Ruská aukční horečka

Přes rekordní letní výsledky se objevují varování o možném pádu cen uměleckých děl

Více než jednu miliardu dolarů vynesly letní aukce největších světových aukčních domů Christie’s a Sotheby’s na přelomu června a července. Přestože běžní spotřebitelé omezují své výdaje, aby se vyrovnali se zpomalováním světové ekonomiky, klesají ceny nemovitostí i akcií, tak prominentní sběratelé utrácejí za umělecké předměty nevídané částky. „Mezinárodní trh s uměním je mimořádně silný a pracuje v obrátkách, které jsme neviděli přes patnáct let,“ řekl deníku The New York Sun mluvčí Christie’s Rick Pike. Například obraz Le Bassin aux Nympheas (Nádrž s lekníny) s motivem leknínů od Clauda Moneta, jehož díla jsou považována v uměleckém světě za indikátor cen, se vydražil 24. června za rekordních 80,5 milionu dolarů. Přitom v květnu se prodalo jiné Monetovo dílo za 41 milionů dolarů a také tehdy to bylo maximum, za něž se jakýkoli obraz od tohoto autora kdy prodal. Mimochodem prodej Monetova obrazu s motivem leknínů byl součástí londýnské aukce impresionistů a moderního umění Christie’s, která vynesla přibližně 283 milionů dolarů. Tento výsledek představuje historicky nejvyšší částku za jednotlivou evropskou aukci.

REKORDY V SOUČASNÉM UMĚNÍ

Razantí růst cen uměleckých děl je o to překvapivější, že podle předpovědí odborníků měl trh s uměním stejně jako ceny akcií a nemovitostí zažít korekci, nebo dokonce silný propad. Tahounem současného boomu je kromě impresionistů především poválečné a současné umění, jak potvrzuje londýnská aukce současného umění Sotheby’s z 1. července s výnosem 189 milionů dolarů. Tento výsledek představuje absolutně nejvyšší částku, kterou se na letní evropské aukci tohoto typu umění podařilo získat. Ze 75 nabízených děl se prodalo celých 71, ceny 27 z nich byly dva miliony dolarů a deset umělců zde dosáhlo na svůj rekord. Hvězdou aukce byl obraz irského malíře Francise Bacona Study for Head of George Dyer (Studie hlavy George Dyera), zobrazující jeho milence, vydražený za 27,4 milionu dolarů. Další zajímavou položkou byl obraz od Jeana-Michela Basquiata s názvem Untitled (Pecho/Oreja), za nějž jeho dosavadní majitel, irská rocková skupina U2, dostal 10,1 milionu dolarů. Kromě U2 se mezi nabízejícími objevila i někdejší tenisová hvězda John McEnroe. Ten však zřejmě výsledkem úplně potěšen nebyl. Za obraz Portrait of John McEnroe and Tatum O’Neal od Andyho Warhola z roku 1986 dostal 480 tisíc dolarů, přitom odhad dosahoval 696 tisíc. McEnroe částku získanou za Warholovu práci věnoval na dobročinnost.
Trend růstu cen poválečného a současného umění potvrdila i Christie’s, která na konci června prodala díla za 172 milionů dolarů a stanovila rekordy pro práce devíti autorů včetně malířů, jako je Jeff Koons, Gilbert a George (dvojice autorů Gilbert Proesch a George Pasmore) a Antonio Lopez. Špičkovou položkou se opět stalo dílo Francise Bacona, jehož Three Studies for a Self Portrait (Tři studie pro autoportrét), vytvořené v roce 1975 v Paříži, se vydražily za téměř 34,5 milionu dolarů. Třetím nejdražším dílem této aukce se stala práce Naked Portrait with Reflection od Luciana Freuda, mimochodem vnuka psychologa Sigmunda Freuda, za 23,5 milionu dolarů, což je druhá nejvyšší částka dosažená za práci tohoto autora vůbec. Rekordní ceny si připsaly například i díla od Antonia Lopeze či Nicolase de Stael. Dobrých výsledků dosáhl i Andy Warhol, jehož prací se prodalo hned několik. Kromě amerických a evropských umělců se blýskli i asijští autoři. Například cena za obraz La Terre indického umělce Syeda Haidera Razy přesáhla 2,5 milionu dolarů, a portrét Pape od Číňana Jang Pchej-Minga (Yang Pei-Ming) dokonce dosáhl na rekord za práci tohoto autora ve výši dvou milionů dolarů. Tyto částky opět potvrzují, že zájem o současné asijské umění je na vzestupu.

VELKÉ ČASTKY PADAJÍ I JINDE

Ovšem rekordní částky se zdaleka netýkají jen současného umění. Například 8. července se na aukci Christie’s prodaly tři skicy španělského malíře Franciska Goyi objevené po 130 letech za asi osm milionů dolarů. Cena nejdražší z nich s názvem Bajar rinendo (Hádka při klesání), zobrazující čtyři hádající se ženy při letu vzduchem, dosáhla 4,5 milionu dolarů, tedy asi dvojnásobku předaukčního odhadu. Stejný den se Christie’s mohla pochlubit i dalším rekordem – obraz francouzského malíře Jeana-Antoina Watteaua z přelomu 17. a 18. století se prodal za 24,4 milionu dolarů. To je nejvyšší částka, jakou se kdy podařilo získat za obraz starého francouzského mistra v aukci. Mimochodem tento obraz s názvem La Surprise se pohřešoval plných dvě stě let a byl nalezen až loni v jednom domě na britském venkově. Zdatně si ovšem vedou i impresionisté. Kromě výše uvedené práce Clauda Moneta se dařilo i dalším zástupcům tohoto uměleckého směru. Ranný pastel baletních tanečnic Edgara Degase se 24. června na aukci Christie’s prodal za 26,5 milionu dolarů. Přitom odhad ceny byl dvaapůlkrát nižší. Zároveň je to druhá nejvyšší cena za dílo tohoto francouzského malíře vůbec. Na stejné aukci se vydražilo několik dalších děl impresionistů a zástupců moderny, jako je Pierre-Auguste Renoir, Paul Cezanne, Henry de Toulose-Lautrec, Camille Pissarro, Paul Signac, Paul Gauguin, Pablo Picasso či Henri Matisse. A drtivá většina z nich za výrazně více než jeden milion dolarů. Podobně zajímavých výsledků jako Christie’s dosáhl i konkurenční aukční dům Sotheby’s, který o pouhý den později prodal práce impresionistů a moderních autorů za více než dvě stě milionů dolarů, přičemž primát si odneslo dílo italského malíře z roku 1915 Gina Severiniho s názvem Danseuse, prodané za 29,6 milionu dolarů (sedminásobek předchozího rekordu pro tohoto autora). Zajímavým kouskem byl i další obraz Clauda Moneta La Plage à Trouville (Pláž u Trouville) vydražený za více než 15,2 milionu dolarů.

RUSKÉ POSILY

Výsledky londýnských aukcí ukazují, že se britská metropole stává významným konkurentem New Yorku v boji o pozici nejdůležitějšího světového aukčního centra. Zatímco si Američané desetiletí udržovali oproti Londýnu náskok v poměru dva ku jedné, tak letos se aukční výnosy u obou měst téměř vyrovnaly. Již loni rozdíl mezi hodnotou umění vydraženého na jaře v New Yorku a v létě v Londýně činil jen šedesát milionů liber a letos se tento rozdíl k 1. červenci propadl jen na pouhé čtyři miliony liber. Důvody pro tento vývoj jsou v zásadě dva: stále oslabující dolar a skutečnost, že se Londýn stává domovem pro stále více bohatých sběratelů z Ruska, Indie i Blízkého východu. Právě tento trend potvrdila i výše zmíněná červencová aukce poválečného a současného umění Christie’s, kde sice 48 procent kupců pocházelo z USA, ale 42 procent z Evropy a zbytek především z Asie. Kromě toho v Londýně jsou stále více ochotni prodávat i renomovaní američtí sběratelé a stále více zde za umění utrácejí ruští multimilionáři, kteří také zřejmě nesou vinu za rostoucí ceny. Například panuje přesvědčení, že za nákupem Degasových baletek i Monetových leknínů stojí ruští kupci.
K velmi aktivním ruským investorům do umění patří Roman Abramovič, jenž v květnu získal za 86,3 milionu dolarů Triptych z roku 1976 od Francise Bacona a také obraz Benefits Supervisor Sleeping od Luciana Freuda za 33,6 milionu dolarů (mimochodem Freud se tak stal nejdražším žijícím umělcem – pozn. red.). V červnu si Abramovič svou sbírku doplnil i o Giacomettiho plastiku za 18,7 milionu dolarů. Média spekulují, že majitele fotbalového klubu Chelsea inspirovala jeho přítelkyně Darja Žukovová, která připravuje v Moskvě otevření vlastní galerie. Rusové mimochodem nenakupují jen západní umění, ale stojí i za růstem cen uměleckých děl autorů z Východu. Příkladem může být portrét od expresionistického malíře běloruského původu Chaima Soutina, jehož obraz koupený před pěti lety za čtvrt milionu liber se nedávno prodal za 2,3 milionu liber. Přitom jen během června dvě aukce Sotheby’s věnované ruskému umění vydražily díla za více než šedesát milionů dolarů. A za obraz Les Fleurs (Květiny) od Natalije Gončarovové, příslušnice ruské avantgardy z počátku dvacátého století, zaplatil jeho nový majitel v červnové aukci Christie’s téměř 10,9 milionu dolarů. Za vysoké ceny se na stejné aukci prodala i díla dalších ruských modernistů: za obraz Vladimira Baranoffa Rossineho jeho kupec zaplatil téměř 5,4 milionu dolarů a za obraz Very Rocklineové to bylo něco málo přes čtyři miliony dolarů.

SMÍŠENÉ VYHLÍDKY

Objevují se hlasy, že ruští sběratelé ženou ceny impresionistů nahoru podobně, jako to koncem osmdesátých let udělali Japonci. Tehdy zaplatil japonský magnát Rjoei Saito 78,1 milionů dolarů za Renoirův Moulin à la Galette. To byl rekord za impresionistický obraz, který vydržel až do konce letošního června, kdy jej překonaly zmíněné Monetovy lekníny. Nicméně Saitův nákup byl také posledním okamžikem tehdejšího boomu trhu s uměním. Japonci totiž kvůli zjištěným finančním skandálům a vysokým dluhům své pozice rychle vyklidili a následoval rychlý pád cen. V současnosti se ale zdá, že ruští sběratelé jsou díky příjmům z rostoucích cen komodit finančně dobře zajištěni, a tak nemohou dopadnout stejně jako jejich japonští předchůdci.
V době, kdy se o slovo zřejmě hlásí globální recese, nelze ale vyloučit žádný scénář. Rovněž se objevují informace, že trh se středně drahými díly už určité snížení poptávky zaznamenal. Například na aukci současného umění společnosti Phillips de Pury & Company se neprodala celá třetina nabízených předmětů. Navíc na trhu s uměleckými předměty hraje významnou roli psychologie. „Problém je, když se sběratelé začnou ptát a znejistí,“ řekl agentuře Reuters Anders Petterson, zakladatel společnosti ArtTactic zaměřující se na sledování důvěry na trhu s uměním. „Může přijít významnější politický nebo ekonomický náraz, který odvede pozornost největších sběratelů, a ceny se mohou zřítit jako domeček z karet,“ dodal Petterson.

BOX:
Christie’s versus Sotheby’s 552 milionů USD x 449 milionů USD
Pozn.: letní aukce – červen/červenec 2008

BOX: Christie’s versus Sotheby’s 3,6 miliardy USD x 3 miliardy USD
Pozn: tržby za první pololetí 2008

Pramen: British Business Monitor

BOX
Asijská expanze v podání Christie’s (první pololetí 2008)

Region
Částka (mld. USD)
Meziroční změna

Evropa a Velká Británie
1,6 +6 %
Spojené státy
1,2
-1 %
Asie a Střední Východ
0,351
+81 %

Pramen: Christie’s

BOX
Nejrychleji rostoucí oblasti umění (první pololetí 2008, meziroční změna)

Asijské umění
+63 %
Evropský nábytek*
+47 %
Klenoty a hodinky
+34 %
Americké obrazy
+33 %
Latinsko-americké umění
+21 %
Impresionisté a moderní umění
+14 %

Pozn.: * včetně hodin, plastik a koberců

Pramen: Christie’s