Rozkvět. Nebo likvidace?

Pozice nového majitele pardubické firmy Era není příliš silná

Zajímaly se o ně všechny významnější světové tajné služby. Toužili po nich Iráčané, Číňané i Francouzi. Všichni chtěli získat českou technologii pasivních radarů s ženskými jmény Ramona, Tamara a Věra. Nakonec se to podařilo malé a málo známé americké firmě Rannoch Corp. z Alexandrie ve Virginii. Rannoch vyvíjí a vyrábí systémy ke sledování vzdušného prostoru na letištích a v jejich blízkém okolí. Českou investici mu pomohly pokrýt finanční injekce od fondu rizikového kapitálu Boulder Ventures z Boulderu v Coloradu, který se zaměřuje hlavně na IT projekty.

Uškodí, nebo pomůže?

Američané se k unikátní české technologii dostali koupí akcií pardubické společnosti Era. Ta vyrábí radary Věra, nástupkyně slavnějších Tamar. Era se však v poslední době začala prosazovat kromě zbrojního průmyslu i na trhu civilní ochrany vzdušného prostoru, čímž se v podstatě stala přímým konkurentem Rannochu.
Otázkou je, zda fúze Pardubickým uškodí, nebo pomůže. Firmy totiž využívají při sledování vzdušného prostoru odlišných postupů. Rannoch vyvíjí systémy označované ADS-B, které fungují díky speciálním vysílačům umístěným přímo na palubách letadel a vysílají například data o jejich poloze a kurzu. Nepotřebují tedy žádné radary, na druhou stranu ovšem letadla bez vysílačů vůbec nezachytí. To „multilaterální“ systém Ery je založen na pasivní radarové technologii a dokáže rozpoznat všechna letadla sám bez toho, aby vysílala nějaké signály, získaná data pak archivovat a využít jich při dalším pozorování. S velmi vysokou přesností může sledovat několik desítek cílů současně.
Takže Rannoch má nyní dvě možnosti: pokusit se obě technologie zkombinovat, nebo tu konkurenční pardubickou postupně zlikvidovat a zcela ovládnout trh.
Vedení americké firmy nyní tvrdí, že se rozhodlo pro první možnost. Ve svém prohlášení o fúzi s Erou uvádí, že vidí budoucnost kontroly vzdušného prostoru v „propojení ADS-B a odzkoušené a certifikované multilaterální technologie“. „Poskytneme tímto způsobem most od současné situace v letectví do budoucnosti, kdy bude cestování letadly bezpečnější, levnější a efektivnější.“ Navíc, uvádí prohlášení, „zařízení Ery jsou skutečně na světové úrovni. Pracují v ní opravdu prvotřídní inženýři s dlouhodobými zkušenostmi s radarovými technologiemi… Do majetku Ery budeme určitě investovat, plánujeme dokonce dramatické navýšení. Navíc už jsme začali pracovat na přesunu některých našich operací, například výroby senzorů, z Alexandrie do Pardubic,“ sdělil týdeníku EURO viceprezident Rannochu Michael Gundling.

Pro Pentagon nedělají.

Rannoch není příliš silná ani známá firma. Nemá například vůbec žádné zakázky od Pentagonu. „Žádné kontrakty od amerického ministerstva obrany v databázích nevidím,“ uvedl zdroj týdeníku EURO z americké firmy zabývající se monitoringem zbrojních trhů. „Z toho, co o nich vím, mám dojem, že jde o malého hráče, pohybujícího se výhradně na trhu kontroly vzdušného prostoru, s celou řadou uzavřených dohod o spolupráci s jinými firmami,“ dodal. Srozumitelně řečeno, jde v podstatě o začátečníky.
„Fúze s Rannochem pravděpodobně způsobí, že se české technologii dostane více mezinárodní pozornosti,“ říká americký zbrojní analytik, „bude ale hodně záležet na firemní kultuře. Sice se může zdát neuvěřitelné, že by firma koupila za miliony dolarů jinou firmu a pak udělala sérii rozhodnutí, kterými ji připraví o její hodnotu, ale stává se to každý den. Důvodem jsou prakticky vždy spory mezi manažery. Průzkumy ukazují, že více než polovina fúzí přináší po pěti letech negativní efekt.“ Vedení pardubické Ery se k fúzi s Rannochem zatím nevyjádřilo. Obchodní ředitel firmy a současně největší akcionář (přes dvacet procent) Milan Bernard po své sekretářce vzkázal, že žádné informace neposkytne. Týdeník EURO chtěl například vědět, zda své podíly prodali všichni současní akcionáři firmy. Kromě několika fyzických osob mezi ně patří například společnost Omnipol s desetinovým podílem.
Zatím nebyla zveřejněna ani hodnota celého kontraktu. Velmi pravděpodobné ale je, že Rannoch získal peníze na koupi akcií Ery od svého dlouhodobého partnera, fondu rizikového kapitálu Boulder Ventures. Ten kromě Rannochu investuje i do dalších IT firem (ClaraBridge, CentreStone, Entevo), komunikačních společností (BlueSocket, Left Hand Networks) a farmaceutického průmyslu (Arca Discovery, Dharmacon, Genomica).
Také manažeři a majitelé Boulder Ventures nechali otázky týdeníku EURO ohledně jejich dalších plánů s pardubickou Erou bez odpovědi.

Vojáci se ničeho nebojí.

Společnost Era založil v roce 1994 tým „přeběhlíků“ z pardubické Tesly, která se v té době dostala do složité finanční situace. Byla to přitom právě Tesla, která systém pasivní radiolokace vyvinula. Radar Ramona začala prodávat v roce 1978, přesnější a plně mobilní Tamaru dokončila v 80. letech. Do rozpadu sovětského bloku se Tesle podařilo prodat zhruba šedesát Tamar, pak už ale ani jedinou. Prodej údajně zablokovali Američané, kteří se obávali, že radar dokáže odhalit i „neviditelná“ letadla vybavená technologií Stealth.
Tesla, která v té době třikrát změnila majitele, však zkrachovala i kvůli nepřejícnému postoji českého ministerstva obrany. To začalo koncem devadesátých let spolupracovat právě s nově založenou Erou, s níž v roce 1997 ministr obrany podepsal smlouvu na vývoj a výrobu systémů Borap a SDD, zvyšujících dosah a citlivost Tamary.
Na vývoj radaru Věra, v podstatě zmenšené verze Tamary, Era dostala od vojáků tři sta milionů korun. Na rozdíl od starších typů, které musely převážet nákladní vojenské Tatry 815, se Věra vejde do osobního automobilu. Zachytí například letadlo až do vzdálenosti pěti set kilometrů, přesnost lokalizace je deset až sto metrů. Najednou může sledovat až dvě stě letounů.
Věra pracuje na hyperbolickočasovém principu, pomocí tří čidel dokáže přesně stanovit vzdálenost a výšku cíle. Díky počítačovému zpracování dat si navíc předměty, které už jednou zachytila, pamatuje a dokáže na to upozornit obsluhu. Hlavní výhodou pasivních radiolokátorů je, že signály nevysílají, ale pouze přijímají. V důsledku toho je nemůže případný nepřítel odhalit a zničit. Česká armáda má ve své výzbroji už dva radarové systémy Věra. Vojáci je chtějí od příštího roku nabídnout velení sil Severoatlantické aliance do společných operací. Jednotka pasivních systémů a elektronického boje bude připravena k akci prakticky kdekoli na světě do dvaceti dnů od výzvy k nasazení.
Je zřejmé, že tuzemské ministerstvo obrany bude minimálně v blízké budoucnosti na firmě Era dost závislé. Prodej akcií americkému Rannochu přitom jeho funkcionáře nijak neznepokojuje. Tvrdí totiž, že podnik už před několika lety uzavřel s obranou smlouvu o „zachování výrobní kapacity pro obranyschopnost České republiky“. „Všechna práva a povinnosti obou stran jsou smluvně ošetřena. Změnou majitele se pro nás nic nemění, protože práva a povinnosti ze smlouvy trvají,“ sdělil týdeníku EURO mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.