ROZUM DO HRSTI

Kosovo

Česká vláda nabízí uprchlíkům z Kosova miliardu korun. Je to poprvé od začátku náletů NATO na Miloševičovu Jugoslávii, kdy kabinet projevil jednoznačnou vůli a nezaváhal. Zachová se stejně Poslanecká sněmovna? Jisté to není.

Stejně pozorně jako Brusel sleduje reakce našich politiků na zásah Severoatlantické aliance v Srbsku i pražský Úřad vysoké komisařky OSN pro uprchlíky. Jeho momentální úleva musí být veliká. Česká vláda se poprvé zachovala rozumně. Vyslyšela přání mezinárodních organizací, že běženci mají zůstat co nejblíže svých domovů, a většinu nabízené pomoci, tedy odklepnuté finanční sumy, hodlá použít tam, kde je soustředění uprchlíků nejvyšší. Za šestatřicet milionů korun by například měl být v Albánii zbudován uprchlický tábor pro tisíc osob, na pořízení základních potravin, přikrývek, stanů a hygienických potřeb je určeno 130 milionů. Téměř tři sta milionů dostane resort obrany na provoz polní nemocnice a neozbrojeného letadla, které bude mít na povel Severoatlantická aliance.

Za své snad vzaly i původní úvahy kabinetu, jak v případě kosovských uprchlíků zamezit zneužití azylového zákona, neboť: „… naše dobrá vůle by mohla posloužit těm, kteří si chtějí zajistit vyšší životní úroveň, než mají ve své zemi. Minulý týden vláda vyhověla ministerstvu vnitra a na uprchlické programy v Česku vyčlenila ze zmíněné miliardy celých 258 milionů korun. Takže snad platí prohlášení ministra zahraničí Jana Kavana, že země je ochotna přijmout až pět tisíc běženců. I když zatím jejich přeprava do republiky nezačne.

Slib Zemanova kabinetu je ovšem velmi podmíněný. Vláda totiž na pomoc strádajícím kosovským Albáncům nemá ve státním rozpočtu prakticky ani korunu. Úplně přesně, vládní rozpočtová rezerva pro letošní rok činí 160 milionů korun a to je částka, která by tak tak pokryla první operace třeba v případě živelné katastrofy, jakou byly nedávné tuzemské povodně.

Kabinet se rozhodl, že peníze potřebné pro Kosovo získá zvýšením schodku státního rozpočtu. To ovšem znamená, že jeho záměry musí schválit Poslanecká sněmovna. A žádat o cokoliv Parlament je jako sázet lotynku. V případě kosovského konfliktu, kdy realitu ubíjí ideologie stejně jako emoce, je výsledek zvlášť nejistý.

Premiér Miloš Zeman už Poslaneckou sněmovnu s vládním návrhem seznámil a zadoufal přitom, že dolní sněmovna se nebude hádat o každou konzervu, lék nebo každou korunu. Sklidil za to potlesk, s jistotou se ale dá říct - nic neznamenající.

Poslanci se handrkovat budou. V nejlepším případě jen o vybudování uprchlického tábora v Albánii. Stavět by ho měli vojáci z Civilní ochrany a jejich vyslání musí Parlament schválit zvlášť. Rozprava poslanců, která minulý týden doprovodila vyslání vojenské polní nemocnice a dopravního letadla na pomoc kosovským uprchlíkům, už leccos naznačila. I když proti kladnému rozhodnutí nakonec hlasovali jen komunisté, nemusí se situace doslovně opakovat. Proti srsti jsou podobné počiny i mnohým sociálním demokratům a také lidovcům. A jejich tu lépe, tu hůře skrývaný odpor by mohl vypuknout naplno. Opřít by se totiž mohl o názor některých armádních odborníků, kteří už vládu upozornili, že výstavba tábora bude trvat příliš dlouho, a pomoc by tak mohla přijít s křížkem po funuse.

Nehledě na již předem sporné „detaily , vláda bude mít i tak co dělat, aby svůj návrh obhájila. Nelibost, a to u poslanců různých politických barev, vzbuzuje především její rozhodnutí zvýšit o další miliardu nyní téměř jednatřicetimiliardový deficit státních financí. Za nejméně racionální způsob nalezení potřebných financí tento záměr považuje například místopředseda rozpočtového výboru Michal Kraus (ČSSD): „Půjčit si jen proto, abych mohl půjčit někomu jinému, to nemá logiku, soudí. Lidovci zase tvrdí, že humanitární snahy vlády jsou chvályhodné, to samé ale neplatí o jejím úmyslu zvýšit rozpočtový schodek. A ODS se patrně pokusí prosadit vydání zvláštní emise státních dluhopisů, podobné té, z jejíchž výnosů se měly hradit škody způsobené předloňskými záplavami.

Návrh novely zákona o státním rozpočtu, podle níž by se deficit financí státu zvýšil o jednu miliardu, předloží vláda květnové schůzi Poslanecké sněmovny. Snad zákonodárci tentokrát vezmou rozum do hrsti a dají na ekonomické experty. Samotná miliarda je ve stáním rozpočtu zanedbatelná částka. Ta, o níž se bude hlasovat, bude mít dobré užití.