Nekonečné pláně, na nichž se prohánějí koně, pasou stáda ovcí, pískají pasáčci a v noci je tu opravdová tma. Takové jsou hřebeny rumunských hor. Je až s podivem, jaký kus nádherné přírody, ještě existuje pár hodin cesty vlakem z naší republiky.
Autor: Tomáš Hájek
Rumunsko má neuvěřitelný potenciál snad ve všech možných směrech. Černomořské pobřeží jistě řadě Čechů utkvělo v hlavě jako jediné dosažitelné v dobách socialismu. V tomhle směru mají Rumuni jistě ještě mnoho co zlepšovat. Jen několik desítek kilometrů vzdáleným bulharským plážím se ještě zdaleka nemohou rovnat. Právě rumunské pobřeží Černého moře ovšem nabízí něco, co se v jiných zemích v Evropě dá zažít jen těžko. Plavba nesčetnými kanály delty Dunaje, pozorování ptáků nebo taky nekonečný noční boj s komáry, se vám vryjí do paměti.
Paříž východu
|RUMUNSKO|
| Rumunsko je přímořský stát, který leží v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Rozlohou téměř 240 tisíc km2 je největším balkánským státem. Rumunsko je v poslední době oblíbenou destinací především českých, slovenských a polských turistů. Milovníci pláží tu najdou mnoho přímořských letovisek. Díky spoustě nedotčených pohoří, horských jezer, jeskyní a stezek tu nejen vyznavači turistiky mohou strávit aktivní dovolenou za relativně málo peněz. Jak se tam dostanete K cestě do Rumunska vám stačí pouze občanský průkaz, protože Rumunsko je členem EU. Cesta autobusem patří mezi nejlevnější způsoby dopravy. Vyjde vás zhruba do 1 500 korun. Vydat se sem můžete i vlakem, ale zaplatíte víc a pojedete 26 hodin. Asi nejpohodlnější je cesta vlastním autem, trasu najdete třeba na www.viamichelin.com. Kde se můžete ubytovat V turistických oblastech nabízí ubytování řada penzionů a hostelů. Dvoulůžkový pokoj ve tříhvězdičkovém hotelu vyjde asi na 750 korun za noc. Pokud cestujete vlastním autem, lze využít i možnosti přespání v místních kempech. |
Také města v téhle balkánské zemi mají zvláštní kouzlo. A klidně bych vynechal Bukurešť, v níž zanechal necitlivou stopu bývalý rumunský diktátor Nicolae Ceausescu. Zbyly po něm po vzoru Paříže vybudované bulváry a především honosný palác, který je druhou největší stavbou světa hned po Pentagonu. V letech 1984 až 1989, kdy mnoho Rumunů bylo na hranici bídy a státní hospodářství skomíralo, investoval diktátor do této budovy prý až 70 procent rozpočtu země.
Při cestě do Rumunska rozhodně neváhejte navštívit i jiná města. Doporučuji starobylé Sibiu s krásným skanzenem nebo přímořskou Konstancu, která se v historii stala útočištěm Ovidia na velkou část jeho života. Za zastávku stojí jistě také Petrosani, Rumnicu Vulcea, Deva, Oradea a další půvabná místa. Například lázeňské městečko Bile Olneti vás jistě překvapí svojí vstřícností a klidem.
Hory, kde se zastavil čas
Neopakovatelné kouzlo mají však podhorské vesnice, kde se čas zastavil snad už před desítkami let. Sednout si s místními na pivo v některé z hospod, pojíst s bačou v salaši výtečný kozí sýr nebo mamaligu, obdobu slovenských bryndzových halušek, stojí za to. Specifikem východní části země jsou české vesnice–Sv. Helena, Bigar, Eibenthal a Šumice. Tady se s mnohými obyvateli domluvíte naším rodným jazykem.
Ti, kdo mají civilizace až nad hlavu, mohou vzít na záda batoh, jídlo, stan a vyrazit do hor. Nejvyšší pohoří Fagaraš se dá projít za několik dní a turistické značení je tu jistě jedno z nejlepších v Rumunsku. Přesto se mapa může vždycky hodit. Karpatský oblouk ale nabízí i řadu dalších pohoří. Za vidění stojí Rodna, Paring, Lutru, Retezat, Sureanu, Bihor, Capatini, Suhard nebo vápencový útvar Piatra Craiului na konci nejvyššího hřebene. Stačí si jen vybrat. Rumunsko vám to umožňuje.
