Přihlášení patentu bude od příštího roku levnější
Kdokoliv si bude chtít od poloviny příštího roku patentovat jakýkoliv nápad, může se už obejít bez českých patentových zástupců. Po dlouhodobých jednáních je totiž jisté, že od 1. července 2002 se Česká republika připojí k Evropské patentové konvenci. Jinak řečeno, ani pro vynálezce z Česka již nebude úředním místem Praha, nýbrž Mnichov, hlavní stan Evropského patentového úřadu. „Je to obrovský zlom, hovořil bych dokonce o soumraku patentových zástupců u nás, varuje náměstek předsedy českého Úřadu průmyslového vlastnictví Vladimír Pítra. Předseda Komory patentových zástupců František Čupr však tento názor nesdílí. Míní totiž, že na novém systému „přes Mnichov klienti ušetří, a to schopným lidem z jeho oboru jen prospěje. V kuloárech jsou dokonce slyšet i názory, že právě Úřad průmyslového vlastnictví bránil dřívějšímu zapojení Česka do zmíněné konvence. Jeho zaměstnanci tak totiž přijdou o vydatnou porci práce. Pítra však prohlašuje, že úřad změně přeje. „Jedním řízením bude možné získat ochranu ve více zemích, což je levnější, než kdyby se podávaly pro tyto země samostatné přihlášky. Vždy jsme byli pro, dušuje se náměstek. Unie to ještě není. Náměstek Pítra míní, že přesun českého patentování do Mnichova je velikým zásahem do státní suverenity. „Již nyní je Mnichov třetím největším příjemcem patentových přihlášek na světě, po Spojených státech a Japonsku. Je to důsledek integrace, počet patentových přihlášek ze zahraničí se u zdejšího úřadu nepochybně sníží, strachuje se Pítra. Tyto obavy ovšem považuje předseda Komory patentových zástupců František Čupr za přehnané. „Nemyslím, že půjde o nějaký extrémní přelom pro členy komory. Pro firmy, přihlašující své žádosti, to bude dobrá změna a toho určitě využijí i schopní patentoví zástupci. Především ti, kteří už nyní se zahraničními klienty aktivně pracují, neživí je pouze překládání přihlášek do češtiny, předpokládá Čupr. Vladimír Pítra poukazuje i na to, že přístup k evropské konvenci může způsobit nejasnosti. Budou totiž jednak platit patenty takříkajíc ryze národní. Pak přijde na řadu zmíněná evropská, nechce se říci „mnichovská dohoda. Ta se ovšem nekryje se členskými zeměmi Evropské unie. Je v ní například i Švýcarsko a také Česko. Dostupné informace říkají, že k ní mají příští rok přistoupit i Polsko a Maďarsko bez ohledu na termín vstupu do Evropské unie. Unie ovšem také chce mít své vlastní patentové právo. „Cílem integrace je patent, který by platil pro celou unii. Cesta k němu je ale dost svízelná, míní Pítra. František Čupr takové nebezpečí necítí. „O tom, že domácí patenty nahradí evropská konvence, už přece patentoví zástupci vědí a klienty by na to měli připravovat. Pokud jde o dohodu týkající se pouze zemí Evropské unie, tak ta bezprostředně nehrozí. Diskutuje se o ní intenzivně, jenže pokud vím, tak už asi sedmnáct let. A nemám signály o tom, že by se v příštích letech něco vyřešilo, říká předseda komory. Zakopaný pes: překlady. Jádrem sporu na domácí patentové scéně je ovšem to, nakolik zasáhne přistoupení k evropské konvenci do ceny přihlašování patentů. Tu nikdo nechce vyčíslit, průměr prý neexistuje. Ale všichni se shodují v tom, že nejcitlivějším místem je cena překladů. Všechny patenty je totiž dosud nutné plně překládat do češtiny. „To tvoří tak polovinu nákladů na výslednou cenu, dost patentových firem může postihnout, když překlady odpadnou, říká Vladimír Pítra. „Je to asi polovina ceny, hodně kanceláří z toho žije, ale zdaleka ne všechny, poopravuje František Čupr. „Překlady tvoří tak třetinu ceny, možná trochu více. Ale jsem přesvědčen, že devadesát procent našich patentových kanceláří se s tím vyrovná, konstatuje renomovaný patentový zástupce Pavel Reichel. Šéf patentové a známkové kanceláře Reichel a kol. přiznává, že i jemu kvůli překladům především patentů chemických nebo farmaceutických firem část příjmů odpadne. Běžný cenový standard je asi 35 až 45 dolarů za jednu stránku překladu, jedna zakázka má přitom většinou desítky nebo stovky stran. Ročně se v České republice registruje kolem pěti tisíc patentových přihlášek. Z toho je ale jen asi pět set českých, převažující zbytek tvoří patenty zahraničních firem vyžadující překlad. Patentových zástupců je zapsáno zhruba dvě stě, praxi jich však provozuje přibližně stovka. Překlady na solidní živnost tak dosud stačily. Tvůrčí práce. Pavel Reichel míní, že Úřad patentového vlastnictví varuje před evropskou konvencí hlavně proto, že na jeho úředníky zbude napříště už jen pouhá registrace patentů, leckteří jeho zaměstnanci přijdou o práci. Práci dobrého patentového zástupce přitom považuje za tvůrčí činnost, což právě ovlivňuje i cenu přihlášky. Evropská komise například spočítala, že zatímco v unii přijde patentové řízení na bezmála 50 tisíc eur, ve Spojených státech jen málo přes deset tisíc a v Japonsku přes šestnáct tisíc eur. „Máme trochu zkušeností ze zahraničí, tyhle cifry se zdají příliš vysoké. Jistě vím to, že cílem dobrého patentového zástupce není napočítat si cifru za překlad. My musíme zjistit, co je třeba v patentu registrovat a v jakých zemích se to klientovi vyplatí. Z tohoto pohledu se na spolupráci s Evropským patentovým úřadem těším, budeme mít široké pole působnosti i mezi zahraniční klientelou, věří si Reichel.
