Ministr Kalousek přiznal, že schodek může být i dvojnásobný než ten schválený
Vláda přes odpor komunisticko-socialistické opozice i kritiku z řad vlastních vzbouřených poslanců prosadila státní rozpočet na rok 2009. Deficit ve výši 38,1 miliardy korun je však jen číslem na papíře.
Ministr financí Miroslav Kalousek pro týdeník EURO již dříve uvedl, že v době aktuální světové krize není možné přesně stanovit vývoj ekonomiky na tak dlouhou dobu dopředu. „Nyní se nacházíme v tak turbulentní situaci, že určit jakékoli číslo s přesností na desetinné místo je čistým věštěním. Nejde ale jen o hrubý domácí produkt (HDP), pohybovat se budou i odhady jiných indikátorů,“ říká Kalousek. Neustále se měnící odhady tempa růstu české ekonomiky mu dávají za pravdu. Statistický úřad nedávno revidoval údaje za třetí čtvrtletí letošního roku a za celý rok 2007.
Příprava rozpočtu, která pracuje s aktuálně dostupnými čísly, ale běží v podstatě po celý letošní rok. Hypoteční krize a dramatický pád dvou gigantických hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac však přišel až v polovině července, tedy v době, kdy rozpočet už nabyl velmi detailních tvarů. Tehdy navíc nešlo příliš manévrovat – nikdo nevěděl, jak bude krize pokračovat. Statistická data o české ekonomice byla stále dobrá, navíc se v té době ještě analytici předháněli ve výrocích o „ostrovním“ charakteru Česka, o něž se krize údajně jen otře. A v době, kdy už bylo jasné, že jdeme ke dnu i se zbytkem světa, bylo na změny, či spíše kompletní přepracování rozpočtu, pozdě. Zároveň však jeho neschválení by nás přivedlo do ještě složitější situace, než je přijetí rozpočtu dle nesprávných odhadů růstu HDP. „Je to můj snad dvacátý rozpočet a považuji ho po tom, kdy se v roce 1993 složitě dělily majetky a peníze federace, snad za nejtěžší,“ řekl pro Českou televizi Kalouskův náměstek Eduard Janota. Pokud by zákon o rozpočtu nebyl přijat, došlo by k rozpočtovému provizoriu s velmi negativními dopady na českou ekonomiku. Provizorium by ohrozilo čerpání peněz z fondů Evropské unie, zhoršilo by rating země a tím výrazně zdražilo dluhovou službu. Snížil by se také zájem o státní dluhopisy, jimiž bude pokryt konečný deficit, jehož výše by dále narostla kromě zdražení dluhové služby o vyšší úroky dluhopisů, kterými by je vláda musela pro investory zatraktivnit.
Ministerstvo financí už připravilo první kroky k minimalizaci revize schodku. Vláda podpoří kapitálem státní Exportní banku, která tak bude schopna garantovat rizikové obchody exportérů a podobnou pomoc připravuje i pro Českomoravskou záruční a rozvojovou banku a Podpůrný garanční fond. Na straně úsporných opatření také existuje velký terč s názvem stavební spoření. „Je opravdu patnáct miliard korun ročně na podporu stavebního spoření tím nejadekvátnějším rozpočtovým impulzem a instrumentem veřejné podpory bydlení? Obzvláště, když většina střadatelů státní peníze utratí za cokoliv jiného, jen ne za investici do domu či bytu,“ uvažuje Kalousek nad možnou likvidací nesystémové podpory.
Skutečná výše deficitu může dle pesimistických odhadů, reprezentovaných mimo jiné ekonomem Janem Švejnarem, přesáhnout 100 miliard korun. Sám ministr financí pak připouští, že schodek pravděpodobně naroste k 50 až 60 miliardám – záleží na tom, kolik budou stát výdajová opatření pro export a kolik se podaří ušetřit třeba na stavebním spoření. Opoziční lídr Jiří Paroubek, jenž by proti krizi rád bojoval novomanželskými půjčkami a vyšším zdaněním, rozpočet a princip jeho vzniku označil za surrealistický.
Přes veškeré nejistoty je však pravděpodobné, že pokud se vláda bude držet výdajových rámců a projeví snahu šetřit, mohl by se deficit 60 miliardám, avizovaným Kalouskem, přiblížit.
Tabulka Základní údaje o státním rozpočtu na rok 2009 (v miliardách korun) Příjmy* 1107 Výdaje *1152 Schodek* 38
Dopady nepřijetí rozpočtu
- Provizorium
- Omezení přístupu k penězům EU
- Snížený rating
- Dražší dluhová služba
- Dražší dluhopisy
- Vyšší deficit
- Nulová podpora exportu
- Vyšší přírůstek nezaměstnanosti
