Jak vypadá povinný výcvik pro vysokoškolské studenty v čínské armádě? Probíhá na začátku studia, obvykle trvá dva až čtyři týdny. Studenti se dozví, že kapitalismus je spojen s korupcí. Proto je třeba být hrdý na čínský komunistický režim, který udržuje ve společnosti pořádek. Indoktrinace byla zavedena před 30 lety, po potlačení studentské revolty na náměstí Nebeského klidu.
Karoline Kchanová se narodila v Číně v roce 1989 nelegálně, jako druhé dítě v období politiky jednoho dítěte. Když nastoupila na vysokou školu v Pekingu, absolvovala povinný vojenský výcvik, jako všichni čínští studenti univerzit. Svou zkušenost popsala v knize Pod rudým nebem, která vyjde v březnu v New Yorku.
Takzvaný výcvik ťün-sün zavedl komunistický stát po událostech v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu, kdy proti rudému režimu protestovali právě studenti. Letos v červnu uplyne od těchto událostí 30 let. Obětí masakru mohlo být až deset tisíc lidí, Peking oficiálně přiznal dvě stovky obětí. Jakékoliv zmínky o této události dosud čínští komunisté cenzurují.
Výcvik a komunistický výplach mozku podle Kchanové probíhal v kasárnách daleko od civilizace, v lesích. Studenti byli vítání jako vojáci čínské státní univerzity. Byli rozděleni na skupiny po 40 lidech, muži a ženy zvlášť. Budíček byl v půl šesté ráno, večerka v deset večer.
Čtyři modernizace po čtyřiceti letech. Pragmatismus změnil Čínu v globální mocnost
Mezi pochodovými cvičeními probíhalo politické školení v jídelně. Sedělo se na zemi. Řečníci pocházeli ze stranické školy ústředního výboru komunistické strany. Kromě přednášek o čínských vojenských systémech se hovořilo také o geopolitice.
„Víte, proč jsou tyto přednášky důležité? Myslíte si, že možnost války je vzdálená. Naopak, jsme velmi blízko válce. Globálním agresorem jsou Spojené státy. Nezapomínejte na to,“ hřímal jeden z řečníků, padesátiletý profesor ověšený vojenskými řády.
Korupce je i v Rusku
Čínští studenti se také v rámci propagandy dozví, že korupce existuje ve všech demokratických zemích, dokonce i v Rusku, kde je volen prezident. V nejlidnatějším státě světa se svobodnými volbami, v Indii, panuje podle čínských politruků dokonalý chaos.
Kchanová vzpomíná, že v období, kdy chodila na základní i střední školu, cítila vděčnost k čínské vládě. Oceňovala i to, že přesně věděla, co je správné si myslet. Jak dospívala, byla z komunistické ideologie stále více unavená. Nechtěla se stát čínským vojákem s vysokoškolským diplomem.
V knize Pod rudým nebem Kchanová líčí své dospívání ale také život a zážitky své matky a babičky. Autorka je bývalou reportérkou deníku The New York Times v Číně.
Související články:
Daň z příjmu platí jen dvě procenta Číňanů. Peking přitlačí na neplatiče
Německý průmysl varuje před čínským státním kapitalismem: EU se musí bránit
Stejná blamáž jako v Česku. I v Polsku jde Číňanům hlavně o vliv a hotové firmy
Číňané „omylem“ šmírovali americké uživatele Androidu
Obavy z Číny? Silný stát nemusí mít strach, reaguje na varování zpravodajců Hrad
Selhání Pekingu: Číňanky se bojí rodit, mají strach z otráveného mléka i očkování
