Když loni v červnu zemřel proslulý designér Yves Saint Laurent na rakovinu, nezanechal po sobě „jen“ bohatý odkaz v oblasti módy. Zbyla po něm i jedna z největších sbírek umění, jejíž jednotlivé položky se dražily minulý týden v Paříži. Mluvilo se o aukci století, a to zcela právem. Celkové tržby totiž přesáhly 374 milionů eur a dražba se stala historicky největším uskutečněným prodejem umění z jedné soukromé kolekce. Dosavadní rekord držela newyorská aukce sbírky Victora a Sally Ganzových z roku 1997, na níž se prodala díla za 163 milionů eur.
SEDM SVĚTOVÝCH REKORDŮ
Velkolepé představení, v rámci kterého střídavě dražilo osm licitátorů aukční síně Christie’s přibližně 730 předmětů, trvalo tři dny a bylo rozděleno do šesti částí – tří nočních a tří denních prodejů. Překvapující přitom nebyla jen kvalita nabízených předmětů, ale především šířka celé sbírky, kterou vytvářel Yves Saint Laurent (YSL) spolu se svým životním i obchodním partnerem Pierrem Bergém více než půl století. „Nakupovali umění jako malí chlapci sladkosti v pekárně. Často šlo o okamžité emoční rozhodnutí,“ řekl deníku Wall Street Journal (WSJ) pařížský obchodník s uměním Alexis Kugel. Nelze se tedy divit, že minulý týden nabídnutá kolekce obsahovala jak starožitnosti ze starověkého Říma a Egypta, čínské plastiky či německé stříbrné poháry, tak i secesní nábytek, porcelán, kameje, plátna starých mistrů, impresionistů i autorů z 20. století. Absolutními špičkami aukce se dle očekávání staly obrazy modernistických malířů a impresionistů. Ty přinesly během prvního dne prodeje za pouhé tři hodiny hvězdných 206 milionů eur a zároveň padlo sedm světových rekordů. Nejdražším obrazem večera se stalo plátno Petrklíče na modro-růžovém ubruse Henryho Matisse, za nějž nový majitel zaplatil 35,9 milionu eur, což je vůbec nejvyšší částka zaplacená za obraz tohoto francouzského malíře. Odhadovaná hodnota přitom činila pouze 12 až 18 milionů euro, ale výsledek to není až tak překvapující. „Toto dílo definovalo Saint Laurentův přístup k designu – tedy hledání rovnováhy mezi barvami a motivy,“ potvrdil expert Christie’s Thomas Seydoux.
Souvislost s módní tvorbou YSL předznamenala i další cenový rekord, kterým je 21,6 milionu eur za obraz Pieta Mondriana Kompozice v modré, červené, žluté a černé z roku 1922 nápadně připomínající slavné šaty z návrhářovy kolekce z roku 1965. Mimořádného cenového nárůstu dosáhly i další položky, mezi kterými jmenujme vzácnou dřevěnou primitivistickou plastiku Constantina Brancusiho (29,2 milionu eur) a především lahvičku dadaistického umělce Marcela Duchampa – konečná cena 8,9 milionu eur je totiž téměř šestinásobkem původního odhadu. Naopak se neprodal nejdražší nabízený kus, kterým bylo Picassovo plátno Hudební nástroje na stolku, jehož aukční cena se odhadovala na 25 až 30 milionů eur. Ten ale byl zároveň jedinou neprodanou položkou rekordního pondělního večera. Zajímavé ceny však nepadaly jen v úvodu aukce. Hitem dalších dnů se kromě aukce starých mistrů stal především nábytek. Například křeslo od irské designérky Eileen Grayové získal dealer Cheska Vallois za hvězdných 21,9 milionu eur, tedy téměř za desetinásobek odhadní ceny. Atraktivitu dražených předmětů potvrzuje i skutečnost, že Bergého ještě před oznámením aukce dle informací listu The Economist oslovil obchodník zastupující arabského kupce z Abú Zabí, jenž chtěl koupit celou sbírku. Bergé však nabídku odmítl – aukce měla posloužit jako spektakulární hold a konečné sbohem spolupráci se Saint Laurentem.
DRAHÉ ÚPRAVY
Dražba byla natolik zajímavou podnikatelskou příležitostí, že se o její pořádání mezi aukčními domy strhla bitva. Původně se předpokládalo, že se dražitelem stane společnost Sotheby’s, která již v roce 2004 prodala předměty z Bergého apartmá v hotelu Pierre v New Yorku. Navíc Bergé prý zrovna nemiluje vlastníka Christie’s Françoise Pinaulta, který vlastní i skupinu Gucci. Ta totiž získala značku YSL v roce 1999, ale následně se se zesnulým návrhářem nepohodla na obsazení pozice kreativního ředitele. Nicméně Bergé je pragmatik, a když se jednání se Sotheby’s táhla, dohodl se s ředitelem pařížské kanceláře Christie’s Françoisem de Riqlés, který mu sice nenabídl garance na prodejní ceny, ale zato značnou zálohu v hotovosti. A o peníze šlo především. Bergému totiž chyběly na uskutečnění charitativních projektů. Část výnosu aukce tak připadne nadaci, kterou Bergé se zesnulým návrhářem založil (La fondation Pierre Bergé – Yves Saint Laurent), a zbytek půjde na různé dobročinné záměry včetně výzkumu AIDS.
Zástupci Christie’s vzhledem k nastupující světové ekonomické recesi nenechali nic náhodě. Pro konání aukce firma vybrala jeden z nejreprezentativnějších pařížských prostorů – Grand Palais, do jehož úprav, které přetvořily zdejší reprezentativní prostory do podoby muzea, investovala 1,2 milionu dolarů. Nemenší pozornost byla věnována i propagaci. Sbírka, kterou za života YSL mohlo spatřit jen několik málo blízkých přátel, se otevřela světu. Část nejvýznamnějších dražených uměleckých děl byla v listopadu vystavena v New Yorku a zbytek v Londýně. Od počátku února se předměty přesunuly do Bruselu a svou pouť zakončily v pařížském Grand Palais, kde se vystavovaly tři dny před aukcí. Zájem byl obrovský – u vstupu se stály hodinové fronty a celková návštěva se odhaduje na 35 tisíc lidí. Kromě toho Christie’s poslalo do Paříže i několik expertů, kteří zde strávili několik měsíců a provázeli zámožné klienty na privátní návštěvy v bytě zesnulého návrháře. Takových soukromých ukázek se uskutečnilo na tři stovky a mezi hosty se objevily i významné celebrity jako populární zpěvák Mick Jagger.
CHRÁMOVÁ BOHOSLUŽBA
Rafinovaný marketing se Christie’s vyplatil: sál o kapacitě dvanácti set osob se naplnil do posledního místa, přitom vstup byl možný jen na osobní pozvánku. Pořadatelé na pohodlí klientů mysleli natolik, že jim připravili i červené přikrývky, kdyby někomu bylo v nevytápěné hale chladno. „Atmosféra byla velmi slavnostní a trochu to připomínalo chrámovou bohoslužbu,“ potvrdil týdeníku EURO přímý účastník aukce Jan Třeštík z pražské Prinz Prager Gallery. Kromě přítomných dražitelů, kteří pocházeli většinou z Evropy a USA, se do aukce přes telefon zapojila asi stovka asijských kupců. Zájem movitých obchodníků zaznamenaly i luxusní pařížské hotely, jež potvrdily výrazný nárůst rezervací v době konání aukce. Přímo v sále se nacházely například takové celebrity jako Bianca Jaggerová, francouzský průmyslník Laurent Dassault, významný obchodník s uměním Larry Gagosian, ruský miliardář Roman Abramovič i sám majitel Christie’s François Pinault. Mezi nakupujícímu byly i významné světové instituce jako Musée de Louvre, Musée d’Orsay a Centre Georges Pompidou. Dle informací Christie’s se mezi dražiteli nezaregistroval nikdo z České republiky.
POKLES NA VŠECH FRONTÁCH
V jak složité době přišla sbírka YSL na trh, potvrzuje loňský meziroční pokles tržeb hlavních aukčních domů Sotheby’s a Christie’s o celých 20, respektive patnáct procent. Ještě horší výsledky se objevily letos – například londýnská aukce impresionistů a moderního umění Sotheby’s z počátku února vynesla jen 46 milionů dolarů. O rok dříve to bylo 230 milionů dolarů. Tato situace vedla i ke snižování odhadů výtěžku aukce sbírky YSL. Zatímco ještě loni na podzim Christie’s počítalo až s půl miliardou eur, tak těsně před zahájením aukce se prognózy propadly na 200 až 300 milionů eur. Proto je konečný výsledek, který horní odhad výrazně překročil, pro trh s uměním výbornou zprávou. Někteří dokonce věří, že by se aukce sbírky YSL mohla stát impulzem k jeho oživení.
Nicméně pařížskou dražbu z minulého týdne je třeba brát jako mimořádnou událost. Jednak byla spojena s postavou obdivovaného návrháře, jednak představovala příležitost k získání některých uměleckých děl v kvalitě, jaká se na trhu objevuje jen zřídka. „Byla to výjimečná aukce za výjimečných okolností. Situace zůstává vážná a klienti se stále více rozmýšlejí, co koupí,“ potvrdila deníku WSJ newyorská odbornice na trh s uměním Beverly Schreiberová-Jacobyová. Její slova potvrzuje situace obou hlavních aukčních domů, které propouštějí. I přes poslední úspěch Christie’s opustí 300 odborníků, tedy asi čtrnáct procent zaměstnanců firmy.
*
BOX
Zásah z Pekingu**
Pozornost k aukci sbírky YSL přitáhla i Čína, jež trvala na stažení dvou položek – bronzových plastik králíka a krysy – s tím, že byly uloupeny kolem roku 1860 z jednoho z pekingských paláců evropskými armádami během druhé opiové války. Zástupci Číny požádali o zastavení prodeje těchto předmětů pařížského soudce, ten však několik hodin před spuštěním aukce žádost zamítl. Obě plastiky dohromady nakonec vydražil anonymní kupec po telefonu za 31,5 milionu eur. Rozhodnutí Christie’s nabídnout plastiky i přes odpor Číňanů bude mít následky pro podnikání této aukční síně v nejlidnatější zemi světa. Tamní úřady již potvrdily, že nařídí přísnější prověrky uměleckých předmětů, které bude chtít Christie’s v budoucnosti vyvézt z Číny, nebo je tam naopak dovézt. Pro firmu může být útěchou, že loni prodala v Číně umění jen za 6,2 milionu dolarů. Naopak v Hongkongu utržila přes 452 milionů dolarů. Na ten se však zpřísněná opatření vztahovat nebudou.
TABULKA
Pět nejdražších předmětů sbírky Yvese Saint Laurenta
Autor/položka* Název* Odhadní cena* Dosažená cena*
(v mil. eur)* (v mil. eur)
Henry Matisse* Petrklíče na modro-růžovém ubruse* 12 až 18* 35,9*
Constantin Brancusi* Madame L. R.* 15 až 20* 29,2*
Eileen Grayová* Fauteuil aux dragons* 2 až 3* 21,9*
Piet Mondrian* Kompozice v modré, červené, žluté a černé* 7 až 10* 21,6*
Plastiky králíka a krysy* 8 až 10* 15,7+
Pozn.: + za každou plastiku, cena obou je tedy dvojnásobkem
Pramen: Christie’s
