Náklady na unbundling dosáhnou stovek milionů
Pro české plynárenství nastalo zlomové období, které nemá v novodobé historii obdoby. Začalo první kolo liberalizace trhu, firmy se navíc připravují na unbundling, tedy rozdělení činností na regulované a neregulované. Probíhající změny v plynárenském sektoru vycházejí z nového energetického zákona, který platí od letošního ledna.
Nejdražší experiment.
Po několikaletých přípravách, odstartovala liberalizace trhu s plynem. Od 1. ledna si svého dodavatele mohou vybrat ti odběratelé, jejichž spotřeba plynu v roce 2003 překročila hodnotu patnácti milionů kubíků. Tím však otevírání trhu ani zdaleka nekončí, od ledna příštího roku si svého dodavatele budou moci vybrat všichni odběratelé plynu s výjimkou domácností, pro které se trh otevře až 1. ledna 2007. Cílem liberalizačního procesu je odstranění monopolního prostředí a vytvoření podmínek, které umožní, aby na trh vstoupili noví hráči, jinými slovy vznik konkurence. „S nástupem konkurence je rovněž spojován pokles cen zemního plynu pro konečné zákazníky. Tato obecná teze, která se teoreticky na liberalizaci váže, se zatím v mnoha zemích, kde byl trh s plynem již otevřen, nepotvrdila nebo měla pouze krátkodobý efekt. Z našich současných předpokladů a analýz vyplývá, že se zřejmě nepotvrdí ani v České republice,“ tvrdí místopředseda představenstva společnosti RWE Transgas Martin Herrmann.
Místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček navíc uvádí, že liberalizace energetik je jedním z nejdražších experimentů v Evropské unii. Zastává názor, že jednotlivé státy si otevření trhu vyzkouší s tím, aby se po několika letech experimentování vrátily k současným již osvědčeným modelům. Němeček k tomu s nadsázkou dodává: „Jsem v tomto případě zastáncem osvícené diktatury.“
Milionové náklady.
Liberalizace trhu s plynem ovšem není jedinou zásadní změnou. Plynárenské firmy se připravují i na další revoluční novinku, takzvaný unbundling, který vychází ze směrnice schválené v roce 2003 Evropskou komisí. a říká , že provozovatel přepravní soustavy musí být od 1. ledna příštího roku právně oddělen od obchodníka s plynem. Uvedená změna se přímo dotkne společnosti RWE Transgas. „Firma založí stoprocentní dceřiné společnosti, čímž splní požadavky evropské legislativy. Dořešit se musí jejich obchodní vztahy s mateřskou firmou,“ upozorňuje obchodní ředitel RWE Energy ČR Milan Kajtman. Předpokládá, že provozní majetek, který tvoří například plynovody, zůstane u mateřské firmy s tím, že jeho využití dceřinou společností lze zajistit mimo jiné leasingovou smlouvou. Stejná transformace však čeká i regionální distributory plynu. Od 1. ledna 2007 totiž provozovatel distribuční soustavy nesmí být souběžným držitelem licence na obchod s plynem. Odborníci tvrdí, že unbundling znamená v první řadě vynaložení obrovských investic. Kdyby byl proveden čistý unbundling pouze na základě požadavků zákona, vzniklo by v plynárenství náhle osmnáct nezávislých společností. Náklady s tím spojené se odhadují až na desítky milionů korun na každou firmu. Tak vysoké náklady přitom musí někdo zaplatit, a to nejen společnosti, kterých se rozdělení týká. Otázkou zůstává, jaký dílem přispějí i koneční odběratelé plynu v podobě zvýšení cen tohoto média. „Usilujeme o minimalizaci nákladů, hledáme s Energetickým regulačním úřadem možná řešení, aby se náklady na unbundling promítly do konečných cen jen minimálně,“ slibuje Herrmann..
Evropa chce konkurenci.
Proč vůbec unbundling? „Evropská unie chce, aby v plynárenství vzniklo konkurenční prostředí a k tomu potřebuje vytvořit nějaké nástroje, jedním z nich je právě unbundling. Ten slouží vlastně k tomu, že jsou přehledné náklady na činnost, která je přirozeným monopolem, a na druhé straně i náklady, jež souvisejí s obchodem vystaveným konkurenci. Proces je samozřejmě nákladná záležitost, myslíme si, že například skutečně dobrá regulace by byla také řešením,“ tvrdí prezident České plynárenské unie Josef Kastl. Jak však dodává, unbundling je nejen celoevropským, ale i celosvětovým trendem, který probíhá například i ve Spojených státech.. „Nám jako plynárenským odborníkům trošku vadí, že zdrojů, které by měly mít vliv na konkurenci, příliš k dispozici nemáme. Hlavní z hlediska těžby a dodávky plynu do Evropy jsou tři, Rusko, Norsko a severní Afrika,“ dodává Kastl. Obrovské náklady spojené s unbundlingem ovšem neznamenají, že by společnosti ze skupiny RWE zanedbaly další investice, například do zvýšení bezpečnosti a plynulosti dodávek. „Omezit investice do modernizace soustavy, zejména do provozní části a údržby, si rozhodně nemůžeme dovolit, ale budeme se snažit samozřejmě minimalizovat náklady. Myslím, že RWE k tomu má dobré předpoklady. Navíc podobné náklady budou muset vydávat i konkurenti, takže skutečně to bude o tom, jak se k tomu kdo postaví, jak bude šikovný, kdo dokáže zaujmout nabídkou,“ upozorňuje Kastl.
