Menu Zavřít

Roztocká starostka chtěla čtvrt milionu

12. 2. 2007
Autor: Euro.cz

SPOR RADNICE A STAVEBNÍ FIRMYDlouholeté spory mezi starostkou Roztok u Prahy Olgou Vavřínovou a stavební společností Trigema vrcholí. Firma tvrdí, že po ní starostka chtěla čtvrtmilionový sponzorský dar. Za to prý slíbila, že se její úřad neodvolá proti kolaudačnímu rozhodnutí.

SPOR RADNICE A STAVEBNÍ FIRMY Dlouholeté spory mezi starostkou Roztok u Prahy Olgou Vavřínovou a stavební společností Trigema vrcholí. Firma tvrdí, že po ní starostka chtěla čtvrtmilionový sponzorský dar. Za to prý slíbila, že se její úřad neodvolá proti kolaudačnímu rozhodnutí.

Na zasedání městského zastupitelstva v Roztokách u Prahy loni v prosinci přítomní členové nevěřili svým uším. Starostka Olga Vavřínová oznámila, že se jí podařilo „vymáčknout“ 250 tisíc korun z developerské firmy Trigema.

Tato společnost se obrátila na městský úřad v Roztokách u Prahy s prosbou o urychlené ukončení kolaudačního řízení právě dokončeného hotelu a kongresového centra Academic. Firma potřebovala kolaudační souhlas co nejrychleji, neboť v hotelu měla už předem naplánovaný silvestrovský program.

ZDĚŠENÍ ZASTUPITELÉ

Vavřínová dala v zastupitelstvu Trigemě na vědomí, že se vzdá práva odvolat se proti kolaudačnímu rozhodnutí pouze v případě, že stavební společnost poskytne čtvrtmilionový sponzorský dar na základní školu v Roztokách. Časopis Czech Business Weekly má k dispozici ručně psaný oboustranný závazek mezi starostkou a Trigemou, ve kterém se celý způsob poskytnutí daru upřesňuje.

„Kdyby se starostka na zasedaní zastupitelstva nechlubila tím, jak nás vydírala, tak bych to překousl,“ řekl vedoucí projektu výstavby hotelu Hugo Jandl. Dodal, že Trigema je stále ochotná sponzorský dar škole poskytnout. A to za podmínky, že bude celá záležitost smluvně ošetřena.

Prohlášení starostky Vavřínové na prosincovém zasedání potvrdili zástupci místní opozice i vládnoucích stran. „Je to skoro trestný čin. Nemohl jsem uvěřit svým uším, když nám oznámila, co udělala. Zastupitelé byli zděšeni,“ uvádí člen ODS Jiří Landa. Tato strana v koalici se sdružením nezávislých kandidátů D. O. S. T. (v jejímž čele stojí právě Vavřínová) ovládá zastupitelstvo v Roztokách. Celý spor podle zastupitelů vyústil tím, že odmítli přijetí sponzorského daru schválit.

ŘEDITELKA ŠKOLY: VYDÍRÁNÍ TO NEBYLO

Podle dalšího zastupitele Milana Štochela (KSČM) se sdružení D. O. S. T. v poslední volební kampani zasazovalo o politickou průhlednost, avšak jednání starostky je s tímto postojem v přímém rozporu. „Stae rostka se domnívá, že je takovýto nátlak normální, ale je to mimo rámec slušného chování,“ říká Štochel.

Starostka zpočátku jakékoli pochybení odmítala. „Kdybych o ten dar opravdu zažádala, škola by ho už teď měla, což se nestalo,“ uvedla Vavřínová v prvním telefonickém rozhovoru. V pozdějším písemném vyjádření už nepopřela, že byla o sponzorském daru řeč.

„Myslím, že slova paní starostky byla špatně interpretována. Nebyl to nátlak ani vydírání. Starostka pouze řekla, že dar s radostí přijme,“ tvrdí zastupitelka za D. O. S. T. Drahomíra Moravcová, která je zároveň učitelkou na roztocké základní škole.

Jak uvádí vedoucí projektu organizace Transparency International ČR Michal Štička, jednání starostky by mohlo být kvalifikováno jako „trestný čin útisku“, případně jako zneužití pravomoci veřejného činitele. „Rozhodně nelze vyhandlovat stažení odvolání za sponzorský dar. Starostka je povinna hájit zájmy města v příslušném řízení. Není možné, aby se takového práva vzdala přijetím daru,“ říká. Dodává, že s podrobnostmi případu není obeznámen.

bitcoin_skoleni

PODIVNOU UZÁVĚRU ZŘEJMĚ ZRUŠÍ KRAJ Složité vztahy mezi starostkou Roztok Olgou Vavřínovou a developerskou firmou Trigema trvají delší dobu. Projektový vedoucí Trigemy Hugo Jandl uvedl, že v roce 2000 Vavřínová a její manžel Mikoláš Vavřín -oba architekti - nabídli společnosti projektantské služby. Trigema s nimi ale prý odmítla spolupracovat, čímž si vysvětluje starostčino nepřátelství. Vavřínová to popírá: „Vzhledem k mým názorům na rekonstrukci Tyršova náměstí, kterou firma Trigema prováděla, bych musela být vskutku rozpolcenou osobností, kdybych se u nich ucházela o práci.“ Tato stará roztržka vyplavala opět na povrch poté, co 11. prosince 2006 starostka podepsala stavební uzávěru na pozemky, 7 / 2 0 0 7 které Trigema potřebovala pro výstavbu čtyřpodlažního bytového domu v Žalově nedaleko Roztok. A také na pozemky, jež vlastní několik firem, včetně developerské společnosti Ekospol. Žádná stavební uzávěra však nebyla uvalena na nedaleký pozemek patřící stavební a investiční společnosti Lipchat, kterou vlastní Olga Vavřínová. Podle tiskového mluvčího Středočeského kraje Martina Kupky by takováto stavební uzávěra měla být používána pouze jako preventivní opatření pro pozemky, které nepodléhají žádnému územnímu plánu. Společnost Trigema se poté obrátila na Kupkův úřad s tím, aby celou situace vyřešil. Krajský úřad následně zažádal o posouzení celého případu ministerstvo pro místní rozvoj. „Musíme počkat na vyjádření ministerstva. Moji kolegové, kteří jsou s případem podrobně seznámeni, se domnívají, že uzávěra bude zrušena,“ dodává Kupka. MĚSTSKÁ RADA PRÝ NEDODRŽELA POSTUPY Právní zástupce firmy Trigema Gabriel Achour z advokátní kanceláře Glatzová & Co upozorňuje, že v souvislosti se stavební uzávěrou podal stížnost k Nejvyššímu soudu. Tvrdí, že městská rada nedodržela standardní postupy tím, že Trigemu o svém rozhodnutí předem oficiálně neinformovala a zároveň ji nepožádala o vyjádření ještě předtím, než bylo rozhodnutí úředně oznámeno. „Ztráty společnosti způsobené stavební uzávěrou mohou činit až desítky milionů korun,“ prohlašuje Achour. Generální ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec nevyloučil, že jeho společnost učiní právní kroky. „Některá opatření nového vedení města nejsou standardní a vyhlášení stavební uzávěry je v rozporu se zákonem,“ konstatuje. KORUPCE NA KOMUNÁLNÍ ÚROVNI**

Česká pobočka Transparency International otevřela v říjnu 2005 speciální protikorupční centrum poskytující právní služby. V prvním roce jeho působení si z celkového počtu lidí, kteří využili jeho služby, celých 62 procent stěžovalo na korupci na komunální úrovni. Takzvaný index vnímání korupce zařadil vloni Českou republiku na 46. nejhorší příčku z hodnocených 163 zemí.

  • Našli jste v článku chybu?