KSČM je všechno, jen ne sexy, ale další vláda se bez ní bude skládat jen obtížně
Nemcina má takové pekné slovo: „salonfähig“.
Jako že už mužete do lepší spolecnosti a?neriskujete, že si prítomní budou kapesníckem ucpávat nos a?odvracet zrak. KSCM je soucástí ceské polistopadové scény po celou dobu a?nehlede na pokles jejích preferencí i?neslavné výsledky v?posledních komunálních a?senátních volbách se do salonu velké politiky nejspíš vrátí už brzy. Možná i?dokorán otevrenými hlavními dvermi. Proc? Protože muže, protože chce a?hlavne – hodí se.
Tedy ne že by komunistictí politici byli v?posledních nejméne patnácti letech spolecensky nejak na hanbe. Stacilo nemít na politických sedánkách jedno oko sklenené a?druhé pevne privrené, abyste zjistili, že spolecné ekonomické zájmy, bývalá profese ci intenzivne prožívané záliby dovedou politiky spojovat nekonecne lépe než stranické programy. K?žádné ostrakizaci poslancu KSCM nedocházelo a?nedochází a?najdete i?vyložene oblíbené typy, které mají kamarády napríc spektrem.
Rudá hvězda
Uvnitr tohoto vydání týdeníku Euro je rozhovor s?vycházející hvezdou KSCM Josefem Skálou, ale také rozbor toho, proc a?s?kým se komunisté mohou poprvé od listopadu dostat do vlády. Historik a?bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimu Pavel Žácek pak ctenárum vysvetluje, proc je obtížné dopátrat se minulosti ukryté v?archivech a?kartotékách. No hádejte proc – protože mnozí archivári mají také nejakou minulost.
„Vztahy tu jsou,“ ríká Žácek a?pripomíná, že komunistická strana byla soucástí ceské politické scény už za první republiky. A?ne jako nejaký bizarní okrajový spolek, co se vešel pomalu do jedné bratislavské vinárny, ale na rozdíl nejen od Slovenska, ale i?všech ostatních zemí na západ od Sovetského svazu a?na východ od Nemecka jako masová strana.
Prekvapivého na tom zas tak moc není a?nesouvisí to s?žádnou historickou úchylkou, Janem Husem ci nejakou „táboritskou“ tradicí. Vysvetlení spocívá v?ekonomické strukture nekdejší rakouskouherské monarchie, kde valná cást prumyslu byla koncentrovaná v?Predlitavsku a?zejména ceské zeme byly industrializované daleko více a?daleko dríve než zbytek strední a?východní Evropy, ješte dlouho po druhé svetové válce v?podstate agrární.
A?v?jednom se marxisté nemýlili: z?malého hospodáre, který pracuje na vlastním, má pár hektaru pole a?dve krávy, je o?poznání težší vyrobit komunistu než z?prumyslového delníka ve ? rme, která zamestnává stovky a?nekdy tisíce lidí v?podobném postavení. Komunisté také v?Cesku vyhráli s?40 procenty volby v?roce 1946, na rozdíl od Slovenska, kde naopak utrpeli strašný výprask od Demokratické strany.
Stačí neprovokovat
Vzhledem k?tomu, že komunistickou stranou prošla v?letech 1948 až 1989 nemalá cást populace (a?spousta lidí jí vdecila za svuj sociální vzestup), tu vztahy nejen jsou, ale také ješte nejakou dobu budou.
Príležitost pro vyrovnání se s?minulostí a?k?nejakému hlubšímu pokání již uplynula dávno a?tahle agenda už v?podstate nezajímá ani tu cást populace, která se stranickou knížkou nemela nic spolecného. V?oblibe je naopak „retro“, od špekácku až po televizní seriály. Pokud nekdo vyložene nedráždí drzostmi typu, že si Milada Horáková provaz vlastne zasloužila, a?soustredí se spíše na evokování nostalgických vzpomínek na levné nájemné a?sociální jistoty spojené se zamestnáním, najde posluchace.
KSCM je všechno, jen ne sexy, ale podle soucasných preferencí se bude bez komunistu vláda skládat jen velmi obtížne.
Že by výsostný politický pragmatik, jakým Andrej Babiš nepochybne je, nevnímal kouzlo jednobarevného kabinetu ANO s?tichou podporou KSCM, to se nestane. CSSD si prípadné prizvání komunistu do vlády omlouvá prunikem programových bodu, pokud jde o?sociální stát, treba že „spolecne postaví pevnou hráz pronikání soukromého kapitálu do ceských nemocnic“. Podobných rétorických cvicení se najde dost.
Potíž s?pragmatickým kooptováním KSCM do vládnutí na nejvyšší úrovni je jedna. Nespocívá v?nicem jiném než v?zakotvení Ceska v?EU a?NATO. Zejména kdyby došlo na slova Josefa Skály a?nastal nejaký výrazný makroekonomický otres, prišla další migracní vlna nebo treba eskalovalo napetí ve vztazích mezi EU, NATO a?Ruskem, bylo by tohle rozhodnutí vystaveno opravdu velké zkoušce.
Ve špatnou chvíli, ve špatné spolecnosti, navíc v?jednom salonu… Takové veci se mají zvažovat dukladne. A?predem.
O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz
