Až vyjde tento sloupek, v Řecku bude zřejmě u moci radikální levice a země na cestě z eurozóny. Následný rozklad Evropské unie tím pádem nebude zcela mimo realitu. To, že situace je vážnější než kdykoli předtím, bylo na tvářích euroúředníků v posledních dnech patrné. Dříve ujišťovali ostatní ve víře, že Řecko bude zachráněno a spolu s ním i zbytek unie. Teď musejí ujišťovat sami sebe, i když víru každým dnem ztrácejí.
Co se bude dít v následujících dnech po řeckých volbách, lze těžko předvídat. Řekové vybírají své euroúspory z bank zběsilým tempem, přičemž pokud banky zastaví výplaty, bude opravdu zle. Němci už nechtějí do země, která v posledních měsících nepodnikla žádnou zásadnější reformu, posílat další miliony eur.
Sen euroúředníků o spojené Evropě se povážlivě rozkládá, vlády unijních států jsou čím dál méně ochotné předávat rozhodování evropským institucím. Dokládá to vleklý spor, který vyvrcholil bezprecedentním krokem europarlamentu. Ten se minulý týden vzepřel vůli členských států na téma schengenského prostoru bez pasových kontrol. Většinovým rozhodnutím největších politických skupin europarlament v podstatě vzkázal, že stávající dánské předsednictví už pro ně není partnerem k jednání.
Jádrem sporu je takzvaný schengenský vyhodnocovací mechanismus. Jde o pravidelné kontroly, jestli členské státy dostatečně chrání vnější hranice a zároveň pokoutně nezavádějí zpětně vnitřní hranice. Až doposud se země unie v této oblasti kontrolovaly takříkajíc navzájem. Loni v září Evropská komise vyrukovala se zásadní změnou dosavadní praxe včetně posílení vlastní role. Poprvé také navrhla zavedení neohlášených návštěv kontrolorů na národních hraničních přechodech. Jenže ministři vnitra zemí unie se na svém jednání rozhodli změnit právní základ celého mechanismu, vrátili ho do rukou pouze členských vlád, a tím zamezili europarlamentu do věci jakkoli zasahovat.
Evropský parlament, jehož souhlas je potřeba, se vzápětí vzepřel. Jeho předseda Martin Schulz to označil za „políček do tváře parlamentní demokracie“ a oznámil, že europarlament pozastavuje jednání s členskými státy o dalších klíčových návrzích v oblasti justice a vnitra. Takový krok zavání paralýzou při schvalování například dohody o sdílení údajů o leteckých pasažérech či počítačové kriminalitě. V ohrožení jsou i další důležitá opatření včetně rozpočtu pro záležitosti vnitřní bezpečnosti a návrhu na zavedení pohotovostních kontrol hranic v schengenské zóně, což je jeden z hlavních požadavků vlád. Europarlament vyhrotil spor a nyní zjevně kalkuluje, že státy nebudou chtít riskovat zablokování celého balíku reforem.
Pokud ale Řecko bude donuceno zahodit euro a sled událostí postupně stáhne ke dnu Španělsko či Itálii, vlády členských států budou mít úplně jiné starosti. Kontroly na hranicích se pak mohou vrátit ze dne na den, aniž by se někdo ctihodného europarlamentu ptal.