CO CHYSTÁ SNĚMOVNA Sbližování sociální demokracie s komunisty děsí podnikatele. Ještě do konce volebního období současné sněmovny totiž hrozí, že vedle silně kritizovaného zákoníku práce projdou i další „rudočervené“ návrhy. Nemluvě o možné koalici ČSSD a KSČM po příštích volbách.
CO CHYSTÁ SNĚMOVNA Sbližování sociální demokracie s komunisty děsí podnikatele. Ještě do konce volebního období současné sněmovny totiž hrozí, že vedle silně kritizovaného zákoníku práce projdou i další „rudočervené“ návrhy. Nemluvě o možné koalici ČSSD a KSČM po příštích volbách.
S podporou komunistů mohou sociální demokraté v Poslanecké sněmovně prosadit návrh nového zákoníku práce, který zástupci podnikatelů ostře kritizují (podrobněji v Profitu č. 36/2005). Kvůli odporu KDU-ČSL k tomuto návrhu v září dokonce hrozil rozpad současné vládní koalice a možnost předčasných voleb. Právě strach z dalšího sbližování ČSSD s KSČM je však nakonec podle lidovců jedním z hlavních důvodů pokračování současné vlády.
„ODS je nyní mnohem větším nebezpečím než KSČM,“ řekl letos na jaře současný premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Komunisté už podle něj nepředstavují pro Česko hrozbu. Proto Paroubek nevylučuje, že by sociální demokraté mohli s komunisty společně vládnout - byť v příštím roce zatím jen ve formě podpory menšinové vlády ČSSD.
Na schůzi sněmovny, která začíná v úterý 11. října, začnou poslanci vedle zákoníku práce projednávat rovněž návrh státního rozpočtu. Znovu se vrátí také k případu Unipetrol - vzniku vyšetřovací komise se Paroubek nejdříve bránil, aby se pak na přezkoumání privatizace celého chemického průmyslu dohodl s odstupujícím šéfem komunistů Miroslavem Grebeníčkem.
Sílící vliv KSČM se projevuje i na dalších připravovaných zákonech. Plošná dohoda o spolupráci s ČSSD však podle zástupců obou stran neexistuje. Jaká nebezpečí přináší „rudnoucí“ sněmovna pro podnikatele? „V blízké době hlavně zákony o úrazovém pojištění, o nemocenském pojištění a o bezpečnosti práce,“ řekla Profitu stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS Alena Páralová.
NEOSLABIT POSTAVENÍ ODBORŮ Návrh nového zákoníku práce předložil vládě ministr Zdeněk Škromach (ČSSD) i přes silnou kritiku zástupců zaměstnavatelů, koaličních partnerů a opozice. Lidovci mimo jiné upozorňovali, že podle Legislativní rady vlády jsou některé pasáže návrhu v kolizi s ústavou. Připomínky podnikatelů ČSSD prakticky ignorovala. Do návrhu například nebyla vložena možnost dávat výpověď bez udání důvodu, po které volali zaměstnavatelé. Pouze limit pro přesčasové hodiny, které může firma zaměstnanci nařídit, se oproti původnímu návrhu zvýšil z 50 na 150 hodin, což znamená zachování současného stavu. Návrh nyní míří do dolní komory parlamentu. Pokud ČSSD neupraví zákoník podle představ lidovců, bude muset spoléhat právě na podporu komunistů. Mezi stoupence zákona patří také odboráři, kteří by si na jeho základě měli zachovat stejně silný podíl na rozhodování ve firmách, jaký jim dával komunistický zákoník práce z první poloviny 60. let minulého století. Odborový svaz Kovo minulý čtvrtek oznámil, že na podporu nového zákoníku plánuje uspořádat manifestaci. Akci pravděpodobně provede společně s Českomoravskou konfederací odborových svazů. Lidovci tvrdí, že na návrhu vydělají jen odboroví předáci, nikoli zaměstnanci. Poukazují přitom, že v odborech je registrováno méně než 40 procent zaměstnanců. „Tento zákon nepomůže sehnat lidem práci, bude jim to stěžovat,“ varuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Dodává, že návrh dává všechna práva odborům - zaměstnavatelům ukládá jen povinnosti. Proti je také Hospodářská komora. „Návrh je velmi složitý a nepřehledný. Je téměř nemožné, aby se v nesrozumitelných ustanoveních vyznal běžný uživatel. Přitom právě tato právní norma měla být přístupná nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům, srozumitelná by měla být každému středoškolsky vzdělanému člověku,“ říká prezident komory Jaromír Drábek. Jaká je pravděpodobnost, že ČSSD prosadí současný návrh společně s komunisty? „Můžeme podpořit takový zákoník práce, který neoslabí postavení odborů a bude respektovat rovnováhu ve vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nepřijatelné jsou třeba snahy včlenit do návrhu možnost výpovědi bez uvedení důvodu. K diskuzi je například zrušení povinnosti shánět náhradní zaměstnání při výpovědi občanu se změněnou pracovní schopností,“ odpověděl Profitu místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Právě možnost pružnějšího přijímání a propouštění pracovních sil je jednou z mála výhod, kterou Škromachův návrh přináší. Za posun k lepšímu lze považovat také fakt, že nový zákoník se má řídit principem „co není zakázáno, je dovoleno“ - namísto dosavadního „co není dovoleno, je zakázáno“. Konkrétní podoba návrhu však naděje podnikatelů na větší smluvní volnost výrazně omezuje. Nevýhodám nového zákoníku práce pro podnikatele se na stranách Profitu podrobně věnujeme už od letošního března. Podívejme se ale na další zákony, které mohou do konce volebního období zhoršit prostředí pro podnikání v Česku. NEMOCENSKOU ZAPLATÍ ZAMĚSTNAVATEL
Podle vládního návrhu zákona o nemocenském pojištění by měli platit prvních čtrnáct dní nemoci zaměstnavatelé. Důvodem změny je snaha o větší kontrolu dodržování léčebného režimu - firmy si podle sociální demokracie dokáží lépe než stát pohlídat, zda jsou zaměstnanci opravdu nemocní, či nikoliv. Zvláště menší firmy se však obávají výrazného zvýšení administrativní i finanční zátěže. „Je nepřijatelné, aby se stát takto zbavoval povinnosti, zvláště když sám na tomto poli selhává,“ říká stínová ministryně Páralová.
„Máme velké výhrady také proti tomu, že náhrada mzdy, kterou bude vyplácet zaměstnavatel zaměstnancům v době jejich nemoci, bude předmětem kolektivního vyjednávání. To znamená, že může být i důvodem ke stávce. A hlavně: jestliže zaměstnavatel přistihne zaměstnance, který by měl dodržovat léčebný režim, například při práci na chatě, nemá žádný nástroj, aby takového člověka propustil nebo aby mu zastavil vyplácení nemocenské. Může pouze požádat okresní správu sociálního zabezpečení, aby provedla u zaměstnance kontrolu,“ upozorňuje Páralová.
Přitom například na Slovensku je nedodržení léčebného režimu klasifikováno jako porušení pracovní kázně a zaměstnanec může být okamžitě propuštěn.
ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ PŘEVEZME STÁT Ve stínu diskuzí o zákoníku práce zatím zůstává návrh novely zákona o úrazovém pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce totiž převést odškodňování za pracovní úraz či nemoc z povolání z komerčních pojišťoven na stát, konkrétně na Českou správu sociálního zabezpečení. „Proč se má měnit něco, co funguje?“ diví se Jaromír Drábek. (O návrhu píšeme také na straně 32.) Nyní zaměstnavatelé platí úrazové pojištění jedné ze dvou pojišťoven určených zákoníkem práce - Kooperativě, nebo České pojišťovně. Podle Drábka by se možnost placení mohla rozšířit i na další komerční pojišťovny. „Stávající systém je plně funkční. Nemá smysl likvidovat za cenu vysokých výdajů něco, co funguje. Stačí provést pouze menší změny. Zákon nemotivuje firmy k prevenci úrazů, což by mělo být jeho základním cílem, je velmi nekvalitní a způsobí státu zbytečné výdaje,“ vysvětluje Páralová negativní postoj ODS k návrhu. Zákon by přinesl v podstatě zestátnění - právě na to by mohli slyšet komunisté. Jejich místopředseda Dolejš ale Profitu řekl, že zatím ještě nemá dostatek podkladů k prohlášení, zda KSČM návrh podpoří či nikoliv. MAJETKOVÁ PŘIZNÁNÍ NAD DESET MILIONŮ Obavy vzbuzuje i zákon o majetkových přiznáních. Ten už by sice v běžném legislativním procesu do termínu řádných parlamentních voleb zřejmě nestihl projít, ale není jisté, zda by se jej KSČM a ČSSD nesnažily prosadit ve zkráceném procesu. Komunisté již mají hotový vlastní návrh, který sociální demokraté zatím spíše odmítají, protože v programu mají odlišnou variantu. KSČM chce prosadit plošná majetková přiznání týkající se veškerého majetku nad deset milionů korun - jak v penězích či nemovitostech, tak také například v uměleckých sbírkách. Každý občan s majetkem nad uvedenou částku by musel podat jeho přesný soupis, přičemž manželé by dělili společné jmění napůl. Podle návrhu KSČM by se první soupisy měly podávat již příští rok, následně v roce 2008 a pak vždy po třech letech. Přiznání mají přijímat finanční úřady, které by se pak zabývaly i způsoby nabytí majetku. Úředníci by mohli vyzvat k soupisu majetku kohokoli - i když by se dotyčný domníval, že jeho majetek hodnoty deseti milionů nedosahuje, výzvu by nemohl odmítnout. Pokud by pak finanční úřad zjistil, že kontrolovaný člověk nemůže doložit původ vydělaných peněz, zdanily by se mu takové příjmy čtyřiceti procenty. ZESÍLÍ VLIV ODBORŮ? Podporu komunistů - výměnou za ústupky v jiných oblastech - možná budou sociální demokraté potřebovat i při vládním návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok. Podle místopředsedy KSČM Dolejše nemají komunisté žádný důvod podpořit podobu, na které se shodnou strany současné vládní koalice. Jejich role by však vzrostla v případě dalších neshod s lidovci či US-DEU. Komunisté by mimo jiné chtěli zvýšit výdaje směřující na státní politiku zaměstnanosti. KSČM chce ve sněmovně hledat podporu pro zákon o prodejní době v zastavárnách a některých jiných provozovnách. Norma zakazuje nákup a prodej použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy. Bez uvedeného dokladu zakazuje také výkup odpadu ve sběrnách. Na návrhu by se mohli shodnout poslanci napříč politickým spektrem. Levice - zatím neúspěšně - zkoušela prosadit také zákaz nočního prodeje v supermarketech a prodeje o státních svátcích. ODS se obává také dalších změn v zákoně o bezpečnosti práce. Podle stínové ministryně práce a sociálních věcí se vláda zavázala, že celý současný systém předpisů zjednoduší. „Nové návrhy Škromachova ministerstva jsou ale s tímto závazkem v přímém rozporu,“ říká. Odbory podle Páralové dostaly od státu pravomoci jako nikde na světě. Mají prakticky právo vstupovat do kterékoli firmy, i když její zaměstnanci nejsou odborově organizovaní, domáhat se tam různých dokumentů a podobně. Kamenem úrazu se může stát i sněmovnou projednávaný trestní zákoník. Podle původního návrhu hrozil v případě některých hospodářských trestných činů trest už za jejich samotnou přípravu. Narozdíl od pokusu trestného činu lze však přípravu velmi obtížně dokázat, a hrozí tedy riziko zbytečné perzekuce. „Například když se manažer společnosti chystá provést určité obchodní jednání. Během plánování se ale dozví, že by takové jednání bylo protizákonné, a sám se proto rozhodne, že ho neuskuteční. I přesto by podle vládního návrhu mohl být stíhán a odsouzen,“ vysvětluje poslanec ODS Marek Benda. DOBRÉ ZPRÁVY
Vedle obávaných zákonů poslanci projednávají také normy, které většina podnikatelů přivítá s nadšením. Mezi nejdůležitější patří nový zákon o veřejných zakázkách, který by měl vstoupit v účinnost 1. ledna 2006. Oproti dosavadnímu stavu přinese jednodušší a přehlednější systém, odpovídající standardům Evropské unie a reagující na moderní trendy (podrobněji v Profitu č. 39/2005).
Mezi novinky patří rovněž insolvenční zákon týkající se osobního bankrotu (také o něm jsme psali v č. 39/2005) či návrh koncesního zákona, upravující spolupráci státu a soukromého sektoru v rámci Public Private Partnership (PPP). Od ledna má platit také nový stavební zákon, který zjednoduší a zrychlí povolování staveb (viz Profit č. 22/2005).
Rozporuplné reakce naopak vyvolává vládní návrh zákona o vyvlastnění pozemků. Na jedné straně má přispět k omezení častých obstrukcí při vykupování pozemků pro stavby veřejného zájmu, zejména dálnice či obchvaty měst. Podle kritiků však chybí přesnější definice veřejného zájmu. Vyvlastnění může postihnout i pozemky řady podnikatelů, zejména na okrajích měst. Ostře proti návrhu jsou poslanci ODS. Podle jejího poslance Pavla Hrnčíře je vyvlastnění soukromého majetku dramatickým zásahem do soukromého práva, a může být proto používáno pouze jako skutečně krajní řešení. Podle Dolejše nejsou jednoznačně pro tento návrh ani komunisté.
PODNIKATELŮM MŮŽE POMOCI RIA
„V České republice dosud nebyla přijata norma RIA (Regulatory Impact Assessment), která legislativce zavazuje k projednání dopadů připravovaných norem na toho, koho se týká - včetně podnikatelského prostředí,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Díky uplatnění RIA se má více přemýšlet o možných problémech, dopadech zákonů v praxi, více prostoru by mělo dostat zkoumání jednotlivých možností - to vše ve spolupráci se zástupci všech zasažených subjektů.
SPORNÉ NÁVRHY
Nový zákoník práceZměna systému nemocenského pojištění Zákon o úrazovém pojištění Majetková přiznání Novela trestního zákoníku Státní rozpočet Změny v zákoně o bezpečnosti práce Omezení prodejní doby v obchodech Zákon o vyvlastnění pozemků
