Blanca del Rey sedí před pódiem flamencového klubu, na kterém kdysi až do svítání tančila pro Johna Lennona. Klubu, kam její zesnulý manžel odmítl vpustit Salvadora Dalího, který s sebou tehdy přivedl svého exotického domácího mazlíčka – ocelota. Dnes ale sedí ve ztemnělém sále a čeká na návrat turistů, kteří se tu kvůli pandemii neukázali již několik měsíců. Doufá, že její flamencový podnik neboli tablao, jeden z nejlepších v Madridu, bude brzy zase plný hostů. Svou naději sdílí s celým evropským turistickým průmyslem s hodnotou 800 miliard eur, který v současnosti bojuje o přežití a snaží se alespoň ve zbytku letošního roku získat, co se dá.
„Znovu otevřeme jen za podmínky, že se turismus vrátí na obvyklou úroveň,“ říká však Armando, syn flamencové tanečnice, zatímco obhlíží malé pódium, které teď zeje prázdnotou. Obyčejně je přitom zaplněné hudebníky a tanečníky i dvakrát za noc. „Máme více než 70 zaměstnanců a snažíme se o ta nejlepší představení. Potřebujeme znovu skoro stoprocentní obsazenost, jinak končíme,“ dodává.
„Žijeme díky zahraničnímu turismu,“ říká jeho matka Blanca del Rey s tváří zakrytou rouškou. „Lidé si často neváží krásy, která je všude okolo nich, takže spoléháme na lidi zvenčí, kteří se na nás a naše představení koukají jako na něco zcela nového.“
Flamenco je zásadní součástí španělské kultury, ale 95 procent návštěvníků ve zhruba stovce flamencových klubů po celé zemi tvoří turisté. A ti ani začátkem letošního léta v Madridu téměř nejsou. Jestli, kdy a jak se turisté vrátí, je palčivou otázkou nejen pro Madrid a Španělsko, ale i pro zbytek Evropy, nejvyhledávanější turistickou destinaci na světě.
Ve Španělsku tvoří turismus 12 procent HDP. Současně
je to země, na jejíž hospodářství pravděpodobně nejvíce dopadlo šíření koronaviru – má jeden z nejvyšších počtů obětí v Evropě a virus nyní ohrožuje až pětinu populace, která může zůstat až do konce příštího roku bez práce. V Evropě pak cestovní ruch tvoří skoro deset procent celkové hospodářské aktivity. Žádná vláda tak nechce přijít o úplně všechny letošní příjmy z této oblasti.
Zachránit, co se dá
Vyvolává to dvě související otázky. Zaprvé: Jak velká část letní sezony může být ještě zachráněna? A zadruhé: Nebudou snahy o záchranu sezony spíše na škodu a neohrozí celou pandemickou situaci? Země, které pomalu otevírají své hranice, každodenně riskují zavlečení nové vlny nákazy koronavirem ze států, kde je počet případů daleko vyšší. „Letošek rozhodně není normální. Jediné, co momentálně děláme, je snaha o snížení ztrát,“ prozradil Tom Jenkins, výkonný ředitel Asociace evropského turismu (European Tourism Association). Tato instituce nabízí obchodní zázemí pro cestovní společnosti z celé Evropy. „Co se týče turistického sektoru, stojí mu za to riskovat druhou vlnu, jen aby se dostavily nějaké zisky,“ doplňuje Jenkins.
Vlády i obchodní společnosti tvrdošíjně odmítají, že by riskovaly lidské životy. Ale celý cestovní sektor prochází těžkou zkouškou. Už tak přišel o polovinu vrcholné sezony, když zdravotní opatření prakticky vymazala velikonoční a květnové dovolené.
Státy pomalu otevírají své hranice. Španělsko ukončilo svá přísná opatření 21. června a v tentýž den zrušilo i cestovní omezení pro státy Schengenu a Spojené království. Evropská unie se posléze dohodla na seznamu patnácti zemí, ze kterých by nově mohli turisté do Evropy přijíždět. Itálie ale například tento seznam nebude brát v potaz a zatím stále trvá na karanténě pro všechny přijíždějící ze zemí mimo Schengen. Spojené státy se na tento seznam nedostaly a turistům z Číny bude vstup umožněn, až Čína odsouhlasí reciproční povolení ke vstupu pro evropské cestovatele. Velká Británie plánuje takzvané „vzdušné koridory“ pro cesty do Británie, na které se čtrnáctidenní karanténa nebude vztahovat.
Všechny tyto kroky mají jediný účel – oživení turismu a udržení byznysu. Od výše zmíněného flamenco podniku Blancy del Rey Corral de la Morería, oceněného michelinskou hvězdou, až po aerolinky, které obvykle dosahují příjmů v řádech stovek milionů eur.
Mnoho společností se dostalo do zoufalé situace. Tui, největší evropský pořadatel zájezdů, si musel vzít od německé vlády úvěr ve výši 1,8 miliardy eur, aby krizi přežil. Menší podniky, jako například Specialist Leisure Group sídlící v Británii, který se zaměřoval na autobusové a říční zájezdy po Evropě, už dokonce vstoupily do nucené správy.
Kolaps cestovního ruchu navíc prohloubil krizi leteckého sektoru, který prochází nejhorším rokem za celou svou stoletou existenci. V dubnu se letecká doprava propadla o 95 procent oproti hodnotám z loňska. Podle Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) letos ztrácejí aerolinky denně v průměru 230 milionů dolarů, což vede k celkové odhadované ztrátě více než 80 miliard dolarů na konci roku.
Dopravci jako Ryanair, easyJet nebo British Airways propouštějí tisíce zaměstnanců. Jsou to první vlaštovky nového trendu, který má podle expertů nakonec přinést menší letecké společnosti operující na méně linkách s nižší frekvencí pravidelných letů.
I to je důvodem pro snahu otevřít turistický ruch co nejdříve a dostat do zemí turisty co nejrychleji, jakmile to jen bude možné. Vlády si ale uvědomují, jaká je to výzva – a zároveň riziko. „Celá letošní sezona bude pro Španělsko a další turisticky oblíbené země velice náročná,“ říká Isabel María Oliverová, španělská státní tajemnice pro cestovní ruch. Sama si je vědoma, že turisté ze vzdálenějších zemí letos ve větších počtech nedorazí. I proto se zdráhá odhadnout, jak budou letošní výsledky vypadat na rozdíl od loňska, kdy Španělsko navštívilo 84 milionů lidí. „Naším cílem je přivítat jak domácí, tak zahraniční turisty a zajistit, aby byli v bezpečí oni, obyvatelé i pracovníci v oblasti cestovních služeb.“
Bezpečnost především
Hotely podél pobřeží Středozemního moře zdvojnásobily běžný úklidový režim a nově do něj zahrnuly používání zdravotnických dezinfekcí a čištění míst, jako jsou tlačítka ve výtahu, přepážky recepce a kliky od dveří. V některých případech se k tomuto kroku uchylují i každé dvě hodiny.
Benátské úřady začaly vybízet turisty k delším pobytům a praktikování takzvaného „pomalého turismu“ – místo uspěchaného pobíhání po nejznámějších městských památkách žádají turisty, aby zvolnili a navštěvovali méně známá místa.
Hotely v Řecku pak přistoupily i k instalaci plexiskel na recepcích, rozmisťování plážových slunečníků alespoň tři metry od sebe a též zakázaly snídaňové bufety. „Bezpečnost je naše nejvyšší priorita. Musíme zajistit, aby se turisté kdekoli v Řecku cítili v bezpečí a mohli si tak dopřát zasloužený relax a užít si dovolenou,“ prozrazuje Haris Theocharis, řecký ministr pro cestovní ruch. „Je to pro nás větší priorita než odhady, kolik letos dorazí návštěvníků.“
První náznaky skutečně potvrzují, že ačkoli se chuť cestovat lidem vrací, stále zůstává hluboko pod hodnotami z loňského roku. Na ostrově Santorini, který běžně patří v Řecku k těm nejnavštěvovanějším, byla ještě minulou neděli polovina hotelů zavřená. Přímé lety z Německa měly začít ve středu. Celkový objem objednávek je ale o 80 procent nižší, než tomu bylo loni, a to zejména kvůli trvajícímu zákazu vstupu pro cestovatele ze Spojených států, Číny a Ruska. Právě tyto tři země jsou pro řecký ostrov nejdůležitější, jak tvrdí Antonis Iliopoulos, prezident asociace hoteliérů ze Santorini. „Letošní sezona vůbec není o generování zisků, je o ochraně naší značky,“ dodává.
Někteří se přese všechno staví k věci relativně optimisticky. „Poptávka je tak vysoká, že ceny letí raketově nahoru,“ říká Friedrich Joussen, výkonný ředitel Tui. Poukazuje na skokový nárůst rezervací v místech, jako je Mallorca nebo Portugalsko, které začaly znovu vpouštět turisty v červnu. „S prázdninovými rezervacemi jsme v Německu a na ostrovech v Severním moři začali na začátku června a během víceméně 24 hodin jsme měli plno.“
Joussen uznává, že zatímco Tui loni oznámilo zisky v hodnotě 893 milionů eur a obrat okolo 19 miliard eur, letos dosáhne zhruba poloviny běžných příjmů. Za normálních okolností mívá touto roční dobou zarezervováno 70 procent nabízených zájezdů. Teď to není ani polovina.
I mnoho leteckých dopravců zůstává ve střehu. Ryanair na červenec plánuje jen 40 procent své obvyklé vytíženosti s postupným nárůstem na 60 až 70 procent během září. EasyJet, další z vedoucích evropských nízkonákladových aerolinek, očekává dokonce pouhých 30 procent běžné dopravní kapacity, a to až do září. Podle zdrojů z easyJetu se poptávka cestujících nevrátí na loňské hodnoty dříve než v roce 2023. To samozřejmě sráží ceny ke dnu. Britská webová stránka TravelSupermarket zabývající se porovnáváním cen hlásí od vyhlášení omezujících opatření propad cen zájezdových balíčků v jižní Evropě o 22 až 37 procent. Dodává však, že jakmile vláda ohlásila zmírnění omezení, objednávky těchto zájezdů okamžitě vzrostly o 52 procent v porovnání se situací před dvěma týdny.
Všude dobře, doma nejlíp?
Mnoho zemí na celou situaci reaguje výzvami, aby lidé letos strávili dovolenou doma. Ale v jihoevropských státech, jako jsou Itálie, Španělsko nebo Francie, může domácí turismus zahraniční poptávku nahradit jen sotva. Zejména se to týká drahých atrakcí a luxusních hotelů, tolik oblíbených zahraničními návštěvníky. Jelikož Spojené státy dosud nejsou na unijním seznamu odsouhlasených cestovních destinací, jsou američtí turisté, kteří tvoří stálou klientelu flamencových tablaos v Madridu, prozatím mimo hru.
Výkonný ředitel cestovní společnosti Trivago Axel Hefer říká, že největším evropským lákadlem je momentálně Německo, které nebylo koronavirem zasaženo tak těžce jako jiné země. Jenže němečtí turisté dávají v mnoha případech přednost dovolené autem před leteckou dopravou. Mnozí cestovatelé navíc i poté, co byli tři měsíce nuceni zůstávat doma, stále nemají chuť létat ze svých zemí a pobývat s jinými lidmi, když proti koronaviru zatím nebyla vyvinuta žádná vakcína.
„Pokud chcete v dnešní situaci přicestovat do Řecka, musíte přijmout trochu toho riskování,“ říká Michael Schmidt, softwarový inženýr z Rakouska, zatímco se prochází Plakou, aténskou čtvrtí plnou obchodů a kaváren. „Ale jsem překvapen, když vezmu v potaz, jak dobře drží Řecko virus pod kontrolou, že tak málo lidí, ať už místních, či turistů, nosí roušky a mnoho jich nedodržuje doporučené odstupy.“
Navzdory obavám z nového zavlečení viru z ciziny se španělská vláda jednomyslně rozhodla odstranit omezení pro cestující z Velké Británie, ačkoli tamní počet případů – více než 800 za den – vysoce přesahuje denních 300 ve Španělsku.
A Řecko čelí ještě většímu dilematu – rozšíření viru zde bylo zabráněno tak účinně, že na ostrovech v Egejském moři, místní hlavní turistické destinaci, bylo ohlášeno méně než 20 případů nákazy. Pro klid tamních obyvatel, kteří se obávají, že nakažení turisté přivezou virus do míst, kterým se nemoc covid-19 zatím vyhnula, pronajala vláda hotely, aby sloužily jako karanténní centra, a najala 200 lékařů navíc. Nikos Hardalias, zástupce ministra pro civilní ochranu, pak prohlásil, že bude k dispozici síť rychlých lodí pobřežní hlídky a též vrtulníky, které budou moci přepravit pacienty s koronavirem na jednotku intenzivní péče z kteréhokoli ostrova za méně než tři hodiny.
I tak Řecko zatím pozdrželo znovuotevření leteckého koridoru z Velké Británie, a to až do poloviny července. Nová vlna pandemie ve Spojených státech navíc riziko rychlého návratu k ekonomické aktivitě jen podtrhuje. Salvador Illa, španělský ministr zdravotnictví, v nedávném interview prohlásil, že Madrid vkládá naděje do vylepšeného testování a cílených omezení, aby se lépe předcházelo novým nevyhnutelným epicentrům nákazy. Zároveň ale nevyloučil možnost dalšího celoplošného uzavírání.
To je pro evropský turistický sektor a celou Evropu noční můrou. Mnoho mezinárodních předpovědí pracuje se dvěma odhady pro letošní a příští rok – rekordní snížení, pokud nastane druhá vlna, a ještě temnější výhledy, pokud se objeví. „Tato nejistota vše komplikuje víc než možný přetrvávající strach samotných turistů,“ říká Armando del Rey z flamencové Corral de la Morería.
Ačkoli naléhání na znovuotevření rostou, vlády i obchodní společnosti si jsou vědomy zdravotních rizik, která by mohla potopit celou ekonomiku a zejména turistický sektor. Významným signálem je, že členské státy EU podpořily vcelku skromný seznam 15 zemí, kam je možné vycestovat, navzdory tomu, jaký zásah pro turistický průmysl to znamená.
Některé odhady naznačují, že by se celý turistický sektor mohl nakonec dostat až na polovinu loňských hodnot. Ale i to znamená ztrátu stovek miliard eur v celé Evropě. Tento názor sdílí i José Luis Yzuel, ředitel Hostelería de Espana, organizace, která zastupuje více než 270 tisíc barů a restaurací. Myslí si, že nějaký omezený návrat na španělská pobřeží a ostrovy se sice uskuteční, ale tím to končí.
„Letošní sezona je pryč,“ dodává Yzuel. „Pokud se cestovní průmysl dokáže dostat na 50 procent loňských prodejů, bude to triumf. Na druhé straně pokud porovnáváte něco s naprostou zkázou, tak pak vypadá dobře cokoli.“ © 2020 The Financial Times Limited
Evropský turistický ruch se zastavil (Počet mezinárodních příjezdů, v milionech)
Zdroj: UNWTO
Mezinárodní cestovní omezení
Zdroj: Blavatnik School of Government, University of Oxford Závislost na turistickém ruchu (v % HDP, 2019)
Zdroj: World Travel & Tourism Council
Evropský turistický ruch zaostává za zbytkem světa (Obsazenost hotelů, sedmidenní průměr, rok 2020, v %)
Zdroj : STR
O autorovi| Daniel Dombey (Madrid), Alice Hancocková, Tanya Powleyová (Londýn), Kerin Hopeová (Atény)
