Existují i účinnější možnosti omezení černého trhu s alkoholem
Návrh zákona o značení vybraných alkoholických nápojů kontrolní páskou má vláda projednat právě v den, kdy vychází toto číslo týdeníku EURO (27. října). Jde o kolkování lihovin (nikoliv piva a vína) a záměrem ministerstva financí je zamezit daňovým a celním únikům na trhu s tvrdým alkoholem. Hodlá tak získat prostředky pro státní pokladnu. Toto opatření však je neefektivní, spolyká jinde potřebné prostředky a jeho kompatibilita s legislativou Evropské unie je sporná.
Unie výrobců lihovin samozřejmě vítá úsilí omezit černý trh s lihovinami. Ilegální obchod s alkoholem způsobuje stamilionové - možná až miliardové - daňové úniky i velké škody všem poctivým výrobcům i obchodníkům. Zamezení těmto praktikám je v zájmu jak státu, tak průmyslu, jenže kolkování lihovin není tím správným směrem.
Alternativy.
Nejjednodušší cestou, jak omezit černý trh s lihovinami, je důsledné uplatňování legislativy a efektivní regulace maloobchodního trhu lihovin včetně zákazu stánkového prodeje tvrdého alkoholu. U stánkařů dosud neexistuje účinná kontrola nezákonného obchodování, a to nejen s alkoholem. Britská vláda v minulém roce například zavrhla nápad zavést kolkování a místo toho investovala značné prostředky do posílení celních orgánů. To mělo významný kladný synergický efekt na celé celní odvětví a přispělo to rovněž k omezení jiných forem nelegálního obchodu a zvýšení příjmů státu.
Bez důkazu.
Při rozhodování, zda značit lihoviny kontrolní páskou, či nikoli, by si vláda měla uvědomit především jednu věc: země, které k tomuto opatření přistoupily, nemají jediný důkaz, že by kolkování daňovým a celním únikům zamezilo.
Ze současných členů Evropské unie se lihoviny kolkují v Dánsku, Itálii, Portugalsku a Španělsku. Dánsko nedávno odstoupilo od kolkování vín a v Řecku bylo dříve zavedené kolkování lihovin pozastaveno v roce 1997. Před dvěma roky o zavedení kolků na lihoviny vážně uvažovala norská vláda, loni již zmíněná vláda britská. Na základě odborných rozborů všech pro a proti obě země od tohoto kroku ustoupily. Rovněž nedávné zkušenosti ze Slovenska a Maďarska zastáncům kolkování žádné pádné argumenty do rukou nedaly. Existují dokonce náznaky, že by Slovensko mohlo uvažovat o zrušení kolků.
O skutečnosti, že kolkování je neúčinné, se zástupci Unie výrobců lihovin v minulých dnech přesvědčili ve Španělsku, kde měli možnost seznámit se s fungováním tohoto opatření přímo na místě.
Zda kolkování skutečně přinese nějaké dodatečné prostředky do státní kasy, nikdo neví. Dokonce i návrh věcného záměru českého zákona o značení vybraných alkoholických nápojů kontrolní páskou hovoří o tom, že „vyčíslit účinnost značení lihovin kontrolní páskou na daňové příjmy ze spotřební daně z lihovin není možné“. Nicméně vyjadřuje naději, že “omezení daňových úniků by se mělo projevit zvýšením příjmů státního rozpočtu zejména v roce 2005“. Přínos kolkování je tedy sporný.
Zbytečné náklady.
Oproti neprokazatelným finančním přínosům kolkování stojí prokazatelné vysoké náklady tohoto opatření. Nesporné je totiž zatížení producentů: návrh zákona hovoří o nákladech na zavedení kolkování přesahující 200 milionů korun ročně a tyto náklady mají nést výrobci, respektive dovozci.
Připočítat je třeba také náklady na pořízení nových etiketovacích zařízení (dle návrhu má být možný jednorázový odpis etiketovacího stroje, jehož ceny se pohybují kolem osm milionů korun). Pro malé výrobce jde o náklad přesahující jejich možnosti. Tyto stroje jsou nejen drahé, ale snižují produktivitu práce v průměru o deset procent. Zároveň naroste administrativní zatížení, a to jak na straně výrobců, tak na straně státu.
Černý trh v klidu.
Pro obchodníky s ilegálním alkoholem kolky vážný problém nepředstavují. Buď najdou odbyt u zákazníků, kterým jde především o nízkou cenu a nějaký kolek je nezajímá, nebo si obstarají kolky padělané. Že se často s vysoce kvalitními padělky kolků na cigarety, (které mají být podobné kolkům na lihoviny) celníci setkávají již delší dobu, potvrdil tisku nedávno mluvčí generálního ředitelství cel Jiří Barták. Existuje dokonce obava, že by falešný kolek mohl padělanému produktu dát punc pravosti.
Obáváme se, že by černý trh s lihovinami mohl v příštím roce na úkor čestných obchodníků zažít nebývalý rozmach. Zvýšení beztak vysoké spotřební daně na lihoviny od 1. ledna a případné zavedení kolků, či ministryní Součkovou avízované „daně na zdraví“ cenu tvrdého alkoholu významně zdraží. Vzhledem k tomu budou pochopitelně podstatně vyšší i výnosy z pašovaných a padělaných lihovin.
Kolky a unie.
Další nejasnou otázkou je slučitelnost kolkování lihovin s evropskou legislativou, konkrétně s direktivou Evropské unie 92/12. Ta mimo jiné povoluje použití kolků pouze v případě, že se tím nevytvoří bariéra pro volný pohyb zboží. Aplikace kolků de facto znamená možnost prodeje produktu pouze v jedné zemi.
Vzhledem k tomu, že snahou unie je vytvoření jednotného, pokud možno bezbariérového trhu, je kolkování anachronismem, jehož efektivita, ale i budoucnost je velice sporná.