Rozlité pivo

Z případného odškodnění za ztrátu pivovarů by stát asi nedostal nic

Soudce Městského soudu v Praze Radim Novotný, který loni v říjnu zamítl žalobu ČSOB na Nomuru v kauze České pivo dospěl k závěru, že české bance žádná škoda nevznikla. Tento fakt kromě jiného vyvodil i z toho, že za ztrátu z prodeje akcií pivovarů byla v plné výši odškodněna Českou konsolidační agenturou. O tom, že vznikla škoda státu, nebyla v žalobě vůbec řeč, a tudíž se o této věci nerozhodovalo. Z toho vyplývá, že i když ČSOB opakovaně prohlašovala, že vede soudní spory jménem státu, pak v tomto případě tomu tak zřejmě nebylo. A i kdyby soud vyhrála, mohla by si odškodné ponechat, a dále tak zvýšit zisk z převzetí IPB. Podle některých expertů by teoreticky mohlo jít v případě vysouzení odškodného o vznik nového aktiva v rámci IPB, a pak by na něj mohla vznést nárok ČNB v rámci Smlouvy a slibu odškodnění, která řešila mimobilanční položky zkrachovalé IPB. Není to však zcela jednoznačné.
Rozsudek není pravomocný. Jeho odůvodnění bylo stranám rozesláno teprve po Vánocích a ČSOB se velmi pravděpodobně odvolá k Vrchnímu soudu a stát, přestože není beneficientem sporu, bude mít nadále povinnost hradit soudní výlohy, které se podle zdroje z ministerstva financí pohybují v současnosti kolem dvou set milionů korun. V této souvislosti je pozoruhodné, že soudce přiznal Nomuře úhradu soudních nákladů v tomto sporu ve výši zhruba osmkrát nižší, tedy zhruba 25 milionů korun.

Miliardová žaloba.

ČSOB se v žalobě domáhala na Nomuře a dalších sedmi subjektech zapojených do transakce s akciemi pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast náhrady 24 miliard korun plus úroky z prodlení ve výši deseti procent ročně od 23. června 2000 do zaplacení. Žalovaní měli svým úmyslným jednáním zbavit IPB pivovarských akcií, aniž by banka za to získala efektivní protihodnotu. Svým jednáním údajně vytvořili takový systém smluv, který umožnil neposkytnout za vyvedená aktiva odpovídající plnění. Podle ČSOB tedy nemohlo jít o platné právní úkony s tím, že se tak významně zmenšil majetek IPB.
Advokáti žalované strany se bránili tím, že žalobce ani v žalobě nebyl schopen uvést, které konkrétní právní povinnosti žalovaní porušili. Uvedli, že většinu akcií pivovarů vlastnily zejména investiční fondy a IPB pouze zprostředkovala obchod. IPB akcie prodala za 4400 korun za kus, ačkoli se s nimi na trhu obchodovalo v kurzu 3200 korun. Navíc kdyby žalobce převod akcií a právoplatnost dalších transakcí považoval za neplatné, nemohl by uplatňovat své vlastnické právo na akcie IPB. Ty ČSOB získala od Nomury právě výměnou za směnky, kterými dostala IPB zaplaceno za akcie pivovarů.
Žalovaná strana také uplatnila právě z důvodu, že ČSOB nebyla nijak poškozena, námitku legitimace podání žaloby a vzhledem k termínu jejího podání vznesla i námitku promlčení.

Směnečný tanec.

Koloběh směnek byl pozoruhodný. Nejprve jimi společnost České pivo zaplatila za akcie pivovarů. IPB následně tyto směnky vyměnila za dvě směnky offshorových společností Torkmain a Levitan. Tyto dvě směnky pak putovaly do známého kajmanského fondu Tritton a IPB za ně obdržela jeho nehlasovací akcie. ČSOB poté tyto akcie prodala ČKA za jejich účetní hodnotu.
Původní směnky tak zůstaly v Torkmainu a v Levitanu a vázala se na ně opce, podle níž mohla Nomura směnky vyplatit penězi nebo akciemi IPB. Po uvalení nucené správy na IPB se Nomura rozhodla zaplatit akciemi. To však ČSOB, jež mezitím ovládla Torkmain a Levitan, odmítla a vedla s Nomurou spor před londýnskou arbitráží, který prohrála. Obrátila se tedy na český soud a dopadla stejně.

Banka je svéprávná.

Soudce při rozhodování použil i výslechy svědků policií v případě trestního stíhání některých osob. Například bývalý šéf IPB Jiří Tesař uvedl, že rozhodování o jednotlivých fázích tohoto prodeje akcií posuzovalo představenstvo s tím, že žádný akcionář banky do tohoto obchodu nezasahoval a přípravu podkladů zajišťovaly její odborné útvary.
Soudce pak v rozsudku píše: „Žalobce odvozuje vznik škody z takzvaného vyvedení akcií ze strany IPB a z částky 4400 korun za jednu akcii. Lze si zejména u fyzických osob představit uskutečnění právního úkonu, který je učiněn pod fyzickým nebo psychickým tlakem. Takový úkon však nemůže požívat právní ochrany, neboť by nebyl učiněn vážně a svobodně za podmínek § 37 odst. 1 Občanského zákoníku, a je třeba jej označit za neplatný. Soud však v daném případě dovodil platnost smluvního ujednání ze dne 26. 2. 1998 včetně dohody o kupní ceně, jež byla kupujícím zaplacena, neboť zejména banka je schopna na základě vlastních analýz stanovit podmínky při prodeji cenných papírů a nést plnou odpovědnost za své jednání.“ Soudce také dovodil, že ČSOB dostala za akcie pivovarů fakticky zaplaceno, protože prodala nehlasovací akcie Trittonu ČKA za jejich plnou hodnotu, bez zohlednění ztrát z Českého piva. To však dovodil z veřejných listin, protože ČSOB odmítla splnit usnesení soudu, podle něhož měla sdělit kupní cenu nehlasovacích akcií příslušných ke směnkám, které pocházejí z pivovarské transakce.