji za manažera, neberu věci osobně. Důležité pro mě je, aby člověk dělal to, co od něj chci, a to Jaroslav Tvrdík dělá.

EURO: Takže byste si ho uměl představit jako příštího ministra? Počítáte s ním po volbách? PAROUBEK: O tom jsme nikdy nemluvili. On dal najevo, že má zájem o práci ČSSD před volbami, protože cítí určitý dluh vůči straně.

EURO: Neříkejte, že až mu skončí angažmá ve volební kampani, tak ho jen tak propustíte? PAROUBEK: Samozřejmě, že budu zvažovat, jak ho co nejlépe využít i po volbách. Obávám se ale, že bude mít dost jiných nabídek.

EURO: Strana zelených by podle západoevropských zvyklostí měla být politickým spojencem ČSSD, ale zatím to tak nevypadá. Proč? PAROUBEK: V současné době situaci analyzuji tak, že je to jakési „béčko“ ODS. Mají pravostředový program s určitým ekologickým nátěrem a jsou připraveni jít do koalice s ODS. Každý hlas pro pana Bursíka je hlasem pro pana Topolánka. Možná, že se zelení programově tak vybarví, že budou skutečně zelení standardního evropského typu. Ale mohou být i jen přechodnou formací jako kdysi Důchodci za životní jistoty. Až se s nimi lidé seznámí, tak buď upevní svou pozici v politickém systému země, nebo se třeba nedostanou přes pětiprocentní klauzuli. Jedno i druhé je stejně pravděpodobné.

EURO: Volební kampaň začala docela dramaticky. Proč se tolik kriminálních kauz dotýká členů ČSSD? PAROUBEK: Má to několik důvodů. Tvůrci volební kampaně ODS se trošku inspirovali podmínkami Polska a snaží se proti sociální demokracii vytahovat jednu kauzu za druhou. V Polsku to prakticky znamenalo zničení levice, která lidi, u nichž bylo zřejmé, že mají máslo na hlavě, obhajovala až do doby, kdy vykrváceli. Pak vykrvácela i celá strana. Já tento postup nesdílím. Pokud někdo jenom trochu nasákne pachem korupce, odchází z funkcí i z ČSSD.

EURO: Na květnovém mimořádném sjezdu ČSSD se chcete stát předsedou strany, byť jste loni v červnu tuto ambici odmítl s tím, že se kvůli práci ve vládě „nechcete vázat k nějaké víceméně organizačně-byrokratické funkci“. Změnil jste názor? PAROUBEK: Myslím, že v daném okamžiku volební kampaně je i kvůli povolebnímu vyjednávání nezbytné a praktické, aby lídr volební kampaně byl také šéfem strany. Z řady důvodů je potřeba stranu v posledním období volební kampaně dostatečně programově aktivizovat, takže kandidáti na ministry předloží akční programy svých ministerstev, aby je znali všichni členové sociální demokracie i česká veřejnost.

EURO: Koho byste chtěl mít v novém vedení strany? PAROUBEK: Nedojde k žádným dramatickým změnám. Jenom by měl být místo mne dovolen jeden místopředseda, předpokládám, že to bude Zdeněk Škromach.

EURO: Připadá vám poctivé, když Petra Buzková ujišťuje, že končí ve vysoké politice, a ČSSD přesto uvažuje, že ji nasadí do senátních voleb? PAROUBEK: Já jsem nikdy nevěřil, že by Petra Buzková úplně odešla z politiky. Předpokládám, že si pouze dá oddechový čas, což je podle mého názoru potřeba jak pro ni, tak pro ČSSD. Dovedu si v budoucnu představit její využití ve vedení stranických i státních institucí, ale teď by se měla také dozvědět něco o životě. Jestli rok dva bude někde pracovat a bude třeba i senátorkou, bude to pro stranu velký vklad. Měli bychom udělat všechno proto, abychom jí vybrali volební obvod, který by jí seděl a kde by seděla voličům.

EURO: I Stanislav Gross mířil do ústraní, ale náhle se stal šéfem bezpečnostní komise ČSSD. S jakou pozicí pro něj po volbách počítáte? PAROUBEK: V tuto chvíli to není zralé na nějakou jasnou úvahu. Nedávno jsem ale shodou okolností mluvil s jeho zaměstnavatelem doktorem Eduardem Brunou a musím říct, že on se o pracovním nasazení Stanislava Grosse vyjadřoval v superlativech. Byl jsem z této informace nadšen.

EURO: Jaké varianty povolebních koalic připadají pro ČSSD v úvahu? PAROUBEK: Preferoval bych variantu menšinové vlády buď sociálně demokratické, nebo s účastí zelených. Ale zelených, kteří se jasně vyjádří k hlavní aspektům hospodářské politiky. A také k ekologickému programu naší strany. Umím si představit i koalici s lidovou stranou, ale nevím, zda bude možná s ohledem na to, že lidovci se prostřednictvím svého předsedy Miroslava Kalouska dávno rozhodli pro koalici s ODS. Obávám se přitom, že v podobné situaci jsou také zelení.

EURO: Byl byste ochoten jednat s ODS o velké koalici? PAROUBEK: Velká koalice je skutečně jenom teoretická možnost. Současné vedení ODS podle mě neposkytuje předpoklady pro to, abychom s ním dohodli koalici. Máme příliš rozdílné názory na fungování státu, zejména sociálního státu. Diametrálně odlišné jsou i naše postoje k Evropské unii. Je zkrátka a dobře příliš mnoho otázek, které nás rozdělují.

EURO: A co nějaká dočasná vláda, která by vznikla kvůli změně volebního systému na většinový? PAROUBEK: Nepovažuji v současné době za užitečné uvažovat o změně volebního systému. Pluralita k této zemi patří a jde o to mít dobré politiky schopné dohodnout se na kompromisu.

EURO: Pokud byste vytvářeli jednobarevnou menšinovou vládu podporovanou KSČM, jaké ústupky nebo kompenzace byste komunistům nabídli? PAROUBEK: Prakticky žádné. Nyní jim také žádné ústupky neděláme. Nic by se nezměnilo, já se chovám jako předseda menšinové vlády už rok. Sociální demokracie je levicová nebo levostředová strana a z tohoto hlediska jsme pro komunisty menším zlem než koalice pravicových stran. Nejde o to, aby se prosadil komunistický program nebo jeho části, nám jde o to, abychom prosadili sociálnědemokratický program.

EURO: Takže komunisty ve funkcích náměstků na ministerstvech nespatříme? PAROUBEK: To nepřipadá v úvahu. V kontrolních funkcích samozřejmě ano, ale v těch by byla i nekomunistická opozice – lidovci, ODS.

EURO: Kontrolní funkcí pro KSČM by byl třeba i předseda Poslanecké sněmovny? PAROUBEK: To si umím těžko představit, ale dá se jednat o obsazení vedení poslanecké sněmovny stranami, které do ní budou zvoleny. Tak je to i v parlamentních zvyklostech.

EURO: Kdyby ČSSD ve volbách neuspěla nebo pokud by se jí nepodařilo sestavit vládu, dal byste k dispozici funkci šéfa strany, pokud jím budete zvolen? PAROUBEK: Zcela nepochybně bych požádal širší vedení sociální demokracie o vyjádření důvěry. Udělal bych to s vědomím toho, že jsem před rokem nepřevzal stranu v ideálním stavu. Převzal jsem ji na deseti procentech preferencí, dnes je na šestadvaceti. Vládě tehdy věřilo čtrnáct, dnes pětačtyřicet procent, a já patřím k nejpopulárnějším politikům v této zemi. To je výsledek nějaké práce, za tím nejsou žádné triky. Moje představa o budoucnosti strany je zcela odlišná od toho, jaká je strana teď. Chci, aby se modernizovala, otevřela, aby se odstranilo to, čemu říkám neproduktivní decentralizace. Dnes na úrovni regionů rozhodují skupiny funkcionářů, které mají tendence nepouštět mezi sebe nové talentované lidi. To se musí změnit. Dříve jsem to změnit nemohl, protože jsem personální politiku nedělal, ale tam, kde jsem za poslední rok změny udělal, byly to změny k lepšímu.

EURO: Pokud by ČSSD byla v opozici, zůstal byste v jejím čele? PAROUBEK: Bylo by zbabělé, abych stranu opouštěl, i když by to pro mě bylo pohodlnější než tvrdě pracovat v opozici.

EURO: Chcete zregulovat lobbismus? PAROUBEK: Když ne rovnou právní normu, měli bychom mít alespoň určitá pravidla hry v rámci Poslanecké sněmovny, která by řešila tuto záležitost. Ať jsou například lobbisté evidováni, aby bylo jasné, který zájem kdo z nich prosazuje. Na internetu by pak šlo najít pod nějakým číslem a jménem lobbisty jeho specializaci, aby každý věděl, s kým má tu čest. Což samo o sobě není nic pejorativního, myslím, že by to byla čestná hra.

EURO: Navrhujete vysoké porodné, 60, 90 nebo 120 tisíc korun. Nebojíte se, že se v určitých sociálních skupinách stanou děti zdrojem živobytí? PAROUBEK: Jen pár set dětí se rodí jako čtvrté děti v rámci manželství. Nejsem z toho nijak nervózní. Kromě toho polovina z částky by byla poskytovaná nikoli v hotovosti, ale v šecích, které by směřovaly k výchově dítěte. Čili k úhradě poplatků za školku, za jesle, ale také za vzdělávání matky nebo rodičů obecně. Fiskálně to zas tak supernáročné není, aby si to nemohl stát dovolit, v třetím roce fungování si novinka vyžádá nějakých šest, sedm miliard korun. Přičemž navýšení mateřského příspěvku z 7600 korun na nějakých deset až jedenáct si vyžádá další tři až čtyři miliardy korun v roce 2010.

EURO: Nemáte strach, že přílišná orientace na automobilový průmysl by se jednou mohla Česku vymstít? PAROUBEK: Já bych se především zeptal, jestli v tuto chvíli máme na výběr. Jestli si můžeme dovolit odmítnout takového investora, jako je Hyundai nebo Toyota, Peugeot, Citroën. Třeba přijetí investice Toyoty znamená určitý psychologický průlom. Zatím u nás vyráběly středně velké japonské firmy, ale teď máme zkušenost, že se o nás zajímají i velké japonské společnosti se světovým jménem. To je, oč nám šlo. Jinak bych chtěl říct, že každá z automobilek v Česku se pohybuje v jiném segmentu trhu: Škoda Auto se zaměřuje na vozidla nižší střední třídy, TPCA jsou levnější malá vozidla pro mladé lidi nebo druhá auta do rodiny, Hyundai tady chce vyrábět automobily off road. A nikdy není krize v automobilovém průmyslu, aby zasáhla odbyt ve všech segmentech. Hyundai pro nás znamená i obrovskou možnost dál akcelerovat růst hrubého domácí produktu. Jsou to pro nás zhruba dvě a půl procenta přírůstku HDP. Mimochodem, vysoké meziroční přírůstky průmyslové výroby v lednu a v únoru jsou do značné míry důsledky kolínské investice.

EURO: U Žatce dosud čeká na využití průmyslová zóna Triangle. Jednáte s nějakým investorem? PAROUBEK: Věřím, že ještě do voleb budu schopen oznámit české veřejnosti, že jednáme se seriózním, vynikajícím partnerem. V jakém působí oboru, však zatím nemohu prozradit.

EURO: V programu máte omezení kamionové přepravy. Proč tedy vaši poslanci nedávno naopak prosadili podstatné rozšíření možností kamionů jezdit o víkendech? PAROUBEK: To byla chyba, zmetek, který se vloudil do rozhodnutí sněmovny. Legislativně to upravíme ještě do voleb.

EURO: Jaký je váš názor na stěhování hlavního nádraží v Brně? Není to preference soukromých zájmů před veřejnými, když se zhorší pohodlí cestujících na železnici? PAROUBEK: To je těžká věc. Vstupovat dnes do tohoto projektu, který město Brno jistě pečlivě připravovalo, a říct ostře, že je to hloupost, bych se skoro neodvážil. Osobně si myslím, že být na místě vedení města Brna, více bych o tomto projektu uvažoval. Významná část Brňanů má názor, že jsou potřebnější investice než tato. Ale v situaci, kdy se už jedná o evropských penězích, by nebylo vhodné zpochybňovat tento projekt víc, než jsem si já dovolil.

EURO: Stejně jako ODS slibujete lidem nejrůznější přilepšení. Už máte spočítáno, na kolik peněz to celkem přijde? PAROUBEK: Předpokládáme, že opatření v sociální oblasti, daňové úlevy, valorizace důchodů, zvýšení platů policistům, hasičům a podobně, vyšší výdaje na zdravotnictví, vědu, školství bude možné rozpočtově pokrýt díky průměrnému pětiprocentnímu ročnímu růstu hrubého domácího produktu v příštích čtyřech letech. To znamená zhruba šedesát miliard rozpočtových příjmů navíc.

EURO: Ve vašem volebním programu jsme v pasáži věnované zdravotnictví nenašli slovo reforma. Je to náhoda, nebo preferujete evoluční, parametrické vylaďování? PAROUBEK: To je dobrý postřeh. Jde nám spíše o permanentní reformy mírného charakteru. Nemyslíme si, že je nutné rozbourat celý systém zdravotnictví, ale spíše ho postupně vylepšovat, dávat do něj více peněz. Náš systém je efektivní. Naši lékaři dosahují výkonů na velmi dobré mezinárodní úrovni. Je ale potřeba si také říct, že například Všeobecná zdravotní pojišťovna v posledních letech vůbec nepracovala s rozpočty, se zdravotně pojistnými plány. Naší snahou bude držet deficity na uzdě a samozřejmě komunikovat se zdravotnickou veřejností. Dnes je situace stabilizovaná. A že jsou nespokojeni lékárníci a zubaři? Jedni chtějí vyšší marži, ale nebudou ji mít tak, jak si představují. Zvýhodníme ovšem drobné lékárny. A zubaři, ti chtějí platby na dřevo. Za vlády sociální demokracie je mít nebudou. Nemyslím si, že je to zrovna skupina občanů, která má morální právo demonstrovat. Kdyby to udělaly zdravotní sestry, pochopil bych to a ještě bych je třeba šel na tu demonstraci pozdravit.

EURO: Nespokojeni jsou ovšem třeba i praktičtí lékaři. PAROUBEK: Co se soukromých lékařů týká, často mě u takto vzdělaných a inteligentních lidí trápí, že velká část z nich věří, že ČSSD chce znárodňovat zdravotnictví. My jen chceme, aby základní síť lůžkové péče tvořily neziskové nemocnice. Naštěstí společnost trochu obrací v chápání toho, co chce doktor Rath. Možná, že mu obyčejní lidé přisuzují až jánošíkovské schopnosti vyřešit všechny problémy, které se ve zdravotnictví za posledních patnáct let objevily. Jsem přesvědčen, že David Rath má chuť, zájem a odvahu je řešit.

EURO: Nicméně nepřiznáte, že řadu zákonů týkajících se zdravotnictví a nejen jeho prosazuje ČSSD narychlo a někdy dost nestandardními způsoby? PAROUBEK: Určitě, ale já měl na tyto věci jen jeden rok. Na některých zákonech se přitom v předchozích letech ani nemáklo. Třeba zákon o deregulaci nájemného nebo zákony o reformě bydlení. Udělali jsme podle mého názoru velmi mnoho, ale máte pravdu – bohužel jsem se dostal k těmto věcem až v posledním roce. Optimální by bylo, kdyby zákon o neziskových nemocnicích byl schválen někdy před třemi lety, ještě předtím, než byly nemocnice předány krajům. Já jsem byl ale někdy na podzim konfrontován s tím, co je menší zlo: prosadit zákony, které budou v určité chvíli kontroverzní, anebo potřebné změny zase odložit. Zákon o neziskových nemocnicích je dnes už méně kontroverzní než před dvěma měsíci, protože strach uměle rozdmýchávaný ODS a částí médií se nepotvrdil. I zákon o deregulaci nájemného mohl negativně ovlivnit část veřejnosti, ale ukazuje se, že to byla cesta správným směrem. Jen jsme jej trošku upravili na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, dnes i díky Radko Martínkovi existuje a může celý problém vyřešit během čtyř let. Už teď na něj reaguje trh s realitami.