Česko je špičkou v regionu, říká šéf IDC Steven Frantzen
Český trh informačních technologií zůstává jedním z nejdynamičtějších ve střední a východní Evropě, říká výkonný ředitel IDC pro střední a východní Evropu a Blízký východ Steven Frantzen. IDC, která ve 43 zemích světa analyzuje trhy informačních technologií a telekomunikací (ICT), před deseti lety otevřela svou pražskou pobočku. Její šéf oceňuje místní vývoj v IT oboru, zklamáním je však pro něj přístup české vlády. V okolních zemích jsou prý právě kabinety motorem rozvoje ICT.
EURO: Jak byste zhodnotil český trh IT s ohledem na střední a východní Evropu? FRANTZEN: Česká republika je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících trhů s IT a komunikacemi v regionu střední a východní Evropy, v jehož rámci má nejvyšší podíl IT výdajů v poměru k HDP a nejvyšší úroveň IT výdajů na hlavu. Česko je rovněž jedním z nejintenzivnějších uživatelů služeb mobilních komunikací, když má téměř nejvyšší penetraci mobilních telefonů, Slovinsko je ještě o kousek výše. Také je tu vysoce rozvinutý trh s datovými komunikacemi představující opět špičku v regionu. Je velmi konkurenční, možná nejvíce z celé střední a východní Evropy, a nabízí široké spektrum služeb. Ovšem s jednou výjimkou, kterou je širokopásmový přístup. V tom Česká republika poněkud zaostává, přičemž důvodem je pomalé zavádění ADSL.
EURO: Jak byste zhodnotil Česko ve srovnání ze západní, vyspělejší Evropou? FRANTZEN: České výdaje na IT jsou v procentuálním poměru k HDP se západní Evropou srovnatelné, a dokonce překračují úroveň některých členů EU, jako například Řecka, Portugalska a Španělska. Nicméně z pohledu absolutních IT výdajů na hlavu je Česká republika pouze na 30 procentech průměru Evropské unie. V tomto ohledu čeká zemi ještě dlouhá cesta. Kupříkladu využívání IT v domácnostech je na nízké úrovni, malé a střední společnosti jsou technologicky málo vybaveny, některá odvětví a hospodářské sektory nevyužívají technologií dostatečně, chybí poptávka po některých typech IT služeb, existuje relativně vyšší úroveň softwarového pirátství a podobně.
EURO: Jako jedni z mála můžete nezávisle posoudit, co se tady udělalo dobře, a co se naopak nepovedlo… FRANTZEN: Existuje jedno slabé místo českých IT a komunikací, a tím je vliv českého státu jak na trh, tak na průmyslové odvětví ICT. Informační technologie a komunikace dnes reprezentují důležitý katalyzátor ekonomického rozvoje ve většině evropských zemích a to samé platí o regionu střední a východní Evropy. Nejsme příznivci silných státních zásahů do sektoru ICT, ale přece jen vlády hrají v jednotlivých zemích regionu klíčovou roli v oblasti podpory rozvoje ICT trhu a odvětví. Podpora může být různá - od racionální a konstruktivní regulace a liberalizace telekomunikačního sektoru až po větší investice do veřejné ICT infrastruktury a profesionálních služeb nebo podpory většího využívání informačních technologií prostřednictvím specificky orientovaných programů v oblasti vzdělávání. Zkrátka role české vlády je v této oblasti kontraproduktivní. V tomto ohledu stála Česká republika vždy stranou trendů probíhajících v regionu jako jedna z mála zemí, jejíž vláda má jen slabou vůli podpořit rozvoj informačních a komunikačních technologií. Zklamání z kontroverzního projektu Internet do škol je jen posledním příkladem neschopnosti české vlády formulovat proaktivní politiku rozvoje IT sektoru. Navíc se ukazuje, že oblast ICT je v pořadí priorit vždy odkázána kamsi dozadu bez ohledu na to, která strana či koalice je u moci. Pokud vezmeme v úvahu důležitost rozvoje počítačových znalostí pro česku ekonomiku a ekonomický růst, dalo by se očekávat, že česká vláda bude podporovat lokální ICT průmysl a sektor poněkud více. S ohledem na úroveň vzdělání české populace a přibližováním se vstupu do EU má Česká republika velkou příležitost stát se jedním z evropských high-tech center. Mnoho bude záležet na tom, zda vláda a český stát dokážou hrát aktivnější roli.
EURO: Která služba nebo produkt vás během posledních několika let v Česku nejvíce zaujal? Co byste tady nečekal? FRANTZEN: Jednak jsem byl udiven, jak rychle narostla mezi českými zákazníky poptávka po profesionálních IT službách. Stejně mě zaujala rychlost růstu podílu IT služeb na celkových výdajích na IT, kterou nebylo možné vidět nikde jinde v regionu střední a východní Evropy. Dalším překvapením pro mě byla schopnost rychlé adaptace na novinky. Češi jsou silně technicky založení a mají obrovský zájem o nové technologie. Přestože všechny ty nové „e-hračky“, jako kapesní počítače, mobilní telefony a laptopy, stojí mnoho peněz v porovnání se zdejšími mzdami, poptávka po nových věcech je velmi dynamická a častokrát přesahuje dynamiku v mnoha západoevropských zemích.
EURO: Který obor bude podle vás v nejbližší budoucnosti nejvíce růstový, a který bude ztrácet? FRANTZEN: Ve struktuře IT trhu je patrný delší dobu jeden zásadní trend - v souladu s celosvětovým vývojem stagnuje segment základní hardwarové infrastruktury (PC, servery, periferie) v porovnání se silným růstem poptávky po softwaru a službách. Tím vůbec neříkáme, že poptávka po hardwaru v České republice klesá, spíše jde o celkovou stagnaci způsobenou prudkým poklesem průměrných prodejních cen, čili zlevňováním technologií. Nicméně Česká republika je stále relativně zdravým hardwarovým trhem, zejména v sektoru malých a středních společností je poptávka dynamická. Český trh dále zaznamenává rychlý posun k mobilitě, především v oblasti mobilních telefonů, přenosných počítačů a využívání handheld zařízení či „smart“ telefonů. Tento trend stojí za většími investicemi do mobilní infrastruktury a řešení ve snaze pokrýt vzrůstající poptávku po mobilnějších službách ze strany českých uživatelů. Došlo tu také k rychlému rozvoji služeb zajišťujících přístup k internetu. Důvodem byl široce dostupný vytáčený přístup zdarma a s tím narůstající zájem jak ze strany podniků, tak domácností. V současné chvíli je však tento trh ve stádiu čekání na to, jak dopadnou dva spory: o způsob vyúčtování vytáčeného připojení mezi Českým Telecomem a dalšími poskytovateli ISP a o ADSL připojení mezi Českým Telecomem a ČTÚ. Rozhodnutí týkající se těchto sporů a zavedení ADSL služeb mohou do v blízké budoucnosti vést na internetovém trhu k dalšímu zemětřesení.
EURO: Jak hodně se Česka dotkne fúze HP a Compaqu? FRANTZEN: Jak bývalá lokální společnost HP, tak bývalý Compaq si v České republice vedly velmi dobře a obě reprezentovaly špičkové značky známé široké české veřejnosti. Myslím proto, že úspěšné lokální spojení tak může vytvořit gigant, kterému zde může konkurovat pouze IBM Česká republika. V závislosti na odchodu některých zaměstnanců může zase přibýt na trh práce řada kvalifikovaných pracovníků, které mohou získat další IT společnosti.
EURO: Myslíte si, že se lokální výrobci počítačů mohou i v budoucnu pohybovat na nejvyšších příčkách v prodejnosti na českém trhu? FRANTZEN: V dohledné budoucnosti budou lokální assembleři i nadále zaujímat významný podíl na českém PC trhu, přestože budou čelit ještě většímu tlaku ze strany značkových výrobců. Marže se v hardwarovém businessu neustále snižují společně s cenami hardwaru, což povede k další konsolidaci a specializaci v PC odvětví, a to i mezi lokálními hráči. Český trh prošel již v minulosti konsolidační vlnou, po které zůstalo pár velkých lokálních firem a velké množství malých firmiček s miniaturní roční produkcí. Jsem přesvědčen, že tato struktura se nějaký čas udrží.
EURO: Změnil nějak projekt Internet do skol trh počítačů v Česku? FRANTZEN: INDOŠ bude mít jen krátkodobý a okrajový vliv. Český PC trh je v nynější fázi z pohledu podílů výrobců na trhu velmi stabilní, kdy několik velkých domácích dodavatelů soutěží bok po boku s předními globálními značkami. Relativní podíly jednotlivých dodavatelů se v blízké budoucnosti jen těžko změní – jedinou výjimkou může být pozice nového HP.
EURO: Jak podle Vašeho názoru zapůsobí na ICT oblast letošní povodně? FRANTZEN: Náš pocit je ten, že vliv povodní bude spíše krátkodobý, většinou se projevuje v tom, že řada společností dnes vyžaduje určitý typ IT a komunikační infrastruktury k opětovnému zajištění funkčnosti. Krátkodobě budou některé investice alokovány jinam, do přebudování fyzické infrastruktury, což na druhou stranu odloží některé původně plánované IT investice, zejména u lokálních společností. Domníváme se, že dopad bude pouze okrajový a že trh s ICT obnoví svůj plný potenciál nejpozději v polovině příštího roku.
