Sankce uvalené západními zeměmi na Rusko nemají zdaleka takový dopad, v jaký doufali mnozí politici. Loňský pokles tamní ekonomiky byl totiž výrazně menší, než se očekávalo, a letošní vývoj signalizuje opětovný návrat k růstu. Ten se dle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude pohybovat v hodnotách přesahujících dvě procenta.
„Ruská ekonomika stále překvapuje analytiky. Země se rychle dokázala vyrovnat se západními sankcemi, a to jednak přeorientací svých ekonomických aktivit směrem k Číně a dalším asijským zemím a jednak díky ,šedým‘ obchodům obcházejícím sankce. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že růst je dosahován zejména v důsledku vysokých státních výdajů, pochopitelně v první řadě vojenských. Takové stimuly ovšem nelze udržet dlouhodobě,“ vysvětlil pro Euro.cz Petr Kymlička, partner skupiny Moore Czech Republic.
Byť tedy není Rusko v důsledku invaze na Ukrajinu oslabeno tak moc, jak se zprvu predikovalo, z dlouhodobého hlediska to pro něj velmi pravděpodobně bude představovat závažné komplikace. Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev se dokonce domnívá, že by se tamní ekonomika mohla za pár let dostat do podobného stavu, v němž se nacházela na konci studené války. Podle něj totiž z mnoha klíčových ukazatelů vyplývá, že tamní hospodářství v následujících letech téměř neporoste.
Kreml sice v poslední době přichází s mnoha tvrzeními o síle ruské ekonomiky, těm se ale podle odborníků nedá příliš věřit. Situaci navíc ještě zhoršuje skutečnost, že válka na Ukrajině pravděpodobně hned tak neskončí.
Hlavním vítězem bude Čína
Inozemcova analýza podle Business Insideru zmiňuje tři zásadní komplikace pro celé ruské hospodářství. Prvním velkým problémem je skutečnost, že Rusko opustilo mnoho západních společností a ani jiné zahraniční firmy podnikání v této zemi příliš neláká. V kombinaci se zákazem dodávek mnoha technologií to podle Inozemceva vede k tomu, že ruská ekonomika se stává „stále primitivnější“.
Celá situace se navíc v budoucnu může ještě výrazně zhoršit, a to především kvůli skutečnosti, že západní technologie a další zařízení ponechané v zemi se postupně opotřebovávají. Většinou jim tedy zbývá pouze tři až pět let, kdy budou sloužit bez větších problémů. To představuje závažnou hrozbu pro některé klíčové oblasti ruské ekonomiky, jako je například automobilový sektor, jemuž se během během téměř dvou let od začátku války výrazně propadly prodeje.
Rusko se nastalou situaci snaží řešit větší spoluprací s Čínou, jež mu v poslední době dodává stále více high-tech produktů. To ale představuje další závažné riziko. Pokud by takový stav pokračoval současným tempem, mohla by se Ruská federace do konce dekády stát zcela závislou na Číně, která by pro ni představovala naprosto dominantního obchodního partnera.
„Je jen otázkou nepříliš dlouhého času, kdy extrémně pragmatické čínské vedení začne této závislosti využívat k vlastnímu prospěchu a k prosazování svých globálních ambicí,“ shrnul Kymlička.
Rusové nechtějí děti
Další závažnou komplikací je klesající počet obyvatel Ruska. Populace této země se snižovala už před válkou – mezi lety 2017 až 2022 se smrskla o zhruba tři miliony. Současná situace navíc nahrává tomu, že počet nově narozených dětí se nebude zvyšovat ani v dohledné době. Někteří lidé totiž mají z války pochopitelný strach a zároveň se obávají nedostatku peněz, kvůli čemuž rodičovství odkládají.
Pokles počtu obyvatel přitom už nyní přináší ruské ekonomice řadu problémů s tím, jak mnoho lidí odešlo bojovat na Ukrajinu, což se projevilo rekordním nedostatkem pracovníků ve většině odvětví. „Pokles lidských zdrojů by mohl z dlouhodobého hlediska stát Rusko více než okamžité finanční ztráty způsobené současným konfliktem,“ zhodnotil Inozemcev.
Poslední zásadní problém představuje nedostatek kapitálu. Ten způsobil především přechod na válečné hospodářství, což je režim, který zahrnuje vysoké vojenské výdaje a vysoké daně. „Znárodnění a konfiskace majetku zahraničních společností jsou natolik atraktivní, že se množí také pokusy o převzetí majetku ruských podnikatelů považovaných za nedostatečně loajální Kremlu,“ doplnil ruský ekonom, podle něhož dojde v příštích letech k masivnímu přerozdělování prostředků v celé zemi.
Všechny výše zmíněné faktory podle Inozemceva naznačují, že by ruské hospodářství mohlo v následujících letech čelit obrovským potížím. Konkrétně odhaduje, že do konce dekády poklesne o 10 až 15 procent, zatímco hodnota rublu se propadne zhruba o polovinu. A co se týče zmíněného počtu obyvatel, ten by se mohl teoreticky snížit až o dalších šest milionů lidí. „Z těchto důvodů nebude mít ruská ekonomika šanci na větší rozvoj,“ uzavřel ekonom.
