Ruce vzhůru! Svlékneme vás sami

Je důležitější prevence před teroristickým útokem, ...

Celý podtitul: Je důležitější prevence před teroristickým útokem, či právo lidí na ochranu cti a důstojnosti?

Na oslavu sedmdesátých narozenin svého otce už nedorazil. Namísto blahopřání poslal textovou zprávou rozloučení: „Zapomeňte na mě, našel jsem nové náboženství. Domů už se nikdy nevrátím.“ Pak prošel Umar Farouk Abdul Mutallab bezpečnostní kontrolou amsterdamského letiště Schipol a nastoupil do Airbusu A330-300. Sedadlo: 19 A. Cíl: Detroit. Poslání: Vyhodit letadlo do povětří.
Pětadvacátého prosince 2009 v 11.53 přistává let číslo 253 společnosti Northwest Airlines bezpečně v Detroitu. Na palubě spoutaný Abdul Mutallab a na rtech veřejnosti jediná otázka: Jak může třiadvacetiletý islamista, který je tajným službám dobře znám, neboť je v databázi osob s vazbami na teroristické organizace, a o němž se ví, že otevřeně ospravedlňuje džihád a v Londýně udržuje vztahy s obávanými extremisty, kterého navíc udal vlastní otec, nastoupit na Boží hod vánoční do transatlantického letu s dostatečným množstvím výbušniny na to, aby všech 278 spolucestujících okusilo svatou válku na vlastní kůži?

Ruce vzhůru Amsterdamské letiště Schipol o několik týdnů později: Mladý manažer Milan Kosař se chystá na návrat do České republiky. Než však nastoupí na palubu, musí projít jedním z patnácti tělesných scannerů. Letiště je provozuje již dva roky. Nizozemsko bylo první zemí Evropy, která je zavedla. Ale až od incidentu s nigerijským teroristou je prohlídka v přístroji podobnému sprchovému koutu povinná. Kosař má štěstí a bezpečnostní služba ho přivolá k jednomu ze čtyř nových aparátů. Ty tělo zobrazují na monitoru už jen jako schematizovanou figurínu. Krátký instruktážní film ho předem informuje o průběhu. Ruce vztyčené nad hlavou musejí několik sekund nehybně setrvat na značce. Nic neucítí, nic neuslyší. Uvidí jen podlouhlé světlo, které kolem něj bleskurychle prosviští. Nádech, výdech a prohlídka je u konce.
Úkon, jenž by mohutnému zaměstnanci bezpečnostní služby s pažemi, které nestrpí protest, trval minuty, zvládnou mikrovlny scanneru za několik málo sekund. Proderou se oblečením a od kůže se odrazí zpět do přístroje, kde je zpracuje moderní software. Na monitoru se objeví obrys těla spolu s obrysy možných přístrojů, zbraní a připevněných „udělátek“ . Kdyby v noci z 24. na 25. prosince scannerem prošel i Umar Farouk Abdul Mutallab, na obrazovce počítače by se ukázal podlouhlý předmět u pravého stehna. Člen nizozemské ochranky by pak při osobní prohlídce v oddělené místnosti bez oken zjistil, že si Abdul Mutallab zašil do spodního prádla 80 gramů PETN, tedy trhaviny s chemickým označením pentaerythrittetranitrát a se sílou vyhodit do povětří vůz střední třídy. Terorista by byl odhalen a možná tragédie zažehnána.

Manželčin piercing „Kdyby,“ povzdychli si šéfové letišť, novináři a politici v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou poté, co se let číslo 253 zastavil na ranveji letiště Detroit Metro Airport. Kdyby evropská komise scannery předepsala již na podzim 2008, jak původně plánovala, nemusel by se incident vůbec přihodit. Životy bezmála 300 cestujících nemusely být v ohrožení a dvaatřicetiletý Nizozemec Jasper Schuringa by nemusel celému světu předvést obrovskou civilní kuráž, přeskočit několik řad sedadel a zneškodnit již hořícího nigerijského studenta. Jenže diskuse kolem scannerů sahá mnohem dál než na mezinárodní letiště a paluby zaoceánských letů.
Problémem by nebyl ani tak nový přístroj za zhruba 150 tisíc eur (téměř čtyři miliony korun), jímž musel projít Milan Kosař před návratem do Prahy, ale těch jedenáct starších, které provozuje letiště Schipol a o jejichž zavedení uvažuje i zbytek Evropy. Ty totiž dokážou odhalit mnohem více než výbušninu v trenýrkách. Co? Třeba intimní piercing vaší manželky, velikost přirození manžela, kardiostimulátor tchána anebo umělý střevní vývod tetičky.

Němci jsou pro scannery Přístroje amerického výrobce AS&E vypátrají prostě všechno. Pomocí rentgenových paprsků X se letištní kontrola rázem promění v peepshow XXX. Bezpečnostní personál důkladně zkontroluje problémy s nadměrným pocením, posvítí si na extravagantně střižené spodní prádlo nebo na váš rostoucí pupek. A teď – co je důležitější? Ochrana před možným teroristickým útokem, anebo právo občanů na ochranu cti a důstojnosti? Evropský parlament rozhodl jasně: „Dokud se nevyřeší otázky kolem ochrany soukromí, nebudeme se scannery dále zabývat. Jednotlivé členské země ale mohou přístroje samozřejmě zavést nezávisle na EU,“ řekl médiím mluvčí Evropské komise. V současnosti o tom uvažuje Itálie, Velká Británie a Německo.
Zejména Německo se snaží přístroje zavést co nejrychleji. Spolková ministryně školství a výzkumu Annette Schavanová minulý týden prohlásila, že scannery budou na německých letištích již od léta. Vládu donutily jednat zprávy, podle nichž se příslušníci spolkové policie v posledních měsících cvičně pokoušeli propašovat zbraně na paluby letadel. Jejich úspěšnost byla téměř třicetiprocentní. „Už léta upozorňujeme, že jsou bezpečnostní kontroly na německých letištích nedostačující,“ stěžoval si šéf odborů německé policie Konrad Freiberg. To zřejmě tuší i občané. Podle reprezentativního průzkumu institutu Forsa souhlasí 63 procent s velkoplošným zavedením scannerů.

Obrázky jako z Lea Velkým tématem je rovněž otázka, co se snímky po bezpečnostní kontrole. Transportation Security Administration, která se v USA stará o bezpečí letišť a po celé zemi provozuje desítky rentgenových scannerů, doposavad tvrdila, že přístroje nedokážou obrázky ukládat, tisknout ani rozesílat. Televize CNN však s pomocí amerického institutu bojujícího za lidská práva EPIC objevila dokumenty, které tvrdí opak. Nejenže má přístroj tlačítko SAVE, tedy uložit. Odborníci EPIC po důkladné prohlídce dokonce objevili – což je mnohem šokující – i tlačítko SEND, tedy poslat. Potenciální zaměstnanec letiště-zvrhlík tedy nejenže může sbírat obrázky nahých cestujících pro vlastní potěšení, může je dokonce rozeslat svým přátelům-zvrhlíkům. Anebo taky vašemu šéfovi, který o onom intimním piercingu dosud nevěděl. Samozřejmě, jak řekl bývalý funkcionář amerického ministerstva vnitra Stewart Verdery: „Nejde zrovna o obrázky, po kterých by třináctiletí kluci toužili.“ Jenže vyobrazení podobná negativům se podle expertů na počítačovou grafiku v týdeníku EURO dají snadno upravit tak, že se nakonec podobají spíše plakátům z časopisu Leo než materiálu sloužícímu bezpečnosti. Není se tedy čemu divit, že prohlášení britského premiéra Gordona Browna zavést scannery co nejdříve vyvolalo vlnu nesouhlasu i u skupin bojujících za práva dětí. Podle nich přístroje dokonce narušují britské zákony o dětské pornografii a neměli by jimi procházet lidé mladší osmnácti let.

Hledání ideálu Rovněž nejasné jsou otázky kolem dopadu scannování na zdraví cestujících. Americký výrobce AS&E sice tvrdí, že rentgenové záření jejich přístrojů je stokrát slabší než třeba přirozené záření země. S tím ale nesouhlasí zdravotní instituty po celém světě. Například německý úřad pro ochranu před zářením BfS uvedení scannerů do provozu důrazně odmítá. Podle BfS není taková zátěž pro lidské tělo opodstatněná. Na základě jiných expertů mohou přístroje dokonce způsobit rakovinu. BfS hodnotí lépe ozařování pomocí terahertzových vln, jelikož se záření nedostane k vnitřním orgánům. Není však vyloučeno, že neponičí buňky kůže či periferní krevní oběh. Studie, která by rizika potvrdila, nebo vyvrátila, zatím neexistuje. Odborníci proto doporučují užívat takzvané pasivní scannery. Ty zachycují pouze vlastní záření těla. Jejich obraz však není zdaleka tak jasný jako u ostatních zařízení. Ideálním řešením by tudíž byl přístroj, na němž právě pracuje institut pro fotonové technologie v Jeně. Prototyp, který v roce 2009 několikrát ocenila spolková vláda, pracuje podobně jako infračervená kamera – zachycuje tepelné záření těla. Pistole, keramické nože a další možné zbraně se na monitoru zobrazí jako podezřelý stín. Na rozdíl od běžných přístrojů nezobrazuje německý vynález anatomické detaily těl cestujících ani aktivně nevysílá nebezpečné záření. Diskuse kolem etických principů a zdravotního ohrožení by najednou byly zbytečné. „Naše kamera znamená revoluci v bezpečnosti na letištích. Nikde na světě podobný přístroj nenajdete,“ tvrdí ředitel institutu Jürgen Popp, podle něhož je možné zařízení uvést do provozu ještě v tomto roce. Jenže přístroj má háček. Podle nezávislých specialistů by třeba práškovitou substanci typu PETN neměl šanci poznat. Obecně totiž platí: čím je technologie scanneru potenciálně nebezpečnější pro zdraví, tím je výsledek prohlídky lepší.

Scénář z 25. prosince 2009 by pak vypadal asi takhle: Umar Farouk Abdul Mutallab prochází na amsterdamském letišti Schipol scannerem nové generace. Nevadí mu to. Proč taky. Vždyť přístroj neodhalí jeho intimní partie a neohrozí ani jeho zdraví, protože pracuje pouze s vlnami, které vysílá tělo. Abdul Mutallab je spokojený, protože přístroj neodhalí dokonce ani 80 gramů trhaviny, kterou si v předvečer pracně zašil do trenýrek. Do Aribusu A330-300 společnosti Northwest Airlines nastupuje s širokým úsměvem na tváři. Zatímco ostatní směřují do Detroitu, on letí za Alláhem. Tam na něj už netrpělivě čeká 72 panen, jako na každého slušného muslimského věřícího.

BOX
[titulek] Zavést, či nezavést?

Jak scanner pracuje? Přístroje fungují podobně jako rentgen a jejich úkolem je rozeznat předměty, které klasický detektor neobjeví. Scanner zachycuje elektromagnetické vlny a mění je na obraz. Jejich kmitočet se pohybuje mezi mikrovlnami a infračervenými vlnami o délce jednoho až deseti terahertzů. V Americe se stále ještě používají i rentgenové scannery.

Co všechno ukáže? Na rozdíl od klasického rentgenování se záření scannerů nedostane hluboko pod kůži. Modely, které se v současnosti používají, tudíž zobrazují jen předměty, které se nacházejí na povrchu kůže. Jde o bodné, střelné ale i třeba keramické nebo plastové zbraně a různé tekutiny. Jsou vidět piercingy, katétry, také tvar prsou a penisu. V budoucnu se však má přejít na přístroje, které lidské tělo zobrazí už jen jako piktogram. Speciální software bude originál abstrahovat.

Co není vidět? Nejsou vidět předměty pod kůží. Tedy například implantáty, umělé klouby, tumory, tampony či spirály. Jizvy lze rozeznat jen stěží, tetování vůbec, stejně tak nelze odhalit možné těhotenství.

Ohrožují scannery zdraví? To zatím není jasné. Výrobce rentgenových přístrojů AS&E tvrdí, že záření je stokrát nižší než přirozené záření na zemi. Přesto před přístroji varují zdravotnické ústavy po celém světě a jejich nasazení odmítají s odůvodněním, že při častém používání mohou způsobit rakovinu. Terahertzové vlny jsou bezpečnější, jelikož se nedostanou k vnitřním orgánům. Není však vyloučeno, že poničí buňky kůže či periferní krevní oběh. Studie, která by rizika potvrdila, nebo vyvrátila, zatím neexistuje. Experti proto doporučují užívat takzvané pasivní scannery. Ty zachycují pouze vlastní záření těla. Jejich obraz však není zdaleka tak jasný jako u ostatních zařízení.

Ve kterých zemích se používají? Amerika je zatím jedinou zemí, která scannery používá celoplošně. Po atentátech z 11. září 2001 jich pořídila 40. Dnes je v provozu skoro 200 scannerů na nejdůležitějších letištích země a dalších 300 jich je objednáno. Od roku 2007 pracuje se scannery i Moskva. Můžete se s nimi setkat ale i na hlavních letištích v Izraeli, Austrálii, Švýcarsku nebo Nizozemsku.

Které státy se chystají scannery zavést v nejbližší době? Uvažuje o tom několik evropských zemí. Jednoznačně se vyjádřil britský premiér Gordon Brown. Podle něj by se scannery měly ve Velké Británii zavádět v dohledné době. To samé platí pro Itálii, kde ministr vnitra Roberto Marino pracuje společně s úřadem pro leteckou dopravu na posledních detailech. I v Německu by měly testy začít ještě letos.

BOX 2:
V Česku zatím postaru Zatímco ve zbytku světa vládne kolem scannerů bouřlivá diskuse, Česko vyčkává na postup Evropské unie. Není ani kam spěchat. Podle prezidenta Policie ČR Oldřicha Martinů nám žádné teroristické útoky nehrozí, a to platí i pro civilní leteckou dopravu. Mluvčí Českých aerolinií Hana Hejsková však připouští, že by scannery znamenaly výrazné zdokonalení bezpečnosti v letecké dopravě. Jen v roce 2009 zaznamenalo ruzyňské letiště desítky pokusů o propašování střelných zbraní a střeliva na palubu letadla. Případy musela řešit policie.