Jednou z velkých novinek na letošních letních olympijských hrách v Paříži mělo být zahájení provozu létajících taxíků. Německá společnost Volocopter měla podle svých slibů zajistit dvoumístné letadlo VoloCity fungující na elektrický pohon, které by přepravovalo cestující napříč francouzskou metropolí. A ačkoliv se uskutečnilo několik testovacích letů, k pravidelnému provozu novinky nakonec vůbec nedošlo.
Za tímto neúspěchem stojí především skutečnost, že firmě téměř došly peníze potřebné na provoz i další vývoj jejich strojů. Nepodařilo se jí totiž získat půjčku ve výši sto milionů eur (asi 2,5 miliardy korun) od německé vlády ani žádný jiný zdroj financí. Aktuálně sice Volocopter podle BBC jedná o investici s čínskou společností Geely, dosažení dohody ale komplikuje fakt, že veškerá budoucí výroba by mohla být přesunuta právě na Dálný východ.
Situace ve Volocopteru dokazuje, že dříve slibnému odvětví elektrických letadel pro vertikální vzlet a přistání (EVTOL) se aktuálně příliš nedaří. Tyto stroje měly mít zajištěný úspěch díky skutečnosti, že jejich flexibilita bude podobná vrtulníku, ale zároveň budou mít nižší provozní náklady a budou produkovat méně hluku a emisí. Náklady na výrobu a schválení taxíků u regulační úřadů jsou ovšem mnohem vyšší, než si firmy představovaly, což je dostává do závažných finančních potíží.
Optimismus rychle zmizel
Dalším významným výrobcem létajících taxíků, který nemá daleko od krachu, je rovněž německá společnost Lilium. Její letoun používá celkem 30 elektrických trysek, jež lze podle potřeby snadno naklánět, aby šlo ovládat vertikální i horizontální pohyb. Tento koncept zaujal mnoho zákazníků, díky čemuž firma údajně získala objednávky a memoranda o porozumění na celkem 780 strojů.
Ještě letos v červenci tedy obchodní ředitel společnosti Sebastian Borel hýřil optimismem. „Určitě propalujeme hotovost, ale to je dobré znamení, protože to značí, že vyrábíme letadla. Do konce roku budeme mít ve výrobě tři stroje a také získáme 1,5 miliardy eur,“ uvedl. Peníze se ovšem firmě dosud sehnat nepodařilo, což na začátku listopadu vedlo k tomu, že Lilium zamířilo do insolvenčního řízení.
Práce na novém létajícím taxíku zatím stále pokračují, protože společnost aktuálně připravuje plány na svoji restrukturalizaci, která by zahrnovala její prodej nebo získání nových investorů. Zahájení sériové výroby EVTOL se však nyní zdá o poznání vzdálenější, než tomu bylo ještě před pár měsíci.
Podobný scénář jako u společností Volocopter a Lilium se aktuálně odehrává také v dalších firmách. Třeba britský Vertical Aerospace dosáhl několika úspěchů a začátkem listopadu dokonce se svým strojem provedl vůbec první úspěšný let. Společnost rovněž oznámila, že do konce desetiletí dodá svým zákazníkům 150 letadel.
I tyto velkolepé plány ovšem ovlivňuje špatná finanční situace. Firma proto nyní intenzivně shání investory, přičemž pokud se jí to nepodaří, pravděpodobně to opět povede k insolvenčnímu řízení.
Velká rizika, ale i velké lákadlo
Jak je z výše uvedeného výčtu patrné, nedostatek investorů, kteří by inkriminovaným firmám pomohli přečkat komplikované období, sužuje vesměs celý segment EVTOLů. Jednou ze světlých výjimek v tomto ohledu zůstává projekt s názvem CityAirbus NextGen, jenž počítá s výrobou čtyřmístného letounu s doletem až 80 kilometrů. Proč tomu tak je, je docela zřejmé. „Velkou výhodou projektu je skutečnost, že Airbus má potřebné peníze i know-how,“ vysvětlil letecký inženýr Bjorn Fehrm z poradenské společnosti Leeham.
Další odborníci ovšem upozorňují, že i když se létající taxíky skutečně podaří vyrábět ve velkém, odvětví stále nemá vyhráno. Dosud totiž není jasné, zda bude jejich provoz dostatečně ziskový, aby si firmy na sebe dokázaly vydělat.
„Největším problémem, pokud jde o náklady na provoz, jsou baterie, které je třeba vyměnit několikrát za rok,“ doplnil Fehrm s tím, že právě otazník nad výdělečností celého konceptu podle něj může mnoho potenciálních investorů odrazovat. I přesto je ale přesvědčen, že zájem o tyto nové technologie je velký, takže se létající taxíky pravděpodobně do provozu dostanou – byť třeba o něco později: „Nikdo si zkrátka nechce nechat ujít příští společnost Tesla.“
