Ruším živnost. Zn. Konečná!

PODNIKÁNÍ V KRIZI Tisícům českých podnikatelů dochází trpělivost i dech. Často drželi své firmy nad vodou silou vůle. A ta je nyní opouští. Po desetiletí růstu se začal počet živnostníků letos snižovat.

PODNIKÁNÍ V KRIZI Tisícům českých podnikatelů dochází trpělivost i dech. Často drželi své firmy nad vodou silou vůle. A ta je nyní opouští. Po desetiletí růstu se začal počet živnostníků letos snižovat. „To je konečná. Zaměstnancům jsem dal k Silvestru výpovědi a končím,“ říká kladenský podnikatel, který chce zůstat v anonymitě. Jeho firma zatím ještě stále montuje žaluzie a zaměstnává dva lidi se změněnou pracovní schopností. Co s nimi bude teď? „Musí si poradit sami. Nejspíš skončí na krku státu,“ říká živnostník. Firmu zavírá po jedenácti letech její existence. Na začátku byla montáž žaluzií dobrý džob. Šlo o novinku, o kterou byl s rostoucí kupní silou stále větší zájem. Od poloviny 90. let začaly ceny žaluzií stagnovat, náklady však nikoli. Stále dražší je doprava, telekomunikační služby, inzerce a také účetní firmy, bez nichž si malý podnikatel leda koleduje o budoucí problémy. Přesto byla kladenská společnost ještě koncem devadesátých let zisková. „V oboru je spousta firem a konkurence drží ceny dole. Abych se dostal na dřívější výdělek, musel bych výrazně zvednout objemy a být ve firmě 24 hodin denně. Kde jsou větší objemy práce, na to jako malá firma nemám. Musel bych mít černý fond na všimné, protože víme, jak to chodí. A také spoustu známých. Stavba nových budov, to je trh, na který nemám šanci se dostat,“ vysvětluje končící podnikatel. STATISTIKA MNOHO NEPOVÍ

N ení zdaleka jediný, kdo se svou činností končí. Podnikatelů v Česku ubývá. Letos vracejí živnostenská oprávnění už od prvního čtvrtletí častěji než v minulých letech. Údaje ministerstva průmyslu a obchodu říkají, že za prvních devět měsíců letošního roku podnikatelé z vlastní vůle přerušili 247 089 živnostenských oprávnění a 73 576 jich ukončili úplně. Nejvíce skončených nebo pozastavených činností připadá na Prahu, následuje Středočeský kraj a pak Morava. Vloni za celý rok ministerstvo zaznamenalo 179 596 přerušených oprávnění a zrušených 64 962. V tuto chvíli je tedy už jasné, že letošní úbytky živnostenských oprávnění budou podstatně vyšší než loňské. Český statistický úřad uvádí, že ve třetím čtvrtletí letošního roku klesl počet všech podnikatelů oproti stejnému období vloni o téměř patnáct tisíc a jen lehce překročil 790 tisíc. Za první pololetí skončilo s podnikáním 26 tisíc lidí. Jde skutečně o výrazný nárůst počtu těch, kdo usoudili, že podnikat se v tuzemsku prostě nedá, nebo se jen častěji vzdávají ti, kdo měli živnostenské oprávnění, ale žádnou podnikatelskou činnost nevyvíjeli? „Při hodnocení úbytku či nárůstu počtu podnikatelských subjektů v České republice je velmi složité vycházet pouze ze statisti ky,která sleduje celkový počet firem a živností v tuzemsku. Toto číslo může na jedné straně zkreslovat rostoucí zaměstnávání prostřednictvím švarcsystému, který počet živnostenských listů zvyšuje pouze tím, že nahrazuje pracovněprávní vztah vztahem obchodním. Na druhé straně řada živností skončila pouze proto, že šlo o takzvané mrtvé živnosti,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.

PLAŤTE, NEBO SE TRAŤTE

„Za normálního chodu firmy je to zajímavé, ale nesmějí marodit zaměstnanci a nesmějí přijít mimořádné výdaje. Stalo se, že jsem musel zaplatit výměnu motoru, výfuk a nové pneumatiky, což nezapadá do běžné údržby. Mám ještě zaměstnání a zjistil jsem, že ze svého platu musím tři až čtyři měsíce firmu dotovat, abychom to ustáli. Občas se to stát může, ale když přijdou takové rány dvě do roka, tak zjistíte, že tři čtvrtě roku děláte zadarmo. Nakonec se výdělek nekoná a ještě bych v takové situaci měl platit daň z příjmu, který nemám,“ uvádí kladenský podnikatel. N a tom, že za přerušením či rovnou zrušením živnostenských listů letos často stojí nové právní úpravy, se shodují jak představitelé podnikatelské veřejnosti, tak státní správy. Minimální daň, kterou musí zaplatit i podnikatel ve ztrátě, je jeden z důvodů úbytku. Živností se pak nezbavují jen ti, kdo žádnou činnost nevyvíjeli, ale ipodnikatelé, kteří svou firmu provozovali na hranici rentability. „T i, kdo nepodnikali a měli živnostenské oprávnění, najednou zjistili, že jim z toho plynou určité povinnosti. Tak oprávnění raději ruší,“ uvedla Jarmila Weczerková, vedoucí krajského Živnostenského úřadu Moravskoslezského kraje. Tomu patří třetí příčka v počtu přerušených živností za tři čtvrtletí letošního roku (za Prahou a Středočeským krajem) a čtvrtá v počtu ukončených, kde ho předstihl ještě Jihomoravský kraj. Jako očištění podnikatelského stavu od nepodnikajících držitelů živnostenských oprávnění vnímá úbytek podnikatelů i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Po pravdě získáváme pouze informace o stávajícím stavu registrací. Podnikatelé při zrušení živnostenského oprávnění důvod neudávají. Z našich dílčích poznatků je nová daňová zátěž stejně významným důvodem pro zrušení živnosti jako skutečnost, že řada z nich prostě živnost neprovozuje. Měli ji dříve jako druhé zaměstnání, které přestali vykonávat,“ řekl mluvčí ministerstva Ivo Mravinac.

PODNIKATELÉ UBÝVAJÍ, ÚŘEDNÍKŮM JE TO JEDNO

Statistické údaje však hovoří nejen o nevyužitých živnostenských oprávněních, ale také o snižování počtu činných firem a živností. Vedle úbytku podnikatelů bez zaměstnanců, jichž bylo ve třetím čtvrtletí letošního roku o 7,6 tisíce méně než ve srovnatelném období vloni, zaznamenali statistici i snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci, a to o 5,5 tisíce. V prvním pololetí letošního roku klesl jejich počet meziročně o deset tisíc. V nedávné Nedělní partii na Primě však jejich úbytek označil místopředseda vlády pro eko nomiku Martin Jahn za mikroskopický. Podle jeho slov jen polovina z nich vloni podala daňové přiznání. Jiného názoru je šéf Hospodářské komory. „Po deseti letech nepřetržitého růstu se snížil počet podnikatelů bez zaměstnanců ise zaměstnanci. To považuji za velmi alarmující a na rizika takového výsledku jsme upozorňovali vládu v uplynulých měsících především v souvislosti s přijímanými opatřeními první a druhé vlny reformy veřejných financí,“ konstatoval Jaromír Drábek. Meziroční pětiprocentní pokles podnikatelů se zaměstnanci je podle něho neoddiskutovatelným důkazem toho, že podmínky pro podnikání se v Česku horší. „Dvanáct měsíců je přitom dostatečně dlouhý čas, aby bylo prověřeno, že nejde jen o ojedinělý výkyv, ale o nastavený trend. Pokud se podmínky nezlepší, pak se obávám toho, že nemusí jít o poslední pokles počtu podnikatelů,“ dodal Drábek.

LEGISLATIVNÍ KOPANCE

Na podnikatele, kteří neměli oprávnění jen uložené v šuplíku, totiž v poměrně krátké době dopadly změny, které k jejich prosperitě zrovna nepřispěly. Vedle minimální daně je potkalo zvýšení odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. V platnost vstoupil kontroverzní zákon o dani z přidané hodnoty, který se už novelizuje. N a podnikatelský vkus a možnosti se neúměrně zvyšuje minimální mzda. Naproti tomu chybí opatření, která by podnikání v Česku usnadnila. „Dnes je často výhodnější pobírat sociální dávky a občas si přivydělat na černém trhu než podnikat,“ podotkl Jaromír Drábek. Souhlasí s ním i náš kladenský podnikatel. „Jsou období, kdy je práce méně a potom je otázka, jestli si nechávat zaměstnance za podmínek stále rostoucí minimální mzdy, na kterou musíte reagovat. Totéž je ten úžasný nápad, že malé firmy budou platit zaměstnancům prvních čtrnáct dní nemocenské. Ty firmy se nepoloží, ale propustí lidi. Nechají si jen ty, pro které budou mít stoprocentně práci a vědí, že nemarodí. Ostatní půjdou na pracák a podnikatel se s nimi domluví, že si je najme, když bude mít zakázku. Samozřejmě na černo. To Škromach nedomyslel,“ říká.

Jeho černou můrou z pera českých legislativců je i novela zákona o dani z přidané hodnoty. „Dodnes nikdo neví, jak DPH dělat. N ás novela poškodila. To byla jedna z posledních kapek,“ zlobí se končící živnostník.

PODNIKATELÉ JEŠTĚ DOUFAJÍ

Tisíce podnikatelů svá živnostenská oprávnění zatím pouze přerušují a ukládají do šuplíku, ať už na horší, nebo na lepší časy. První varianta nastává ve chvíli, kdy přijdou o zaměstnání - potom se mohou znovu pokusit oprášit podnikatelskou činnost, aniž by museli platit za vydání nového živnostenského listu či koncese. Totéž platí pro případ, že by se podmínky k podnikání zlepšily. V tuto chvíli však v takovou možnost mnoho lidí nevěří. „Podmínky pro podnikání se budou zhoršovat a podnikatelů bude ubývat,“ říká například vedoucí živnostenského odboru Prahy 4 Pavla Melšová.

ŽIVNOSTI PŘERUŠENÉ A UKONČENÉ

Pramen: MPO