V Rumunsku se zřejmě vrátí k moci Sociálnědemokratická strana (PSD), jejíž vláda padla před rokem. Vyhrála totiž s velkým náskokem nedělní parlamentní volby. Po sečtení zhruba 90 procent hlasů má PSD asi 46 procent křesel v obou komorách parlamentu, druhá skončila s 20 procenty Národní liberální strana (PNL). Volební účast činila 39 procent.
Socialisté v předvolební kampani mimo jiné slibovali zvýšit mzdy a důchody v zemi, která zůstává jednou z nejchudších zemí Evropské unie. Hned po prvních odhadech výsledků již dala PSD najevo, že chce jednat o vytvoření vlády se svým dlouhodobým spojencem, Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Ta získala asi šest procent hlasů.
Třetí se v nedělních volbách umístil nový subjekt Svaz záchrany Rumunska, jemuž dali voliči devět procent hlasů. Strana lidového hnutí (PMP), v jejímž čele stojí exprezident Traian Basescu, získala něco málo přes pět procent. Asi šest procent křesel v parlamentu by měl obsadit Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku (UDMR).
Sociálnědemokratická vláda padla před rokem v důsledku tragického požáru v bukurešťském nočním klubu, který si vyžádal 64 obětí. Mnozí to neštěstí přičetli neúnosné korupci v zemi, neschopnosti veřejné správy a opomíjení bezpečnostních norem. Pod tlakem masových protestů musela vláda sociálnědemokratického premiéra Victora Ponty odstoupit. Zemi od loňského listopadu spravuje úřednická vláda Daciana Ciolose, bývalého komisaře EU.
Šéf vítězů premiérem nebude
Agentura AP dnes připomněla, že šéf vítězné PSD Liviu Dragnea byl letos v dubnu podmínečně odsouzen ke dvou letům vězení kvůli podvodům a podplácení s cílem ovlivnit v roce 2012 referendum o sesazení tehdejšího prezidenta Basesca. Ústavní soud označil plebiscit, v němž voliči potvrdili odvolání prezidenta, za neplatné.
Podle AP by Dragnea kvůli onomu trestu neměl být jmenován premiérem. On sám dnes rumunské televizi řekl, že se necítí být vyloučen ze hry o křeslo předsedy vlády. Prezident Klaus Iohannis ale již dříve uvedl, že nebude na premiéra nominovat nikoho, kdo byl v minulosti odsouzen, nebo je vyšetřován kvůli korupci.
Dále čtěte:
Rok zlomu. Evropské politiky čeká zátěžový test
Chudoba v EU ohrožuje už i zaměstnané. Česku se ale vyhýbá
