O veverkách popelavých jste možná slyšeli jako o invazním druhu, který v Evropě na mnoha místech vytlačuje „domácí“ veverku obecnou. Těžkou hlavu z amerických hlodavců ale mají vedle biologů také energetici. Zejména v zámoří, kde je evidováno množství poruch elektrického vedení zapříčiněných veverkami. Někteří analytici je proto v nadsázce přirovnávají ke kybernetickým teroristům.
Podobně jako u nás kuny si veverky rády pochutnají na izolaci nebo svým tělíčkem spojí dva dráty, což je stojí život a odběratele v okolí několik hodin bez proudu. Prevence je složitá, protože veverky se podhrabou pod ploty, prokoušou izolací a protáhnou se i malými otvory, uvádí Wikipedia, která tomuto tématu věnuje samostatné heslo. Servisní organizace amerických distribučních společností APPA dokonce vede „veverčí index“, který sleduje počet výpadků zapříčiněných veverkami na 1000 odběratelů.
Na počítačovou burzu Nasdaq „zaútočily“ veverky nejméně dvakrát, v letech 1987 a 2014. A zdokumentován je i případ narušení chodu vojenské základny Malmstrom v Montaně, kde jsou uchovávány nukleární zbraně. Jen v roce 2016 zaznamenala APPA 3456 „veverčích“ výpadků, které dočasně odpojily od elektřiny téměř 200 tisíc odběratelů.
Hadi jsou až třetí
Výpadky elektřiny způsobené různými živočichy monitoroval také web s výmluvným názvem cybersquirrel1.com (kyberveverka1). Od roku 2019 nebyl aktualizován, do té doby však eviduje 2257 úspěšných „kybernetických útoků“ zvířat na infrastrukturu. Z toho 1252 mají na svědomí právě veverky. Následují s obrovským odstupem ptáci (639) a hadi (117). Mapa incidentů naznačuje, že naprostá většina hlášených případů pochází z Ameriky, v Evropě jde spíše o ptactvo. Východní Evropu nicméně web nesleduje. Proto nás zajímalo, zda teroristé s huňatými ocásky narušují energetickou bezpečnost i v České republice.
„Veverky nám žádné problémy nepůsobí, v podstatě nemáme žádnou takovou zkušenost,“ řekla redakci Euro.cz mluvčí skupiny ČEZ Soňa Holingerová. Větší problém je podle ní právě ptactvo, jehož ochraně se energetici systematicky věnují už od 90. let. „Cílem je zabránit úrazům či úhynu ptactva způsobeným jejich dosednutím na elektrické vedení. Ochrana je zpravidla umístěna na podpěrných bodech vedení vysokého napětí. Nejčastěji jde o plastové ochrany, které se nasazují na izolátory. Dalším způsobem ochrany ptactva na vedeních je používání ochranných konzol, které zabraňují dosednutí na vedení a propojení živé části s uzemněnou stožárovou konstrukcí,“ odhaluje mluvčí taktické detaily obrany před kyberútoky ze vzduchu.
V letech 2006–2020 investovala ČEZ Distribuce do opatření na ochranu ptactva téměř 250 milionů korun. Foto: ČEZI ve společnosti E.ON to vidí podobně. „Máte pravdu, že příčinou některých poruch na distribuční soustavě jsou zvířata, ale nejde o veverky,“ uvedla na náš dotaz tisková mluvčí E.ON Česká republika Božena Herodesová. Společnost podle ní eviduje řádově jednotky případů ročně, kdy dojde k výpadku trafa 110/22kV přímo v jejích rozvodnách.
„Většinou jsou to ale kuny, které způsobí výpadek. Vyhledávají teplo, podobně jako v autech, a prokoušou se i silnou izolaci. Zkoušíme různé cesty, jak tomu zabránit, a hledáme řešení. Nejde o to pouze obalit ‚živé‘ části zařízení izolací, ale musíme být schopni také toto zařízení náležité udržovat,“ vysvětluje Herodesová.
Také podle ní jsou linky elektrického vedení nebezpečím zejména pro ptáky. E.ON proto na vývoji bezpečnostních prvků dlouhodobě spolupracuje s ornitology a Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Ale čím to, že české veverky nemají na dráty chuť? Jsou snad vybíravější? Adam Konečný z Masarykovy univerzity opatrně naznačuje, že jednou z možných příčin by mohla být výrazně větší průbojnost americké veverky popelavé. „Jako úspěšný invazní druh je velmi adaptabilní,“ říká s tím, že o veverkách celkově víme poměrně málo, protože se příliš nezkoumají.
Drzí imigranti
Původně americké veverky jsou podle Konečného krotké a vykazují agresivnější chování, proto se také méně ostýchají přibližovat se k lidským výtvorům. Na rozdíl od domácí veverky obecné. „Stavy veverky obecné šly dolů. Nyní se tento druh zdržuje více v přírodě, kde má dostatek potravních zdrojů,“ říká Konečný a připomíná, že před několika desítkami let byly veverky vidět v parcích a vůbec v blízkosti lidí mnohem častěji. Na závěr doporučil, abychom zkusili ověřit situaci v Británii, kde jsou hojně rozšířené oba druhy.
Ani tam ale veverky kybernetické útoky příliš nepáchají. Ani na vysokém napětí, ani na distribuční síti, jak shodně potvrdili zástupci tří společností, které redakce Euro.cz neváhala v této zásadní bezpečnostní investigaci oslovit. Poslední z nich, Jonny Morgan z Electricity Northwest, nicméně ve své odpovědi naznačil, že pravý důvod častých poruch způsobených veverkami v některých zemích by mohl být docela prostý. „Tři čtvrtiny našeho vedení jsou v zemi, takže to není problém,“ napsal.
Patrně tím uhodil hřebíček na hlavičku. V USA je na rozdíl od naší části Evropy běžné vést elektřinu nad zemí (což je jen jeden z mnoha zajímavých rozdílů v konstrukci distribučních soustav). Nadzemní vedení má svoje přednosti, zejména nižší cenu a snazší opravitelnost, z principu je však náchylnější k nejrůznějším zranitelnostem – od povětrnostních vlivů přes elektromagnetická pole až po sebevražedné mise čtyřtlapkových záškodníků. Kdo by si pomyslel, že pilířem evropské energetické bezpečnosti se může stát starý dobrý výkop…
