Uhřínovice ani tamější sládek a majitel pivovaru Martin Povýšil nejsou pro autora těchto článků neznámí. Poprvé se tam podíval o prázdninách roku 2014, aby popsal, jak funguje Povýšilův vynález, který zachránil společenský život Uhřínovic po zavření hospody.
Samovýčep ve stěně kulturáku, kde si mohl každý natočit Povýšilovu jedenáctku.
Tedy až poté, co čtečka zkontrolovala pijákův věk na občance a zaplatil dvacku za půllitr piva.
Nové zákony ovšem všechno razantně změnily a automat, o kterém se mluvilo i za českými hranicemi, čepuje limonádu. Značka Ruprenz založená v roce 2013 ale jede dál. Svého sládka a majitele, který ještě v roce 2014 pracoval ve velkém jihlavském pivovaru, teď už i uživí.
„Je to lepší než chodit do práce,“ těší Povýšila, že může pracovat z domu. I když přiznává, že dělat celý byznys v jednom člověku - počínaje vařením přes sanitaci, lahvování až po rozvoz piva - je poměrně náročné. „Mám zničená záda,“ rozpovídá se ve své původní garáži, která se proměnila ve varnu.
Za dveřmi se skrývá otevřená spilka se třemi káděmi, ležácký sklep vznikl z mrazírenského náklaďáku.
Martin Povýšil nás na cestu ze svého pivovaru vybavil několika láhvemi. Jako první jsme ochutnali jeho světlý Ležák.
Jde o pivo se 4,3 procenta alkoholu s příjemnou sladovou vůní. Chuť je poměrně suchá (dlouho v ústech nezůstává) a lehká, hořkost není výrazná, zato říz působí dobře, což ležáku dodává svěžest.
Pitelnost velmi přístupného piva je i proto dobrá.
Otestovali jsme i polotmavý speciál.
Pivo barvy černého čaje a s alkoholovým nábojem 5,4 procenta voní po praženém sladu. V ústech se prezentuje mírnou hořkostí a svěžestí, speciál není těžký ani extrémně nasládlý. Pitelnost se dá označit za velmi dobrou, a přestože polotmavá piva už nepatří k žádným kdovíjak velkým tahákům, tady nejde o laciný tah, ale sládek dbal při vaření především o blaho pijáka. •
Pivovar Ruprenz Uhřínovice 26, Brtnice Sládek: Martin Povýšil
