Rozpad Beatles

23. 5. 2012

Jak se "brouci" hádali a dopláceli na svůj finanční analfabetismus

Na téma fenoménu Beatles vznikla řada publikací a zajímavých filmových dokumentů. S odstupem času by se tak mohlo zdát, že další dílo na toto téma si jen ztěží bude hledat nové čtenáře. Samozřejmě kromě skalních obdivovatelů světoznámé čtveřice. Kdo však překoná počáteční předsudky, že o Beatles bylo již řečeno a napsáno vše, jistě se rád ponoří do knihy Petera Doggetta You Never Give Me Your Money (Nikdy jsi mi nedal své peníze – stejný název měla jedna z posledních písní skupiny).
Dlouholetý zkušený hudební reportér dokázal popsat velice poutavým a jemným způsobem události, zákulisní scény a osobní řevnivost, které se týkaly života členů skupiny od roku 1969. Tedy od doby, kdy se vztahy mezi „brouky“ a situace kolem nich začaly hodně komplikovat a blížil se definitivní konec jejich společné tvorby a působení.
Díky množství rozhovorů s hlavními aktéry a také s lidmi, kteří pro Beatles pracovali, případně se kolem nich pohybovali, působí dílo velice přesvědčivě. Doggett přináší nové úhly pohledů čtyř slavných hudebníků na jejich společnou práci, vzájemné sympatie a antipatie, na důvody, proč se rozešli a proč se pak již nikdy nedali dohromady.

Nejhorší byla Yoko

I přesto, že byl autor nucen prát na stránkách své knihy i špinavé prádlo kapely, činí tak velice citlivě a s respektem k těmto hudebním ikonám. Pokud ale někdo nepatří ke skalním fanouškům skupiny, kteří svým idolům ochotně promíjejí extravagantní chování, drogy, mimomanželské vztahy a další excesy, může zůstat při četbě některých pasáží trochu zaražen. Hlavní aktéři prostě ve finále nevycházejí v příliš dobrém světle. Například John Lennon a Paul McCartney nebyli schopni překonat vzájemnou žárlivost. Paul si to podle Doggetta uvědomil až v momentě, kdy se dověděl o Johnově smrti v roce 1980. Ani zbylí dva členové skupiny na tom však nebyli o nic lépe. George Harrison se v roce 1969 přidal k hnutí Hare Krišna a k úžasu své tehdejší manželky si několik jeho členů nastěhoval na čas dokonce do vlastního domu. Ringo Starr byl vynikajícím bubeníkem, ovšem nedobrým zpěvákem. Bez skupiny byl ztracený a řadu let po rozpadu Beatles se zdálo, že se upije k smrti.
Nejvíce negativních pocitů vyvolává druhá Lennonova manželka, kontroverzní japonská umělkyně Yoko Ono. Zvláště McCartney velice špatně nesl, když ji Lennon začal vodit do nahrávacího studia. Její přítomnost se stala pro skupinu fatální. Doggett soudí, že totálně narušila delikátní rovnováhu, jež mezi hudebníky v průběhu tvorby panovala. John však prohlašoval, že díky Yoko našel sám sebe. „Budu s ní žít i ve stanu, když budu muset. Ztratil jsem se v Beatles a teď jsem znovu konečně John Lennon. Jsme spolu 24 hodin a cokoliv dělám jako Beatles, Yoko sedí na mém rameni jako papoušek,“ prohlásil o svém novém vztahu. Podle pozorovatelů však Ono ve skutečnosti s Lennonem šikovně manipulovala. Vyplnila totiž prázdné místo po Johnově vlastní matce, která jej trvale nevychovávala.

Dopláceli na naivitu

Pokud měli členové Beatles velký talent na skládání písní a na jejich prezentaci na pódiu, talent na řešení triviálních finančních záležitostí jim zcela chyběl. Zatímco v úvodu kariéry si sami rozdělovali vydělané bankovky rovným dílem na zadním sedadle staršího minivanu, na vrcholu popularity zaměstnávali armádu vychytralých finančních poradců, na které dopláceli.
Podle Doggetta představoval rozpad skupiny dlouhodobější proces, který začal koncem roku 1967 po smrti dlouholetého manažera skupiny Briana Epsteina, jenž se dříve také staral o jejich finance. V tom samém roce přejmenovali Beatles Ltd. na Apple Music Ltd. a v lednu 1968 založili společnost Apple Corps Ltd. Od začátku však šlo o utopický projekt.
Kdysi byla hlavním zájmem a náplní činnosti Beatles hudba. Po vzniku Apple se to však rozšířilo na jiné oblasti – výrobou filmů počínaje a mléčnou farmou konče. Navíc členové skupiny se nebyli schopni dohodnout ani na směřování společnosti, ani na jejím managementu. „Byl to chaos, rozdali jsme obrovské sumy peněz,“ vzpomíná v knize Harrison.
Mnohem horší období pro všechny nastalo, když Beatles přestali existovat jako skupina a kvůli finančním nesrovnalostem začali dávat jeden druhého k soudu. Lidé, kteří si byli kdysi blízcí jako bratři, najednou měli vztahy jako mafiáni. Podle Doggetta doplatili na idealistickou myšlenku o tom, že „čtyři bývalí popoví muzikanti mohou změnit kapitalistický systém“. Snili o světě, kde je možné tvořit bez komerce. Místo toho si vybudovali „vězení“ v podobě Apple, která vysávala jejich peníze a také energii.
Alchymie, která panovala na pódiu mezi Johnem, Paulem, Georgem a Ringem byla unikátní a neopakovatelná. Skupina The Beatles však doplatila na vnitřní pnutí, k němuž se přidaly i vnější okolnosti. Jedno je dnes jisté. Už nikdy nevystoupí v originální sestavě.