Rozhýbe reforma stěhování za prací?

ZAMĚSTNANECKÉ PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Důchodová reforma není ožehavým tématem pouze v Česku. Celá Unie nyní diskutuje o změnách v oblasti zaměstnaneckého připojištění. V současném systému totiž při přestěhování do jiného státu hrozí ztráta penze. K nejkontroverznějším tématům dnešní Evropy patří reforma důchodových systémů.

ZAMĚSTNANECKÉ PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Důchodová reforma není ožehavým tématem pouze v Česku. Celá Unie nyní diskutuje o změnách v oblasti zaměstnaneckého připojištění. V současném systému totiž při přestěhování do jiného státu hrozí ztráta penze.

K nejkontroverznějším tématům dnešní Evropy patří reforma důchodových systémů. Penze pro stárnoucí populaci stále více zatěžují rozpočty jednotlivých zemí Unie a vlády neochotně přiznávají nutnost radikálně omezit důchody. Zvyšuje se tlak na zapojení občanů do dalších, alternativních forem spoření si na stáří. Jednou z možností, jak si i po odchodu do důchodu udržet přijatelnou životní úroveň, je spoření prostřednictvím zaměstnaneckého penzijního připojištění.

Tato forma spoření na důchod však dodnes trpí obstrukcemi, které byly u zákonného penzijního pojištění dávno vymýceny. Při změně zaměstnání nebo dokonce členské země totiž může dojít ke ztrátám výhod, které z dosavadního spoření vyplývaly. Pracovník dokonce může přijít i o právo na danou penzi.

KOMISE PRO PŘENOSITELNÉ DŮCHODY

Naštěstí Evropská komise si tento problém začíná uvědomovat. „Chceme-li, aby byli pracovníci mobilní a flexibilní, nemůžeme je za změnu pracovního místa penalizovat. Důchodové nároky musejí být zcela převoditelné,“ říká eurokomisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovnou příležitost Vladimír Špidla. Právě v jeho režii evropská komise vypracovala návrh směrnice, která řeší přenositelnost nároku na důchod. Materiál by měl pomoci zpružnit stávající poněkud strnulý pracovní trh prostřednictvím podpory efektivního a nekomplikovaného přesouvání pracovní síly.

Přes skutečnost, že Unie hlasitě a dlouhodobě podporuje mobilitu pracovní síly, fakta poukazují spíše na opak. Pouze malá část pracovníků totiž využívá možnosti pracovat za hranicemi: jen 1,5 procenta zaměstnanců pracuje mimo svoji mateřskou zemi. Údaje z původních patnácti unijních zemí nicméně dále tvrdí, že svou práci mění třetina zaměstnanců každých pět let, devět procent dokonce každoročně.

JAK TO BUDE FUNGOVAT? Jak tedy bude systém, v případě schválení návrhu, fungovat? Směrnice v prvé řadě sjednotí dosud rozdílné formální náležitosti nutné pro zapojení zaměstnance do penzijního systému. Pokud už bude stanoven minimální věk pro účast na zaměstnaneckém připojištění, nebude smět překročit 21 let. Případná čekací doba, kterou musí nový zaměstnanec před zapojením absolvovat, nepřesáhne jeden rok. Podobně také interval, během kterého je pracovník účastníkem penzijního schématu, ale dosud nemá nárok na penzi, nesmí překročit dva roky. Zde je myšlena lhůta, ve které pracovník přispívá, ale není plnoprávným účastníkem. Pokud během ní vystoupí z pracovního poměru, má nárok pouze na vyplacení dosavadních příspěvků. Samotná „přenositelnost“ penzí je založena na tom, že v případě změny zaměstnání bude mít pracovník možnost dosud naspořenou částku ponechat u svého bývalého zaměstnavatele, aniž by ztratil dosavadní práva na budoucí výplatu dodatečných důchodů. Nebo v případě podobného či stejného systému u nového zaměstnavatele uspořenou částku převést, a to s přiměřenými náklady. PENZE POD TAKTOVKU PENZISTY

Součástí návrhu je i požadavek na maximální možnou informovanost ze strany zaměstnavatele tak, aby účastník připojištění mohl o svých penězích kvalifikovaně rozhodovat.

Určitou úlitbou zemím, které by s největší pravděpodobností návrh vetovaly, je možnost desetileté výjimky. Jedná se hlavně o Německo, pro které je směrnice zásadním problémem, jak již dalo během dosavadních konzultací návrhu najevo. V této zemi totiž funguje podnikové připojištění bez existence penzijních fondů. Zaměstnavatel nemusí peníze skutečně vydat, zavazuje se pouze k budoucímu plnění, a může tak ušetřené peníze investovat.

Jak již bylo zmíněno, přenositelnost základních povinných důchodů, tedy prvního pilíře důchodového systému, v Evropské unii funguje již řadu let, nyní by se tento stav měl rozšířit i na druhý pilíř. Je nutné dodat, že touto směrnicí nedochází k harmonizaci důchodů, pouze k jejich kompatibilitě. V případě schválení budou státy Unie povinny zapracovat tuto direktivu do svých právních řádů do 1. ledna 2008.

ÚČAST V ZAMĚSTNANECKÝCH PENZIJNÍCH FONDECH V ZEMÍCH EU

Pramen: www.europa.eu.int//