Rozplývající se tabákový dým

24. 11. 2004

Autor: Euro.cz

Mnoho zemí konečně začíná vážně uvažovat o zákazu kouření na veřejných místech

Je pátek večer, v centru Corku lije jako z konve a majitel místní hospody Gareth Kendellen si spokojeně mne ruce, že má ve střeše díru. Ve skutečnosti mu totiž zachránila podnik. Když se 29. března Irsko stalo první zemí světa, kde je zakázáno kouření na všech pracovištích včetně barů a restaurací, Kendellen jen bezmocně přihlížel, jak se počet hostů snižuje, takže tržby jeho hospody Paddy the Farmer‘s klesly o třicet procent. Pak se rozhodl pro radikální řešení: za 25 500 dolarů nechal vyříznout ve střeše otvor a pod ním vytvořit místnost o ploše asi pěti čtverečních metrů, která nemá strop a od zbytku hospody je oddělena zděnými a prosklenými stěnami. Štamgasti z řad kuřáků se postupně začali vracet s vědomím, že venkovní prostor, kde si mohou zapálit, mají na dosah ruky. „Tržby už jsou opět na normálu, jenom musíme mít u baru dostatek deštníků k půjčování,“ říká Kendellen.
Zdá se, že spousta dalších majitelů barů v Evropě už brzy bude muset také vytáhnout pily. Pod nátlakem zdravotnických organizací a tvrdošíjných nekuřáků se vlády mnoha evropských zemí konečně začínají vážněji zabývat otázkou kouření. Norsko a Malta už následovaly irský příklad a Švédsko do nekuřáckého klubu vstoupí příští léto. Očekává se, že Británie tento měsíc zveřejní vlastní mantinely, což podle názoru pozorovatelů bude znamenat zákaz kouření v restauracích a hostincích, v nichž se podává jídlo. Dokonce i ve Francii, kde se kombinace restaurace a gauloisky zdá být stejně neotřesitelná jako spojení croissantů s kávou, přistupují k přísnějšímu prosazování dosud z valné části přehlíženého zákazu kouření jinde než pod širým nebem.
Kampaně zaměřené proti kouření začínají fungovat. Odbyt cigaret v Evropě, s výjimkou dvou silně kuřáckých zemí, Řecka a Portugalska, se za poslední dva roky snížil o 6,3 procenta. Uvádí to britská výzkumná skupina Euromonitor International, která do roku 2009 očekává pokles odbytu o dalších 6,4 procenta. „V poslední době došlo k posunu veřejného mínění směrem proti kouření,“ říká Zora Milenkovicová, vedoucí výzkumu tabákového průmyslu ve skupině Euromonitor. „Více lidí než kdy dříve si uvědomuje, že pasivní kouření může zabíjet. Vlády jednotlivých zemí začnou tomuto tlaku veřejného mínění postupně podléhat,“ domnívá se Milenkovicová.
Příklad Irska je pro evropské majitele barů a tabákové firmy důvodem ke značným obavám. Společnost Gallaher Group, která ovládá polovinu irského cigaretového trhu a je třetí největší tabákovou firmou v Evropě, uvádí, že kvůli zákazu klesl za první letošní pololetí celkový odbyt cigaret v Irsku o 7,5 procenta. Gallaher se prostřednictvím britského sdružení tabákových výrobců zasazuje o měkčí předpisy v Británii, kde má osmatřicetiprocentní podíl na trhu. „Chápeme, že je nutno přijmout určitá omezení, ale doufám, že se v Británii nebudou týkat hospod,“ říká Tim Lord, šéf sdružení tabákových výrobců.

Odstrašující obrázky.

Přímé zákazy nejsou jedinou zbraní, kterou mají politikové v rukou. Evropská unie v říjnu vyzvala členské země, aby na krabičky cigaret tiskly odstrašující snímky nádorových novotvarů a zčernalých plic. Mnoho zemí používá k omezení odbytu zvyšování daní. Německo letos v březnu zvedlo spotřební daň z krabičky cigaret o 32 centů, takže se její průměrná hodnota vyšplhala už na 4,90 dolaru, a o stejnou částku zvýší daně opět v prosinci a poté ještě v září příštího roku.
Vyšší daně však nemívají vždy předpokládané výsledky. Ve Francii za poslední dva roky v důsledku zvýšení daní, které mělo sloužit k pokrytí deficitu rozpočtu sociálního zabezpečení, vzrostla cena balíčku cigaret průměrně o 39 procent na 6,40 dolaru. To vedlo ke třicetiprocentnímu poklesu odbytu cigaret, nikoli však k odpovídajícímu poklesu kouření jako takového, jelikož spotřebitelé si začali cigarety ve větší míře opatřovat prostřednictvím internetu, ze zahraničí a na černém trhu.
Asi ještě více než tabákové firmy jsou zasaženy světoznámé irské hospody. Studie, kterou provedla průzkumová agentura Behaviour & Attitudes ukázala, že v prvních třech měsících po zavedení zákazu klesly tržby dublinských hospod o šestnáct procent. Venkovské bary zaznamenaly pokles tržeb o čtvrtinu. „Od března jsem viděl nespočet hospod na prodej,“ stěžuje si Seamus O'Donoghue, prezident irské federace hostinských a obchodníků s vínem (VFI). Irsko bez hospod? I takové nebezpečí je nyní jedním z neúmyslných důsledků zákazu.