Oříšky mobilního tendru stát nerozlouskl
Český telekomunikační úřad tak trochu připomíná ruskou matrjošku. Nikdy nevydá všechna tajemství najednou. Vrchní ředitel David Stádník sliboval, že veškeré důležité otázky ohledně výběrového řízení na třetího mobilního operátora sítě GSM 1800 budou zodpovězeny 12. července. Z úřadu však opět „vypadla jen část informací. Některé zůstávají utajeny, některé zveřejněné nejistotu spíše prohloubily.
Úvodem pochvala.
Obecně se podmínky tendru u investorů setkaly s pochvalou. „Považujeme je za dostatečně férové a kvitujeme, že kandidáty nutí připravit technologicky a ekonomicky skutečně zajímavé nabídky, sdělil týdeníku EURO Valentin Girstl, předseda představenstva společnosti GiTy, která vstupuje do soutěže spolu s britskou firmou Orange.
Mario Bertrand, prezident pro nové projekty kanadské TIW, si zase cení, že „pravidla jsou profesionálně zpracována, v souladu s pravidly v EU . TIW se tendru zúčastní spolu s Investiční a Poštovní bankou.(Společnost Beseda Holdi ng, jež se také měla stát členem konsorcia, nakonec vypadla. Podle Bertranda to nijak nesouvisí s možným konfliktem zájmů v osobě Zbyňka Loebla - týdeník EURO 25/1999.) Rovněž tak česko-skandinávské duo Aliatel-Telenor nešetřilo na tiskové konf erenci chválou na telekomunikační politiku Zemanovy vlády.
Kupodivu, když přijde řeč na konkrétní podmínky, již tak velká spokojenost nepanuje. Všichni zájemci bez rozdílu se pozastavují nad tím, že nový operátor má být před těmi současnými chráněn jen devítiměsíční ochrannou lhůtou (potom budou moci část spekt ra 1800 MHz využívat i EuroTel a RadioMobil). Valentin Girstl z GiTy si myslí, že by bylo třeba alespoň 18 měsíců. V zahraničí je běžná lhůta od dvou do tří let. Nyní hrozí, že než se operátor rozkouká a pokryje klíčové lokality, bude vystaven zdrcujícímu útoku etablovaných kolegů.
Zajímavé je, že RadioMobil o nabízené pásmo 1800 MHz nijak zvlášť nestojí. „Chceme hlavně další frekvence z pásma 900 MHZ, jak nám bylo přislíbeno, řekl týdeníku EURO generální ředitel Klaus Tebbe. Nedostatek frekvencí a přetížená kapacita sítě nutí firmu budovat po republice další drahé základnové stanice, což mimo jiné snižuje možnost zlevnění tarifů.
Vizuální zamoření.
Třetí operátor postaví odhadem 1500 až 2000 základnových stanic a ve volné krajině, kde nelze využít střech budov, bude muset rozmístit 300 (podle některých odhadů až 500) anténních stožárů. Přitom vlastně zcela zbytečně. Kde mohl stát jeden společný stožár, budou tři vedle sebe. Telekomunikační úřad nedokázal vyjednat, aby operátoři měli za povinnost tam, kde tomu nic nebrání, využívat anténní stanoviště společně. Místo toho použil obrácenou logiku, kdy sdílené užívání je povinné jen tam, kde je to technicky a provozně možné, a když není možné pokrýt území jinými prostředky. „Je to hlavně problém pro českou společnost. Hrozí vizuální zamoření krajiny, míní Mario Bertrand z TIW. Kare Gustard, viceprezident Telenor International Mobility, si myslí, že ekologové by měli na státní orgány i operátory více „zatlačit , aby společné využívání bylo povinné. Generální ředitel Aliatelu Jiří Hubka dodává, že „jinak tu kromě les ů můžeme mít i lesy stožárů . Dosavadní praxe v ČR ukazuje, že ponechat vše na dohodě nelze. RadioMobil a EuroTel, jejichž vztahy nejsou příliš dobré, využívají ve volné krajině společně jen necelou desítku věží. Mluvčí ministerstva životn ího prostředí Rita Gabrielová neví nic o tom, že by se někdo z tohoto úřadu věcí zabýval. K hrozícímu mobilnímu zamoření překvapivě mlčí i ekologické organizace.
Český telekomunikační úřad ponechal rovněž na dohodě operátorů i možnost zavedení vnitrostátního roamingu. Vzhledem k tomu, že na podmínkách tendru pracoval od podzimu 1998, se to zdá být další rozhodnutí, které spíše alibisticky zakrývá nechu ť úředníků vyřešit potíže.
Ceny na vodě.
Jestliže mají zájemci o licenci předložit výběrové komisi fundovaný byznys plán a tarifní politiku, měli by znát propojovací poplatky (za propojení s ostatními operátory), protože ty se významně projeví v nákladech. Tele komunikační úřad však tuto zásadní věc tají. „Ceny za propojení nelze uvést, neboť se jedná o důvěrné informace obsažené v obchodních smlouvách mezi stávajícími provozovateli, uvádí. Jak však hodlá řídící výbor objektivně hodnotit jednotlivé nabídky, když každá firma bude při výpočtu cen vycházet z jiných čísel? Lze jen doufat, že vše bude jasné po 21. červenci. Tedy po datu, kdy má být zájemcům za poplatek dva miliony korun poskytnut ucelený soubor dalších informací. Kdyby tomu tak nebylo, mnoho měřitelných kritérií by již komisi nezůstalo. Cena za licenci totiž bude v ČR pevná (ve výši jedné miliardy korun, tedy 29 milionů USD, což je zhruba dvojnásobek původních návrhů ) a jako výběrové kritérium neposlouží.
