Likérka Jelínek je velký výběrčí daní pro stát, říká její šéf Dvořáček

22. 4. 2018

Autor: Martin Pinkas/Euro

Nelegálního alkoholu na trhu výrazně ubylo, ale stále by mohlo být lépe. V Česku je třeba nelegální líh i z Itálie, tvrdí Pavel Dvořáček.

Jak jste coby prezident Unie dovozců a výrobců lihovin spokojen s osmiprocentním podílem černého alkoholu na českém trhu?

Je to nejlepší výsledek za 20 let, kdy v oboru působím. Vždy to samozřejmě může být lepší. Dále by třeba pomohlo, aby země, jako je Maďarsko, dodržovaly přístupové smlouvy. Oni dostali pro pěstitelské pálení výjimku na 50 procent spotřební daně jako my. Jenže většina ovoce nejde do továren, ale používá se doma pro pálení a následně končí na černém trhu. Zasahuje to Slovensko a Rakousko, tedy naše trhy, kam vyvážíme. Tady v Česku se kromě toho projevuje přítomnost nelegálního lihu z Polska či Itálie. Nicméně to číslo černého trhu je už uspokojivější, protože před metanolovou aférou u nás byla zhruba čtvrtina zkonzumovaného lihu nelegální.

Teď bych se vás zeptal coby předsedy představenstva firmy Rudolf Jelínek. Europoslanci mají na stole evropskou daňovou reformu. Váš holding je vlastněn z Nizozemska. Jak by se vás změny zabraňující výhodám daňových rájů dotkly?

Naše společnost je řádně registrovanou firmou v Česku, kde platí daně, jen vloni to bylo 461 milionů na spotřební dani a DPH. To se nebavíme o dani z příjmu právnických osob a odvodech za sociální a zdravotní pojištění. Jsme velký výběrčí daní pro stát, a odkud je firma vlastněná, s tím nemá souvislost.

Tuzemák dostal výjimku. Dalších pět let může používat rumový éter

Nicméně R. Jelinek Group SE platí daně v Nizozemsku.

Platí jen daň z příjmu právnických osob v místě své registrace. Tato firma je ale obratově nepoměrně menší než česká akciovka. Má příjmy z dividend, které jí vlastněné firmy vyplácejí, a také z vlastnictví ochranných známek a své další činnosti. Její roční tržby se pohybují kolem 700 tisíc eur. To ve vztahu k daňové reformě nemá žádný dopad.

Takže pokud evropská reforma projde, neodejdete z Nizozemska?

To vůbec není věc, kterou bychom řešili.

Proč jste sáhli ke struktuře se sídlem v Nizozemsku?

Čistě z toho důvodu, že podnikání v Česku je jen jedna činnost vedle výrob a firem v Bulharsku, Chile, na Slovensku, v Rusku a USA. Je to standardní mezinárodní struktura. Takže není to kvůli daním, ale kvůli financování a ochraně investic.
Navíc mezinárodní charakter umožňuje další jednání o nákupech jiných firem na Západě. V roce 2009 ztroskotalo naše jednání v Německu právě na původu firmy z Česka.