Na 17. sjezdu byli do nejužšího vedení zřejmě zvoleni budoucí prezident a premiér
Sedmnáctý sjezd Komunistické strany (KS) Číny napověděl, kdo by se v roce 2012 mohl stát čínským prezidentem a premiérem. Současný prezident nejlidnatějšího státu na zeměkouli Chu Ťin-tchao také celý svět ujistil, že KS Číny si nadále udrží monopol moci, která rozhoduje nejen o politice, ale i o ekonomice země. Kdo očekával od sjezdu více, byl zklamán. Chu sice přednesl projev, který se týkal ekonomiky, korupce či čínsko-tchajwanských vztahů, ale omezil se jen na výčet toho, co by se mělo udělat, a na co se tedy obyčejní Číňané mohou těšit. Jak Peking sliby splní, Chu v proslovu neprozradil. Čínské hospodářské reformy byly zahájeny v roce 1978 a nikdo nepochybuje o tom, že v uplynulých třiceti letech prošla země zásadní transformaci. V oblasti politiky však byly změny jen kosmetické.
Projev na 64 stranách.
Chu Ťin-tchao přednesl před více než 2200 delegáty dvouapůlhodinový projev, který čítal 64 stran a v němž neopomněl několikrát citovat staré čínské filozofy. Naznačil směr, jímž se bude čínská společnost ubírat do roku 2012, kdy se komunistická strana sejde po osmnácté. Chu obohatil slovník strany o novou frázi „vědecký přístup k hospodářskému rozvoji“, což má být souhrn dlouhodobých zkušeností při budování moderní společnosti. Toto heslo se určitě zařadí mezi politické slogany Chuových předchůdců - Mao Ce-tunga, Teng Siao-pchinga a Ťiang Ce-mina.
„Navzdory našim úspěchům si musíme dobře uvědomovat, že stále nenaplňují očekávání lidu,“ prohlásil čínský prezident na sjezdu, který se konal od 15. do 21. října. Chu mezi hlavní problémy Číňanů zařadil nezaměstnanost, bydlení, sociální jistoty a vzdělání. Přestože několik stránek jeho projevu se týkalo ekonomiky, prezident nezmínil ani jedno konkrétní opatření a neohlásil ani žádné nové reformy. Slíbil, že bude podporovat čínské podniky v budování globálních značek, a zavázal se, že kabinet bude věnovat pozornost ochraně životního prostředí. Zmínil i nutnost měnových reforem. Z podhodnoceného jüanu těží čínští exportéři. Zahraničí, především Spojené státy americké, však tlačí na Čínu, aby měnu revalvovala, čímž by se snížil neustále rostoucí čínský přebytek obchodní bilance. Jen za devět měsíců letošního roku vyvezla Čína do ciziny zboží a služeb o 185 miliard dolarů více, než jich dovezla. Loni měl celý svět s Čínou souhrnný obchodní deficit 177,5 miliardy dolarů. Čínský prezident nicméně neupřesnil, do jaké míry bude kurz čínské měny uvolněn.
Chu také zopakoval, že počítá s již dříve stanoveným cílem zvýšit do roku 2020 čtyřnásobně HDP na jednoho obyvatele v roce 2000. Tehdy tento ukazatel činil 854 dolarů. Přestože čínská ekonomika roste ročně zhruba o deset procent, nebude jednoduché „vytýčený stranický úkol“ splnit. Během dvacetiletého období se počet obyvatel v Číně zvýší o přibližně 200 milionů lidí, a HDP tedy bude muset nadále růst dvouciferným tempem.
Pozor na rozdíly.
Chu Ťin-tchao kritizoval to, že růst čínské ekonomiky je závislý především na přílivu zahraničních investic. Spotřeba domácností je údajně stále nedostatečná. To souvisí s dalším problémem země - přetrvávajícím rozdílem v příjmech bohatých východních regionů a vnitrozemí a mezi městem a venkovem. „Musíme správně uchopit hlavní rozdíl mezi městem a venkovem, ekonomickým a sociálním rozvojem a člověkem a přírodou,“ konstatoval čínský prezident. Deník New York Times zveřejnil statistická data, z nichž vyplývá, že hodnota majetku městského a venkovského obyvatelstva v Číně je v poměru 3,3:1, zatímco v mezinárodním měřítku 1,8:1. Rozdíly mezi příjmy na venkově a ve městě v Číně přetrvávají, přestože loni mzdy zemědělců rostly dvouciferným tempem a v posledních pěti letech si lidé na venkově v průměru ročně polepšili o více než šest procent. Údaje, které v době sjezdu zveřejňovala čínská tisková agentura Xinhua, nepříliš růžový obrázek čínského venkova vylepšovaly. Oficiální čínské statistiky hovořily o tom, že v roce 1978 žilo v Číně 250 milionů extrémně chudých lidí, tedy více než třicet procent venkovské populace. V současné době do této skupiny patří „pouhých“ dvacet milionů Číňanů. Tato data Xinhua dokládala i výrokem devětadvacetileté delegátky sjezdu Lung Fej-feng, která pochází z odlehlé vesnice v centrální provincii Chu-nan. „Vždy jsem snila o vlastním osobním autě a laptopu,“ svěřila se tiskové agentuře. To, co je pro mnohé obyvatele bohatých přímořských regionů samozřejmostí, pro lidi z chunanské vesnice, kde byl loni průměrný měsíční příjem 180 dolarů, zůstává zatím jen přáním. Lungová však věří, že se sen časem splní. „Před pěti lety fungoval ve vesnici jen jeden telefon. Nikdo neměl mobil a nebyla zavedena kabelová televize. To vše je dnes běžnou záležitostí,“ citovala Lungovou Xinhua.
Ne korupci.
Čínský prezident na sjezdu také zopakoval, že bude postupovat velmi tvrdě proti korupci. „Jen malý počet kádrů není čestný a upřímný. Jejich extravagance, rozmařilost, korupce a další nežádoucí chování však stále znamenají vážný problém,“ konstatoval Chu Ťin-tchao. Závažnost tohoto problému v Číně dokresluje zpráva Nadace Carnegie pro mezinárodní mír, z níž citovala BBC. Dle ní přijdou ročně úplatky čínskou ekonomiku na 86 miliard dolarů. A korupce se mezi stranickými činiteli stále rozrůstá. Na podzim loňského roku přišel o křeslo Čchen Liang-jü, bývalý stranický šéf Šanghaje, který byl obviněn z toho, že kradl peníze z fondů sociálního pojištění a protežoval podnikatele. Nejvyšší lidová prokuratura zveřejnila, že v letech 2002 až 2005 bylo kvůli korupci každoročně vyšetřováno více než 42 tisíc státních úřadníků, přičemž u více než 30 tisíc z nich skončilo vyšetřování žalobou. Přestože v některých oblastech, například sociálního zabezpečení, panuje v Číně tvrdší kapitalismus než v západní Evropě či ve Spojených státech amerických, neznamená to, že se tímto směrem bude ubírat také čínský politický režim. Chu Ťin-tchao delegáty na sjezdu ujistil, že si komunistická strana nadále ponechá mocenský monopol. Měla by být „jádrem, které řídí celkovou situaci a koordinuje úsilí lidu“. Čínský prezident také zdůraznil, že komunistická strana by si měla udržet kontrolu nad hlavními rozhodnutími ohledně hospodářství. Překvapivě na sjezdu několikrát zaznělo slovo demokracie. Tu požaduje Chu hlavně uvnitř strany. Navenek by měla být odpovědnější vůči „obyčejným“ lidem. Analytici BBC konstatovali, že Chu se v projevech často obrací k masám a používá čínské heslo yi ren wei ben neboli mít lidi jako prioritu. Čínský prezident je popisován jako člověk, který je schopen dosáhnout konsenzu a spojovat různé frakce uvnitř strany. Nejdůležitější událostí na sjezdu Komunistické strany Číny byla volba devítičlenného politbyra, které je nejmocnějším výkonným orgánem v zemi. „Musí existovat politicky rezolutní, spolehlivě jednotné a slibné kolektivní centrální vedení,“ zdůrazňoval během sjezdu stranický list Ženmin ž-pao. Současný čínský prezident Chu Ťin-tchao zůstal na další volební období, tedy do roku 2012, šéfem strany a hlavou Ústřední vojenské komise. Premiér Wen Ťia-pao bude mít nadále na starosti vládu a ministerstva. Nováčky politbyra se stali Si Ťing-pching, stranický šéf Šanghaje, a Li Kche-čchiang, vůdce strany v provincii Liao-ning. Přestože Chu o nich oficiálně neřekl, že jsou jeho nástupci, spekuluje se, že by v roce 2012 mohli obsadit funkci prezidenta a premiéra.
