Reagovat na každou cenovou změnu paliv a elektrické energie ve vytápění domácnosti nebo objektu firmy není technicky možné. To bychom museli každou chvíli měnit nejen palivo, ale také kotel a podstatnou část technického zařízení budov. Musíme si zvyknout, že ceny se budou operativně měnit i v závislosti na mezinárodní situaci.
Příkladem je současná hrozba války v Iráku a s tím spojená dlouhodobě vysoká cena ropy. Platí, že ceny plynu, elektřiny a paliv vyráběných z ropy budou značně kolísat, výhodnost se bude měnit. Způsobem ochrany proti prudkým cenovým výkyvům je podle odborníků využití různých zdrojů vytápění, kdy klasická paliva, například zemní plyn, se kombinují se solárními kolektory nebo tepelným čerpadlem. Nikdo nemůže v současnosti říci, jaké palivo bude nejvýhodnější za několik let, protože prognózovat v této oblasti je spíše věštěním z křišťálové koule. Z přehledu současných palivových nákladů (viz. tabulka) vyplývá, že nejlevnější je stále vytápění hnědým uhlím. To má ale nepříznivé dopady na životní prostředí. Zplodinami zamořuje celé obce a negativně se podepisuje na zdraví lidí. Může se stát, že jeho cena bude zatížena ekologickou daní, o níž se v Evropě již delší dobu diskutuje. Do ceny uhlí se navíc nezapočítává například čas, který je nutný pro manipulaci s ním, náklady na odvoz odpadu nebo postavení sklepa, které může zdražit stavbu o několik set tisíc korun. Proto se při výstavbě nových objektů s vytápěním na uhlí zpravidla nepočítá. Ani spalování biomasy, to znamená dřeva, dřevního odpadu, slámy a speciálně pěstovaných rostlin, není asi tou nejlepší cestou. Zvláště, když se vezmou do úvahy zplodiny, které se dosud v emisních tabulkách neuváděly (Profit č. 51/2002). Perspektivnější může být zplyňování biomasy, výroba bioplynu a následné energetické využití tohoto plynu. Navíc bioplyn se může použít v kogeneračních jednotkách pro výrobu tepla a elektřiny, případně jako palivo pro automobily. V ČR se neujalo vytápění lehkými topnými oleji, které patří k nejdražším, a zdražování ropy jeho cenu vyhání ještě prudce vzhůru. Od topných olejů se odvrací i některé státy Evropské unie, kde patřily k nejpoužívanějším palivům. Lehký topný olej (LTO) nahrazuje především zemní plyn, který je většinou odborníků považován za nejperspektivnější palivo a uvolněný trh zaplňují po LTO rovněž obnovitelné zdroje energie. Určitou renesanci prožívá elektrické vytápění, které bylo populární v polovině 90. let, ale po zdražení elektřiny se spotřebitelé začali elektrických přímotopů hromadně zbavovat. Do popředí se dostává akumulační vytápění elektřinou, na trhu jsou malá akumulační kamna, která v ničem nepřipomínají objemná monstra zabírající podstatnou část místnosti.
Náklady na vytápění (v Kč za rok)
Propan 45 571
Elektřina přímotop 35 039
Lehký topný olej Toel 33 226
Elektřina akumulace 30 309
Dřevní štěpka 26 880
Koks 24 337
Dřevěné brikety 24 000
Zemní plyn 22 239
Černé uhlí 15 514
Hnědé uhlí 13 545
Pramen: Ekowatt
