Rozhořčené a bojující

15. 9. 2004

Po letech útlaku se ženy na Wall Street opět prosazují

Když loni v srpnu nastoupila zkušená finanční poradkyně Anne P. Kasparová do zaměstnání ve firmě Morgan Stanley v Santa Fe ve státě Nové Mexiko, ocitla se v situaci, která jí byla až příliš povědomá. Žena, která v roce 1997 žalovala firmu Merill Lynch kvůli diskriminaci, se domnívala, že se bude moci zabývat finančním poradenstvím, jakmile si obnoví svou makléřskou licenci. Místo toho však Morgan Stanley poslal Kasparovou mezi zelenáče na tříletý vzdělávací program. Kasparová obvinila svého šéfa, že jí neumožnil přímou péči o klienty ani poté, co si zajistila svou licenci, zatímco některým méně zkušeným mužským kolegům ano.
Místo aby v tichosti celé roky snášela příkoří, po čtyřech měsících si šéfovi stěžovala na neférové jednání. V květnu ji Morgan Stanley vyhodil pro „porušení kázně“. Kasparová podala žalobu pro pohlavní diskriminaci na americké Komisi pro rovnost pracovních příležitostí. Podle materiálů dostupných časopisu BusinessWeek v ní uvedla, že v oddělení retailových investic firmy Morgan Stanley je dost žen, které jsou diskriminované tak, že by mohly podat skupinovou žalobu.
Morgan Stanley prohlašuje, že Kasparová byla najata do juniorské pozice, o kterou se ucházela, a že ve srovnání se svými mužskými kolegy znevýhodněna nebyla. „Neměla kvalifikaci pro práci finanční poradkyně,“ neboť pět let nebyla registrovaná a nikdy neprošla žádným formálním vzdělávacím programem. Komise pro rovnost pracovních příležitostí (EEOC), jež v červenci vybojovala ve sporu s firmou Morgan Stanley finanční narovnání ve výši 54 milionů dolarů pro údajnou diskriminaci stovky žen působících v obchodování s dluhopisy, odmítla tuto záležitost komentovat.
Boj Kasparové proti společnosti Morgan Stanley naznačuje, že se boj za rovnost žen na Wall Street dostává do nové agresivnější fáze. Ženy jsou znechuceny tím, že v investicích se na tradiční nadvládě mužů nic nezměnilo, a bojují na několika frontách. Podávají celou sérii nových žalob, z nichž některé by se měly letos na podzim projednávat u soudu. Jiné lobbují za změny ve vlastních kruzích. A poslední skupina zcela opouští oblast investic a odchází do jiných oborů. „Když jsem na Wall Street začínala, firmy se mohly přetrhnout, abyste zůstal. Nyní se ženy balí a mizí,“ říká Janet Hansonová, která odešla od Goldman, Sachs & Co., aby v roce 1994 založila svou vlastní investiční poradenskou firmu. Letos v květnu nastoupila jako výkonná ředitelka do Lehman Brothers, kde se má věnovat náboru žen a jejich udržení ve firmě.
V posledních letech ženy prokazatelně udělaly v tomto směru určitý pokrok, ačkoli je zde jejich vliv stále menší než v mnoha jiných oborech. Od roku 1976, když se EEOC podařilo dosáhnout narovnání ve své první skupinové žalobě pro diskriminaci žen proti firmě z Wall Street, Merrill Lynch, procento žen v pozici makléřů se více než ztrojnásobilo. Stále však ženy představují patnáct procent z celkového počtu. Pouze 10,6 procenta vedoucích pracovníků společností na Wall Street jsou ženy, zatímco v jiných odvětvích dosahuje jejich počet v průměru 15,7 procenta.

Sexuální žerty.

Ačkoli se téma již dlouho přetřásá v různých soudních sporech a prohlášeních o špatné pověsti, některé firemní kultury evidentně stále tolerují žerty se sexuální tematikou. Tištěná knižní prezentace, kterou jako vtip ukázali loni na podzim zaměstnanci Deutsche Bank Securities svému klientovi, GMAC Mortgage Group, obsahovala obscénní biografie mužských i ženských členů týmu investičního bankovnictví. Jistá žena v týmu, která stále pracuje ve firmě, zde byla popsána jako „legenda pornografického filmového průmyslu vystupující pod uměleckou přezdívkou Roxy Mámtoráda“ a jako druhořadá pornohvězda ve filmu nazvaném „Plump Fiction“ („Baculaté historky“). Biografie se dostaly na světlo poté, co bývalý zaměstnanec Deutsche Bank podal na základě oplzlých žertů 7. září na Nejvyšším soudu státu New York žalobu pro náboženskou diskriminaci. Jak Deutsche Bank, tak GMAC Mortgage odmítli celou záležitost komentovat.
Muži a ženy na Wall Street se v hodnocení situace neshodnou. Podle výsledků nedávného průzkumu organizace Catalyst si 65 procent žen pracujících na Wall Street myslí, že za stejnou odměnu musí pracovat víc než muži, avšak jejich názor sdílí pouze třináct procent mužů. A ještě méně mužů - pouhých osm procent - se shoduje s 51 procenty žen, které říkají, že jsou placené méně než muži za podobnou práci.
Záplava právních sporů na téma pohlavní diskriminace si pomalu razí cestu soudním systémem. Většině žen dosud stačilo při řešení sporů pár dolarů odškodného. Příběhy zůstaly pod pokličkou a jejich dotazy nikdo nezodpověděl. Nekompromisní žalobkyně Nancy Thomasová však trvala na soudním projednávání sporu od chvíle, kdy podala svou stížnost v rámci skupinové žaloby proti firmě Merrill Lynch. Očekává se její svědectví o tom, že někdo nechal na jejím stole vibrátor, lubrikační krém a potupné básně. Merrill Lynch tvrdí, že byl celý incident řádně prošetřen, ale nepodařilo se najít pachatele.
Ženy jsou stále častěji schopny najít způsoby, jak se bránit proti zavedeným postupům, které je podle jejich mínění poškozují. Elizabeth „Lisa“ Neumanová, bývalá makléřka pobočky firmy Morgan Stanley v newjerseyském Somerville, se hodlá odvolat proti sumárnímu rozsudku federálního soudu, který zamítl její žalobu pro pohlavní diskriminaci. Žaluje firmu rovněž za údajné porušení její pracovní smlouvy. Morgan Stanley se domnívá, že případ postrádá skutkovou podstatu.
BusinessWeek se dozvěděl, že Pamela K. Martensová, hlavní žalobkyně v hromadném soudním sporu proti finančnické firmě Smith Barney, jenž se konal v roce 1996 a měl povahu precedentu, požádala předsedy Národní organizace žen v jednotlivých státech, aby prošetřili roli, jakou sehrála bývalá prezidentka firmy Patricia Irelandová v hromadných sporech firem Smith Barney a Merrill Lynch. Martensová tvrdí, že Irelandová požádala ženy zaměstnané ve společnosti Merrill Lynch, z nichž některé patřily mezi žalobkyně, aby se podělily o své stížnosti a návrhy na zlepšení firmy, aniž jim sdělila, že pracuje pro Merrill Lynch. BusinessWeek přezkoumal e-maily od Irelandové adresované těmto ženám a zjistil, že v nich nebyla zmínka o spojení na Merrill Lynch, ačkoli firma a Irelandová tvrdí, že ženy byly o její roli informovány.
Některé ženy – zvláště ty ve vyšších pozicích - sice nepodávají žaloby, ale vedou stejnou bitvu z jiné perspektivy. Finanční ředitelka J.P. Morgan Chase & Co. Dina Dublonová coby členka nejvyššího managementu firmy může spolurozhodovat o tom, kolik žen bude povýšeno na každé úrovni organizace, a také o tom, zda se budou přijímat žádosti žen kandidujících na volná pracovní místa. Na jiné frontě se ženy zase snaží přesvědčit banky, aby přijaly pružnější politiku při zaměstnávání pracovníků a umožnily například dělené pracovní úvazky i na obchodních parketech burzy či jeden den v týdnu práci z domova.

Ztráty.

Jiné ženy jednoduše odejdou. Securities Industry Association (asociace firem obchodujících s cennými papíry) uvádí, že procentuální zastoupení žen na Wall Street loni kleslo na 37 procent, zatímco v roce 2001 činilo 41 procent. „Mnoho mých kamarádek odešlo, protože Wall Street neměla zájem nabídnout takovou profesní dráhu, která by zohledňovala potřeby rodiny,“ říká Deborah C. Wrightová, generální ředitelka Carver Bancorp, která v osmdesátých letech pracovala ve společnosti First Boston.
Znepokojující je zejména to, že mnoho žen opouští Wall Street dlouho předtím, než založí rodinu. Zamyslí se nad budoucností a řeknou si Tohle přece nemůže fungovat,“ svěřila se třicetiletá Katie Higginsová Hoodová, ředitelka výzkumných programů v Nadaci Michaela J. Foxe pro výzkum Parkinsonovy nemoci a bývalá analytička firmy Goldman Sachs.
Bude-li pokračovat současný trend, Wall Street se může stát ještě výrazněji doménou mužů, než tomu bylo v sedmdesátých letech. „Ženy za posledních osm let nezískaly na Wall Street žádné zázemí,“ vysázela v květnu rozhněvaná Kasparová velkým tučným písmem ve svém čestném prohlášení adresovaném EEOC. V srpnu pak odeslala otevřený dopis generálnímu řediteli firmy Morgan Stanley Philipovi J. Purcellovi a správní radě firmy. Purcell neodpověděl. Společnost sdělila, že se těmito otázkami zabývala prostřednictvím svých právních zástupců již předtím, než byl dopis odeslán.

Tam, Kde se zastavil čas V obchodování s cennými papíry to dotáhne na vedoucí funkce méně žen než ve většině jiných odvětví PROCENTO ŽEN NA VEDOUCÍCH POZICÍCH FIREM