Druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu trhá kasu na kusy
Jestliže po uplynulém týdnu ministr financí Eduard Janota znovu uvažuje o demisi, není se vůbec čemu divit. Jeho role je nezáviděníhodná. Založením spíše liberál byl důsledkem enormního zadlužení státu donucen sestavit rozpočet pro příští rok nejen s historicky největším deficitem, ale i s restrikcemi, jež v důsledku zpomalí růst české ekonomiky. Větší paradox si šlo jen těžko představit, tedy až do druhého čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010.
Medvěd zemřel, ať žije medvěd Protože letos nezbyly peníze na tradiční porcování medvěda a ve druhém čtení již není možné pracovat s nastavenými mantinely příjmů a výdajů, sociální demokraté se do rozhazování peněz v rámci předvolebního populismu pustili formou přesouvání prostředků mezi jednotlivými kapitolami. Účet za jejich návrhy by měl být vystaven na dvanáct miliard korun, které pouze v rámci rozpočtu změní majitele. Skutečnost je však jiná. Minimálně část z těchto peněz se bude muset projevit jako další zadlužení nad rámec schváleného schodku. „Není nic jednoduššího než slíbit škrty tam, kde předem víme, že není možné je uskutečnit, protože jde o mandatorní výdaje. Na ně se peníze budou muset najít vždy, a navíc problém se dostaví až po volbách. Bude muset důchody na konci roku opět vyplácet Česká pošta ze svého? Jednou jsme již tento trik mohli vidět. Nebo se bude v průběhu roku schvalovat změna rozpočtu s navýšením plánových emisí státních dluhopisů? Zarážející na poslední rozpočtové fintě je to, že se již nepokouší podepřít o odborný manévr či vychytralou sofistiku,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Podstata „fíglu“, jejž Marek popisuje, totiž spočívá v tom, do jakých kapitol chtějí socialisté strčit své nenechavé prsty.
Sobotka smyslů zbavený Jednak jde o pět miliard ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Zde by nešlo o kritické prostředky, pomineme-li, že infrastrukturní investice jsou tím nejmenším současným zlem v utrácení dluhových peněz. Efektem by bylo ukončení některých rozběhnutých staveb. „Ztráta pěti miliard by znamenala zastavit dopravní stavby. Zbylé peníze stěží postačí na zakonzervování a na údržbu,“ konstatoval ministr dopravy Gustáv Slamečka. Konkrétně může jít například o dálnice D3 a D47 a pražský okruh. Další dvě miliardy však už kritické jsou. Mají se prý najít v penězích na důchody a na zdravotní pojištění. „My jsme si s kolegou Zdeňkem Škromachem zpracovali analýzu a z ní vyšlo, že v příštím roce budou náklady na nemocenské pojištění nižší, nemocnost se bude vyvíjet pozitivně,“ řekl pro Hospodářské noviny místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zdá se, že pandemie prasečí chřipky, jejíž nejdrastičtější ekonomické důsledky se projeví právě příští rok, ještě k čivám stínových ministrů nedorazila.
Jdeme na jistotu Zdravotnictví už dnes jede na rezervy a příští rok bude muset být nejspíše sanované ze státního rozpočtu. Ministerstvo zdravotnictví přitom zachovává optimismus a s pevně zavřenýma očima doufá, že rok 2010 z rezerv ještě přežije. Za standardního stavu by mohlo jít jen o rozpor mezi optimistickým viděním hospodaření pojišťoven a pesimistickým náhledem na věc. S pandemií prasečí chřipky v zádech je však neudržitelný stav pravděpodobný. Stát tedy zasanuje zdravotnictví nad rámec rozpočtu a navýší svůj dluh z objektivních příčin, duo Sobotka & Škromach k tomu přihodí další miliardový „bonus“. Kdyby alespoň šlo oněch dvanáct miliard do nějakých smysluplných investic. Jenže tradiční způsob v tuto chvíli již definitivně „Asociální demokracie“ spočívá v projedení společných prostředků bez jakéhokoli vlivu na rozvoj země. Sedm miliard má projít trávicím traktem státních zaměstnanců, 3,8 miliardy korun prokouří a propijí sociálně potřební a za 1,5 miliardy korun už nebudou muset hladoví zemědělci s nafouknutými bříšky lovit potulné psy. Na rožeň před zemljankou si napíchnou tučnou flákotu. Grilovací omáčku za ně zatáhnou sociální demokraté penězi z fondů na odškodnění křivd způsobených komunistickým režimem a narovnání majetkové křivdy v Podkarpatské Rusi. Připomeňme, že po pádu Topolánkovy vlády to byl právě Sobotka, který v rozhovoru pro týdeník EURO (27/2009) zkoušel přelakovat svou stranu na rádoby uvědomělou a dramaticky snížit rozhazovačné tendence jejího volebního programu. „Uvidíme, kdo se jako první pustí do nějakého prvoplánového populismu,“ citujme tehdejší Sobotkovo shrnutí proměny ČSSD z populistické ve státotvornou stranu. Inu, už vidíme.
Zmatená špička První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se zřejmě nechal unést étosem svých levicových oponentů a představil vlastní pozměňovací návrh, jímž chce jeho strana škrty v mnoha rozpočtových kapitolách zajistit pro malé obce více než dvě miliardy korun na kofinancování projektů ze strukturálních fondů EU nebo z národních zdrojů. „Malým obcím se v důsledku ekonomické krize propadly rozpočtové příjmy o dvacet procent, a tím pádem jim chybí peníze na financování už nasmlouvaných projektů,“ zdůvodňuje svůj krok Kalousek. Tradiční nepřítel porcování medvěda sice neodolal a také zatnul čepel do rozpočtové šelmy. Nicméně v tomto případě alespoň jde o neinvestiční peníze z kapitol prostředků pro nákupy jednotlivých ministerstev, které se změní v investice s dohledatelnou stopou v české ekonomice.
Dluhy mimo kontrolu Letošní deficit státního rozpočtu míří ke zcela extrémní hodnotě 7,5 procenta HDP. A to aniž by Česko, na rozdíl od například Německa, Rakouska, Velké Británie či Francie, muselo sanovat finanční sektor. Příští rok deficit dosáhne dle návrhu státního rozpočtu 5,5 procenta HDP plus ceny sanace zdravotnictví a ceny sanace činnosti ČSSD. Rok 2011 plánují na ministerstvu financí uzavřít s deficitem 5,7 procenta HDP. Tím se zadlužení Česka zvýší za tři roky o 500 000 000 000 korun. A to jen za předpokladu, že ČSSD nevyhraje volby. Co z toho, že světová krize pomalu končí. Přesně tam, kde naše veřejné finance recese nachytala s kalhotami u kotníků, si část politické reprezentace hodlá sednout na zadek. Je to lákavá vize?
***
GRAF
Vývoj zadlužení ČR
