Atmosféru přátelské pohody poněkud narušila kvalita kuchyně
Když se ten podnik objevil, byl to svým způsobem průlom. Přinesl totiž zcela nové pojetí vinotéky, přesněji vinného baru. V rohovém domě v Týnské uličce vznikl pod názvem Divinis ukázkový projekt kulturního prodeje vína tak, jak je v současnosti obvyklé.
Protože mne přitahují nové hospody a tahle, ač deklarována jako vinný bar, navíc nabízí i zajímavou italskou, lépe řečeno sicilskou kuchyni, nemohlo to dopadnout jinak než posezením a pojezením.
Atraktivní interiér podtrhuje motto podniku „Naším cílem je především nabídnout atmosféru přátelské pohody a útěšlivé relaxace“. Skutečně vzhled a vybavení prostoru navozuje už na první pohled pocit příjemného uvolnění. Hlavní rohová místnost s vchodem uprostřed i členitý zadní part prostoru s několika menšími „šámbry“ umožňuje hostovi strávit pobyt buď v komornějším, nebo veřejnějším prostředí. Vnitřky, díky přemíře dřeva, bílé podlaze a vůbec převaze barev světlých tónů, dýchají každý svým osobitým šarmem. Police s řadami produktů italského venkova, dřevění cherubové, rozpustilí a odlehčení od kadidlem natěžkané církevní velebnosti, světlý mobiliář, všechno na první dojem natěšuje a budí snad v každém jeho lepší já. Krémové židle u stolů různých tvarů a alabastrová, neskonale pohodlná pohovka zase nabízejí rozmanité variety pohodlného posezení.
Usadil jsem se v hlavní prostoře. Mám rád tu neopakovatelnou atmosféru italského brebentění, povyku a chaotického poletování, vzájemného líbání se a křiku, kterému podlehnou i hosté neapeninského původu. Dnes se mi všeho mělo dostat v míře více než vrchovaté a – jak se ukázalo později – i značně determinující úroveň služeb. V baru totiž probíhaly dvě akce. Proto jsem si musel na lístek počkat delší minutku, zatím však jsem byl zcela zaujat „cvrkotem“ u sousedů.
Byv obsloužen, vybral jsem si z jídelníčku - mimochodem, zasloužil by si vzletnější úpravy - lehké „selské“ meníčko a těšil se, jak jídlo podtrhne a dotvoří celý večer. Bohužel, a je mi vskutku líto, že to musí být řečeno, nestalo se. Infikován zdejší podmanivou náladou jsem zpočátku pohlížel na celé dění v hospodě růžovými brýlemi. Až delší čekání na vybrané krmě mi dalo prohlédnout. Číšník postrádal tu hravou, svrchu ledabylou, uvnitř však přísně profesionální zkušenost, servírkám chyběla ta provokující špetka ženské koketérie, kterou na jihu tak rády uplatňují. Možná pod vlivem významnosti oslavy u vedlejší tabule pracovali všichni nějak křečovitě, chyběl jim přehled a lehkost v podnicích toho druhu běžná.
Toto latentní napětí se zřejmě přeneslo i do kuchyně. Lilek po parmsku, úvodní chod, byl zdánlivě v pořádku. Jako příjemně vonící mince Gulliverovy velikosti lehce přioděná lístky salátu, tak vypadal tenhle pokrm na elegantním talíři. A chutnal přesně tak, jak měl. Souhra vyskládaných chutí dala dohromady typicky mediteránní vějíř komponent, správně doladěných kořením. Přece jen ale, po prvním soustu, vyplulo cosi rušivého. Nemohl jsem objevit, oč jde a kterak k tomu došlo, až po chvíli mi svitlo. Nešlo to problém v receptuře. Vystaven tlaku „plného domu“ si kuchař – s největší pravděpodobností – pomohl tím, že Eggplant à la parmigiana připravil v celku na plechu. Jednotlivé porce potom patrně jen vykrajoval formou do tvaru kyklopských mincí. Což je jistě možné, Ovšem tehdy, když jdou všechny porce hned ke strávníkům. Pokud je tento polotovar chystán pro celý večer, jídlo zmokvá, ztratí svěžest, stane se lepivým. A to je v případě takové dobroty opravdu škoda.
Lépe se dařilo s následujícím chodem, byly to těstoviny s toskánskými fazolemi a slaninou. To bylo onačejší sousto. Vlastně jídlo velice prosté - vesnické, dalo by se říci, ovšem se vším respektem k tomu pojmenování. Napohled nevyhlížel pokrm nijak vyzývavě. Temně jantarový vývar, posetý stovkami drobných tukových oček, skrýval celou kupu oblých, velkým zrnkům pšenice podobných těstovinových oválků – gnocchetti sardi patrně – a mezi nimi se líně převalovaly cannellini, bílé toskánské fazole. A to bylo vlastně všechno. Ne, ještě tepelným zpracováním do hoblin zkroucené plátky pancetty pluly po hladině na „loďce“ z pečeného toastu. Vzlínala odtud vůně seskládaná z výrazných podílů jednotlivých vstupů. Zelenina z vývaru a lákavý odér ohněm ožehlé slaniny hrály prim a k nim se zpoza prvního plánu přidružovala zemitá vůně fazolí a zastřený podíl obilného charakteru, jenž dodala těstovina. Chuťový vjem byl podobný, jen o poznání intenzivnější. Síla tekutiny, která nebyla ani polévkou ani omáčkou, správně „znějící“ obilně-moučný výraz, o který se postaraly gnocchetti a k tomu máslově hladivý dotek fazolek, to byla ryzí esence středomořské kuchyně. A slanina, která, byvši jazykem přitištěna k půnebí bez jediného skousnutí roztála, dodala prostotě výrazu jakýsi vyšší, „velkopanský štych“.
Tahle vydařená ukázka mne zlákala k dalšímu, neplánovanému chodu. Dopřál jsem si hovězí filet ochucený houbovým kořením. Neměl jsem to dělat. Hromadná objednávka rozverné již společnosti zaměstnala zřejmě kuchaře natolik, že mu maso „uteklo“. Přetáhl je a houbovým kořením šetřil natolik, že se v chuti vůbec neprojevilo.
1860 korun – polovinu ceny činí nápoje – je hodně. Hodně vzhledem k předvedenému. Za předpokladu, že podnik funguje tak, jak inzeruje, tedy jako klub, si dovedu představit správnou úroveň obsluhy i kvalitu kuchyně, která zřejmě řečenou sumu dokáže obhájit. Nabízí se otázka, zda v případě hromadných akcí vůbec pro „pasant“ otevírat.
Divinis – vinný bar
Týnská 23, 110 00 Praha 1
Tel.: +420 222 325 440, fax: +420 224 808 318
e-mail: striaha@hotmail.com, www.divinis.cz
- Otevírací doba: Po-Ne 11.00–01.00
- Poet míst: 45
- Kuchyně: sicilská
- Platební karty: všechny běžné
- Jídelní lístek: čeština, angličtina, italština
- Jazyková vybavenost personálu: angličtina, italština, němčina
- Původ nabízených vín: Česká republika, Francie, Itálie
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 10 bodů z 10
Prostírání 10 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 7 bodů z 10
Chování personálu 8 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 18 bodů z 20
Celkem: 53 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Prosciutto and mellon – propsciutto s vodním melounem 260 Kč
Prawns tagliatelle – tagliatelle s krevetami 320 Kč
Pan seared monkfish, artychoces, cherry tomatoes – na pánvi pečený mořský ďas, artyčoky, rajčata cherry 490 Kč
Baked trout, olives tapanade – pečený pstruh s pastou z oliv 460 Kč
Lemon / rosemary chicken breast – kuřecí prsa s citrónem a rozmarýnem 310 Kč
Panna cotta 170 Kč
Výběr z vinného lístku:
Brut Metodo Tradizionale Costaripa 920 Kč
Franciacorta Gran Cuvee Saten DOCG Bellavista 1890 Kč
Nativo ´02 Monteschiavo - Marche 680 Kč
Collio Blanco Fosarin ´02 Ronco Dei Tassi - Friuli 740 Kč
Langhe Bianco Sauvignon ´01 La Spinetta - Piemonte 1350 Kč
Barbera D´Asti DOC Ca´Di Pian ´02 La Spinetta - Piemonte 950 Kč
Chianti Classico Riserva ´00 Castellare Di Castellina - Toscana 990 Kč
Blauburgunder Pinot Noir ´00 Haderburg - Alto Adige 1160 Kč
Cabernet Sauvignon Riserva ´00 Simčič - Slovinsko 1500 Kč
Don Anselmo Aglianico DOC ´99 Paternoster - Basilicata 1900 Kč
Pojo Di Lupo IGT Magnum ´02 C.O.S. - Sicílie 1780 Kč
Sassicaia ´00 Tenuta s: Guido - Supertuscana 6100 Kč
