Podle HSBC Indexu rozvíjejících se trhů (EMI) v druhém čtvrtletí roku 2011 růst na rozvíjejících se trzích zpomalil na nejslabší úroveň za dva roky, zejména kvůli křehkosti globální ekonomiky, výjimečným důsledkům japonského tsunami a přetrvávajícím dopadům nedávné inflace.
Foto: Profimedia.cz
Index HSBC EMI poklesl z 55 bodů v prvním čtvrtletí na 54,2 bodu a pohybuje se tedy lehce pod dlouhodobým průměrem průzkumu ve výši 54,8 bodu.
Centrální banky na všech rozvíjejících se trzích pokračovaly v monetárním utahování a podařilo se jim tak zkrotit inflační tlaky, jejichž hrozbu identifikovaly předchozí EMI od HSBC. V druhém čtvrtletí signalizuje EMI nejvýraznější oslabení nárůstu cen vstupů za půldruhého roku.
Za oslabení celkového růstu aktivity může slabší nárůst výroby, kde tempo expanze polevilo na nejslabší úroveň za tři čtvrtletí. Poskytovatelé služeb zaznamenali lehce rychlejší nárůst podnikatelské aktivity, ačkoli i ten byl druhý nejpomalejší od druhého čtvrtletí roku 2009.
Stephen King, hlavní ekonom HSBC, k tomu uvedl: „Aktuální EMI od HSBC potvrzuje, že po silném oživení bezprostředně po globální finanční krizi tempo aktivity na rozvíjejících se trzích polevilo. V mnoho krajinách rozvíjejícího se světa došlo k viditelnému oslabení růstu exportních zakázek, což je v souladu s vývojem v zemích rozvinutého světa. Růst světového obchodu tak podle všeho vyvrcholil v prvním čtvrtletí tohoto roku. Naopak je povzbuzující, že díky celé řadě kroků v rámci kvantitativního utahování, jež HSBC identifikovala v posledním EMI, podle všeho zkrotila značná rizika, která v dlouhodobém horizontu hrozila hospodářskému růstu od inflace. Zvláště to pak platí v případě Číny, kde v první polovině roku 2011 znatelně poklesl jak růst výroby, tak inflace.“
Rozvíjející se země zůstávají magnety pro globální kapitál, čím dál víc do sebe křížově investují, s perspektivou rostoucího počtu infrastrukturních projektů v Latinské Americe a částech Afriky, financovaných z asijských zdrojů. Takto pak vznikne nová síť ekonomických vztahů po rozvíjejícím se světě, podél, Jižní hedvábné stezky‘, jak tuto oblast překřtila HSBC.
Pokud dojde k hladkému přistání, vše je na nejlepší cestě k setrvalému růstu po celém rozvíjejícím se světě, jehož tahouny budou nová propojení, Jihu a Jihu‘. Výsledkem všech těchto změn by dost dobře mohl být desetinásobný nárůst obchodu v rámci rozvíjejících se trhů v první polovině jednadvacátého století.“
Růst výroby oslabil ve většině výrobních sektorů sledovaných průzkumem, výjimku tvoří pouze Jihoafrická republika a Singapur. Co se rozvíjejících se trhů v Asii týče, v Číně růst zpomalil na nejnižší úroveň za devět čtvrtletí, v Tchaj-wanu a Jižní Koreji pak na nejnižší úroveň za dvě čtvrtletí. I Indie zaznamenala pomalejší nárůst objemu výroby, přesto si však zachovala nezanedbatelné tempo růstu, zdaleka nejvyšší na všech rozvíjejících se trzích sledovaných v průzkumu. V Evropě došlo k obzvláště markantnímu zpomalení v Turecku a České republice a v Rusku poklesl růst aktivity na nejnižší úroveň za pět čtvrtletí.
Za slabším nárůstem objemu výroby stojí zčásti oslabení růstu nových zakázek, na němž se zase podepsal pokles růstu objemu nových exportních zakázek. Co se největších rozvíjejících se trhů týče, v Brazílii, Číně i Rusku objem nových exportních zakázek poklesl. Indie v tomto ohledu zaznamenala nejpomalejší nárůst půldruhého roku a růst viditelně oslabil i v Tchaj-wanu a Jižní Koreji. V Turecku a Polsku došlo jen k zanedbatelnému nárůstu exportu.
Přes největší oslabení za posledních šest čtvrtletí Indie opět zaznamenala nejrychlejší tempo růstu ze všech sektorů služeb na rozvíjejících se trzích sledovaných EMI, v těsném závěsu za ní pak bylo Rusko. Tempo růstu zůstalo víceméně stabilní v Brazílii a Mexiku, zato v Číně se růst produkce odrazil od rekordního minima v prvním čtvrtletí. Podnikatelský optimismus mezi poskytovateli služeb na rozvíjejících se trzích prudce poklesl na čtvrtou nejnižší příčku v historii průzkumu, zejména důvěra v Číně se propadla na rekordně nízkou úroveň a v Indii poklesla pod hodnoty z prvního čtvrtletí. Naopak v Brazílii dosáhl optimismus v jednoletém podnikatelském výhledu maxima za šest čtvrtletí a mezi ruskými firmami v sektoru služeb dosáhl nejvyšší hodnoty za šest a půl let.
Kvantitativní utahování začíná krotit silný nárůst cen. Aktuální EMI signalizuje nejprudší oslabení nárůstu cen vstupů za dva a půl roku – oproti prvnímu čtvrtletí, kdy byla inflace nejvyšší za jedenáct čtvrtletí, klesla o více než čtyři body. Toto oslabení bylo výrazné zejména ve výrobním sektoru, kde růst cen vstupů klesl na nejnižší úroveň za tři čtvrtletí. Poskytovatelé v sektoru služeb opět oproti výrobcům zaznamenali pomalejší nárůst průměrných cen. Ovšem vzhledem k pouze mírnému oslabení cenových tlaků ve službách svědčí aktuální údaje o prudkém zúžení inflačního rozdílu mezi oběma sektory.
Vzhledem ke slabšímu růstu cen vstupů zvedaly ve druhém čtvrtletí roku 2011 firmy na rozvíjejících se trzích ceny svých výrobků nejpomalejším tempem za tři čtvrtletí. Tak jako u trendu průměrných nákladů zaznamenali výrobci ostřejší oslabení v ceně hotových výrobků než jejich protějšky v sektoru služeb. Na všech čtyřech největších rozvíjejících se trzích stoupaly ceny hotových výrobků pomaleji jak ve výrobě, tak ve službách.
