POSLANECKÁ SNĚMOVNA SCHVÁLILA ROZPOČET NA PŘÍŠTÍ ROK. PODLE ŘEDITELE LIBERÁLNÍHO INSTITUTU LIBORA ŠEVČÍKA VLÁDA ZVYŠUJE ROZPOČTOVÉ PŘÍJMY ZEJMÉNA VYŠŠÍM ZDANĚNÍM, ALE SE SETŘENÍM BY MĚLA ZAČÍT U SEBE.
říká Libor Ševčík, ředitel Liberálního institutu
POSLANECKÁ SNĚMOVNA SCHVÁLILA ROZPOČET NA PŘÍŠTÍ ROK. PODLE ŘEDITELE LIBERÁLNÍHO INSTITUTU LIBORA ŠEVČÍKA VLÁDA ZVYŠUJE ROZPOČTOVÉ PŘÍJMY ZEJMÉNA VYŠŠÍM ZDANĚNÍM, ALE SE ŠETŘENÍM BY MĚLA ZAČÍT U SEBE.
Jde skutečně o reformní rozpočet, nebo jenom o další prohloubení negativních trendů v státních financích?
Slovo reforma znamená změnu nějakého stavu, který by měl směřovat ke zlepšení. Copak se dá považovat za zlepšení to, že občané budou platit vyšší daně a služby za ně poskytované se nezlepší. Priority, které vláda údajně sledovala, jako zvýšení úrovně školství, zdravotnictví, sociálního postavení důchodců a spoustu dalších záležitostí, tento rozpočet neřeší. Cožpak lze za reformní rozpočet považovat takový, který obsahuje historicky nejvyšší schválený deficit státního rozpočtu? Lze vůbec hovořit o reformě, když neproběhl vnitřní audit výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol? Začaly šetřit státní instituce u sebe? Snižuje se reálně počet státních zaměstnanců? Lze vůbec brát slova o reformě vážně, když celkové výdaje státního rozpočtu vzrostou za rok o 9,3 %? Jsou tu i další paradoxy. Například mandatorní výdaje v sociální oblasti rostou pouze o 2,2 %, celkové mandatorní výdaje o 4,4 %, ale celkové výdaje o 9,3 %. A to přitom vláda do oblasti sociálních výdajů ani nesáhla.
Ekonomika je tažena především spotřebou domácností. Neobáváte se, že zvýšení nepřímých daní povede ke zpomalení či zastavení růstu HDP? Vláda celkově počítá s příliš optimistickými předpoklady pro naplnění příjmů státního rozpočtu pro rok 2004. Jen stěží lze očekávat za současné vnitřní i vnější ekonomické situace, že HDP v příštím roce poroste o 2,8 %. Tento údaj je podle mého názoru nadhodnocený už také proto, že německá, ale i další evropské ekonomiky nadále stagnují. Ke změně tempa růstu může dojít pouze v případě další revize údajů o HDP ze strany ČSÚ. Vláda počítá například s tříprocentním růstem fixního kapitálu pro příští rok, ale v letošním roce fixní kapitál v prvních dvou čtvrtletích o půl procenta klesl. Počítá rovněž s roční mírou inflace ve výši 2,6 %, ale míra inflace může být vyšší z důvodů zvýšení daní. Tahounem letošního nicotného růstu je spotřeba domácností. Ty se zadlužují. Za poslední rok o více než padesát miliard korun. Těžké okamžiky domácnostem nastanou, až budou muset splácet spotřebitelské úvěry, u nichž je často dvaceti až třicetiprocentní úrok. Zvýšení nepřímých daní omezí domácnosti v jejich spotřebě a u těch ekonomicky nejslabších se může stát, že budou chybět finanční prostředky na nákup základních životních potřeb. Tím může dojít ke snížení dynamiky růstu spotřeby a k dalšímu prohlubování problémů. V USA dochází k výraznému snížení daní. S ním je spojen i okamžitý raketový růst HDP. Je to výjimka, nebo to potvrzuje tezi o vyšším růstu HDP, ale i vyšším daňovém výběru při snížení daňových sazeb? Spojené státy v tomto nejsou výjimkou. Podobným vývojem prochází například i Rusko, kde s krátkým časovým opožděním došlo nejenom k vysokému růstu HDP, ale i k vyššímu daňovému inkasu. Jak a na čem by měla vláda začít šetřit?
Nejdříve na sobě. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu lze rozdělit do tří skupin a začít by se mohlo např. plošným snížením jejich výdajů. Některé kapitoly by snesly 10% snížení, jiné 5% a u ministerstva práce a sociálních věcí by došlo ke snížení o 2 % (a to z důvodů sociální průchodnosti). Celkové úspory z takového kroku by v příštím roce mohly dosáhnout až 41 mld. Kč.
Zmínil jste, že dynamika růstu mandatorních výdajů se oproti dřívějším letům snížila na úkor dalších výdajů. Znamená to, že vláda dává více třeba na investiční činnost či jinam? Občané mohli z televizního záznamu vidět při projednávání rozpočtu v parlamentu situaci blížící se frašce. Stále více prostředků se přerozděluje na základě lobbistických tlaků. Mnohé položky byly již předjednány na vládní koaliční úrovni a byly tak předkládány jako návrhy vlády. To je jasným důkazem pokračování negativních jevů v této oblasti a dokladem toho, že se nejedná o reformní rozpočet. Chybou je, že nebyla schválena změna rozpočtových pravidel. Vidíte ve státním rozpočtu vůbec nějaké prorůstové prvky, nebo jde o rozpočet, který bude ekonomiku spíše brzdit?
Rozpočet neobsahuje téměř žádné prorůstové prvky. Celkové zdanění domácností se zvyšuje a lze jen těžko očekávat nějaké výraznější oživení ekonomiky.
