Pro pád vlády hlasovalo 261 poslanců; potřebných bylo přitom 233 hlasů, napsala agentura Reuters. Dodala, že tento krok prodlužuje politickou nejistotu v zemi. Agentura AFP označila odvolání menšinové vlády za otevření cesty k předčasným volbám. Ty by se v řádném termínu měly konat koncem roku.
Premiér Orban se minulý měsíc po schůzce s prezidentem Klausem Iohannisem vyslovil pro uspíšení parlamentních voleb. Tento krok by podle něj měl po letech nestability vrátit důvěru v politický systém.
Politická krize kvůli justici
Orbanův menšinový kabinet vystřídal sociálnědemokratickou vládu expremiérky Vioriky Dancilaové, které parlament loni v říjnu vyslovil nedůvěru. Jednou z hlavních příčin nespokojenosti s vládnutím sociální demokracie a nakonec pádu její vlády byla rostoucí obava - jak v Rumunsku, tak zejména v Evropské unii - o zachování nezávislosti justice v zemi. Velké znepokojení vyvolaly především čistky v justici, hlavně pak na vysokých postech v prokuratuře, a změny protikorupčních zákonů.
Pro pád vlády hlasovalo 261 poslanců, potřebných bylo přitom 233 hlasů. Sice se tím prodlužuje politická nejistota v zemi, nicméně Rumunsko se přiblížilo předčasným volbám, které si přeje jak Orban, tak liberální prezident Klaus Iohannis. V řádném termínu by se volby měly konat až koncem roku.
Podle nynějších průzkumů mínění Orbanova Národní liberální strana (PNL), která vede menšinovou koaliční vládu, má podporu přes 45 procent dotázaných. Na druhé straně popularita sociálních demokratů spadla až na méně než 20 procent.
Předčasné volby mají vrátit důvěru v politický systém
Premiér Orban se minulý měsíc po schůzce s prezidentem Iohannisem vyslovil pro uspíšení parlamentních voleb a zároveň sdělil, že hlava státu s ním tento názor sdílí. Předčasné volby by podle něj měly po letech nestability vrátit důvěru v politický systém.
"Zákonodárnému sboru stále dominuje PSD, jež vládu brzdí. Je proto nezbytné, aby občané zvolili zástupce, které chtějí," řekl Orban po schůzce s Iohannisem. Zmínil se přitom o možnosti, že volby by se mohly konat už v červnu společně s volbami obecními.
"První krok k předčasným volbám byl dnes už učiněn," prohlásil po hlasování parlamentu Iohannis. "Vidím nadšený proreformní kabinet, který chtěl napravit, co PSD za poslední roky zkazila... Na druhé straně vidím PSD, která je proti reformám... Proto si přeji zaujmout postoj, který povede k předčasným volbám," dodal prezident.
Hned také informoval, že už ve čtvrtek ráno zahájí konzultace s politickými stranami. Zároveň vyslovil naději, že ještě do čtvrtečního večera se rozhodne o tom, kdo bude nominován na premiéra. Dal přitom na vědomí, že jeho volba by byla Orban.
Orbanův menšinový kabinet vystřídal sociálnědemokratickou vládu expremiérky Vioriky Dancilaové, které parlament loni v říjnu vyslovil nedůvěru. Jednou z hlavních příčin nespokojenosti s vládnutím sociální demokracie a nakonec pádu její vlády byla rostoucí obava - jak v Rumunsku, tak zejména v Evropské unii - o zachování nezávislosti justice v zemi. Velké znepokojení vyvolaly především čistky v justici, hlavně pak na vysokých postech v prokuratuře, a změny protikorupčních zákonů.
Hlavním důvodem, proč PSD hlasování o vyslovení nedůvěry Orbanovu kabinetu iniciovala, jsou diskutované změny ve volebním zákoně, jež by sociálním demokratům mohly přinést po ztrátě vlivu na celostátní úrovni i pokles vlivu na úrovni místní. Navržená novela například obsahuje dvoukolové volby starostů a úpravu způsobu volební účasti Rumunů žijících v zahraničí, mezi nimiž mají sociální demokraté malou podporu.
Politická krize kvůli justici
Orbánův kabinet byl také kritizován za úterní schválení více než dvou desítek nouzových opatření v řadě oblastí - od koncesí týkajících se ropy a plynu přes sčítání lidu až po využití prostředků z rozvojových fondů EU. Úřednická vláda, která teď bude zemi spravovat do schválení nového kabinetu, taková opatření používat nemůže.
Orbanův menšinový kabinet vystřídal sociálnědemokratickou vládu expremiérky Vioriky Dancilaové, které parlament loni v říjnu vyslovil nedůvěru. Jednou z hlavních příčin nespokojenosti s vládnutím sociální demokracie a nakonec pádu její vlády byla rostoucí obava - jak v Rumunsku, tak zejména v Evropské unii - o zachování nezávislosti justice v zemi. Velké znepokojení vyvolaly především čistky v justici, hlavně pak na vysokých postech v prokuratuře, a změny protikorupčních zákonů.
