Soud sice vydal odkladný účinek na smlouvy o mýtě, nikoho to však nezajímá
Krajský soud v Brně vydal odkladný účinek na rozhodnutí antimonopolního úřadu o zákonnosti výběrového řízení na dodavatele mýtného do České republiky. Z usnesení soudu, které má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že soudci hodlají předejít „negativním důsledkům, jež by mohla České republice přinést neobnovitelnost aktuálního stavu“. Zdá se však, že jejich rozhodnutí není zcela jasné. Všechny (obě) strany sporu, tedy stát a vítězná společnost Kapsch na jedné straně a italská Autostrade na straně druhé, jej vykládají naprosto opačně. Koneckonců se ani není čemu divit, protichůdný výklad čehokoli se u mýtného stal folklorem.
Smlouvy platí.
Z logiky věci by plynulo, že pokud soudci hodlají předejít eventuální velkým škodám a přiznávají žalobě odkladný účinek, smlouvy by se neměly plnit. Tedy do doby, než vyhoví žalobě Autostrade, či ji zamítne. To však ministerstvo dopravy rezolutně odmítá. „Ze strany ministerstva dopravy nedochází ke změnám při zavádění elektronického mýta v České republice. Na základě platné smlouvy s dodavatelem technologických služeb elektronického mýtného, které zajišťuje firma Kapsch, se připravuje realizace systému tak, aby bylo mýtné spuštěno k 1. lednu 2007,“ oznámilo ministerstvo s tím, že soud zároveň odmítl požadavek Autostrade, aby se ministerstvo zdrželo plnění smlouvy. Naprosto ve stejném duchu reagoval i Kapsch. „I když se jedná o poměrně složitou problematiku, názor našich právních expertů je jasný - máme právoplatnou smlouvu uzavřenou s ministerstvem a jsme povinni ji plnit. Její platnost brněnský soud nezpochybnil. Pokud je nám známo, ani takzvané předběžné opatření o pozastavení platnosti smlouvy vydáno nebylo, soud toto odmítl,“ uvedl Kapsch. Naprosto odlišný výklad téhož rozhodnutí nabízí Autostrade, která žalobu na ÚOHS podala. „Usnesení znamená, že rozhodnutí předsedy ÚOHS není vykonatelné a smlouvu o dodávce a provozování elektronického mýtného, pokud již byla podepsána, nelze nadále plnit, a to až do konečného rozhodnutí o žalobě samé,“ uvedli právníci firmy.
Druhý pohled.
Sir Humprey ze seriálu Jistě, pane ministře by k argumentaci ministerstva i vítězné firmy určitě poznamenal své oblíbené „Yes but no“. Usnesení soudu by však v právním státě nemělo být jen cárem papíru, na který se pohlíží jako na doporučení pouze v případě, že se někomu hodí. Jestliže úředníci ministerstva uvádějí, že výstavbu nepozdrží, neboť soud nevydal předběžné opatření, měli by si přečíst závěr dokumentu. Soud v něm uvádí: „Pokud jde o návrh na vydání předběžného opatření, jednalo se o návrh nepřípustný, neboť žalobě bylo možno přiznat odkladný účinek. I o tomto návrhu musel soud rozhodnout.“ Jestliže uvádějí, že mýtné se bude dále budovat, neboť smlouvy jsou uzavřené, měli by si přečíst pasáž týkající se platnosti či neplatnosti uzavřených smluv: „Soud pouze připomíná, že byly vyhověním návrhu ještě před rozhodnutím ve věci samé dočasně významně prolomeny právní účinky pravomocného rozhodnutí žalovaného, a to bez ohledu na aktuální stav kontraktace, či dokonce realizace plnění ve prospěch zadavatele. Na rozhodnutí žalovaného je třeba i nadále hledět jako na zákonné a věcně i procesně správné, a to v závislosti na výsledek sporu nejméně do doby, než soud rozhodne ve věci samé.“ Platnost či neplatnost uzavřených smluv tedy nikdo nezpochybňuje, o tom teprve bude senát jednat. Další výklad nabízí jeden z právníků, které týdeník EURO oslovil. „Je na rozhodnutí dané společnosti, zda bude ve výstavbě pokračovat, či nikoli. Vystavuje se však riziku, že pokud soud nalezne pochybení a rozhodnutí ÚOHS zruší, náklady na budování systému jí nikdo nevrátí,“ řekl týdeníku EURO partner advokátní kanceláře Glatzová & Co. Vít Horáček. Takže vybírat je z čeho.
Nás se to netýká.
Rozhodnutí soudu přivítala italská Autostrade, která jej považuje za úspěch. Dílčí výhrou pro ni určitě je, neboť přiznání odkladného účinku není zcela běžné. To připouštějí sami soudci, kteří mimo jiné uvedli, že jsou si vědomi mimořádnosti charakteru odkladného účinku. Zprávu z Brna jistě neuvítalo vedení českého Kapsche, ale postavilo se k ní čelem a buduje dál. Postoj ministerstva dopravy, které pouze suše oznámí, že smlouvy jsou podepsány, a staví se dál, je však nepochopitelný. Soud nevydává předběžné opatření jen tak, aby vykázal činnost. Soudci dospěli k názoru, že zatím neměli čas podrobně prostudovat dostupné informace a tedy raději odloží účinek smluv do doby, než se s případem důkladně seznámí a rozhodnou. Svůj postoj vysvětlují v poměrně komplikovaném, avšak významově jasném souvětí. „S ohledem na již prima facie (na první pohled - poznámka redakce) zřetelnou jedinečnost a neopakovatelnost plnění, jež bylo zadavatelem v zadávacím řízení poptáváno a jež by nyní mělo být v jeho prospěch po pravomocném ukončení správního řízení o přezkum úkonů zadavatele realizováno, a to ve vztahu k území České republiky ve spojení s budoucí absolutní neobnovitelností současného stavu ve vztahu k témuž území a zároveň s absolutní nemožností žalobců opatřit si plně kompatibilní substitut pro případ zahájení zadavatelem poptávaného plnění na základě uzavření smlouvy s vítězným uchazečem a ve spojení se zájmem na předejití negativních důsledků, jež by mohla České republice přinést neobnovitelnost aktuálního stavu i přes případný úspěch žalobců ve věci samé, podmínky pro přiznání odkladného účinku jsou kumulativně splněny. Proto soud po vyjádření žalovaného odkladný účinek žalobě přiznal,“ uvedli. Škod, které by mohla Česká republika utrpět, se však evidentně bojí jen brněnští soudci. Ministr dopravy Milan Šimonovský nikoli.
