Když 24. února 2022 Rusko plnohodnotně napadlo sousední Ukrajinu, neviděla řada ekonomů budoucnost ruského hospodářství zrovna dvakrát růžově. Koneckonců, kromě drahého konfliktu měly zemi následně zavařit také obsáhlé sankce.
K překvapení mnohých na tom ale ani čtyřiadvacet měsíců od začátku invaze tak špatně není – tedy „papírově“. Ba co víc, podle posledních údajů se zdá, že mu konflikt vlastně „prospívá“, neboť tamní hrubý domácí produkt se loni vlivem přechodu na válečnou ekonomiku zvýšil na 3,6 procenta.
A ačkoli mohou někteří o přesnosti a úplnosti Moskvou zveřejněných statistik pochybovat, faktem je, že celkový růst HDP v době války zase tak úplně neobvyklý není. „Z čistě ekonomického hlediska má Rusko značný prostor pro pokračování ve vedení války,“ uvádí pro Insider globální makrostratég a odborník na Rusko Hassan Malik ze společnosti Loomis Sayles.
Podle toho má země se sankcemi letité zkušenosti. Odolává jim už od roku 2014, kdy od Ukrajiny ilegálně anektovala Krym a následně byla zahlcena řadou obchodních omezení. Důvodů, proč se Rusku daří držet svoji ekonomiku silnou i po dvou letech od vypuknutí konfliktu, je ale hned několik.
Boje drží za hranicemi státu
Jedna z hlavních výhod, z kterých Rusko těží, je fakt, že konflikt neprobíhá na jeho území, nýbrž za hranicemi s Ukrajinou. „Válka se vede převážně na ukrajinské půdě a ničí převážně ukrajinské domy, podniky a farmy, takže přímý dopad na ruskou výrobní kapacitu a domácnosti je poměrně omezený,“ vysvětluje Malik.
Pro lepší představu, zatímco v roce počátku invaze ruská ekonomika dle agentury Reuters, jež se odkazovala na oficiální statistiky země, klesla o pouhé 1,2 procenta, ukrajinský HDP se propadl o více než 29 procent. V roce 2023 pak ukrajinská ekonomika vzrostla o 4,9 procenta – alespoň na základě prognóz tamní centrální banky, neboť oficiální údaje instituce zatím nezveřejnila.
A co víc, v momentě, kdy se válka neodehrává na domácím území, může způsobit pozitivní šok, zejména co se týče poptávky po válečných zásobách a pracovní síle. A právě to se dle Malika stalo i v Rusku.
Dalším důvodem, proč tamní ekonomika roste, je fakt, že válka, jak již bylo nastíněno, zvyšuje poptávku po zboží a službách, které jsou s ní spojeny. Řeč je o zbraních, munici, ale například i obvazovém materiálu. A vzhledem k tomu, že dovoz do Ruska je kvůli sankcím omezen, zboží vyrábí tamní firmy, což podporuje celý zbrojní průmysl.
Pokračující boje pak samozřejmě vyžadují rovněž pracovní sílu. S tou mělo Rusko kvůli klesajícímu počtu obyvatel problém už před válkou. S jejím počátkem svoji vlast následně opustil téměř milion obyvatel, a to včetně mužů v odvodním věku, čímž se pracovní síla v zemi ještě více ztenčila. Konkrétně loni zemi chybělo na pět milionů pracovníků. V listopadu pak Rusko vykázalo rekordní nezaměstnanost atakující tři procenta. Na druhou stranu, nedostatek pracovních sil zvýšil mzdy, což obyvatele nakoplo k tomu, aby více utráceli a tím podpořili hospodářský růst.
Samostatnost a omezený zahraniční obchod
V roce 2022 bylo Rusko osmou největší ekonomikou, což je do jisté míry způsobeno jeho soběstačnou produkcí kritických komodit, jakými jsou ropa, zemní plyn či pšenice. Právě jeho samostatnost mu pomohla přečkat léta sankcí, které měly nakonec jen omezený dopad – zejména pak v obranném průmyslu. „Jako jeden z předních světových vývozců zbraní si Rusko může také zajistit většinu svých obranných potřeb, včetně zbraní sofistikovaných,“ konstatuje Malik.
Následně dodává, že uvalené sankce mají tendenci oslabovat. To je způsobeno řadou opatření, jež Moskva zavedla, aby svoji ekonomiku podpořila. Jde například o paralelní dovozy, orientaci na alternativní exportní trhy, jako jsou Indie a Čína, či nové dodavatelské řetězce. Dopad na stav ekonomiky pak měly také kroky, které ruští politici učinili ihned poté, co země napadla Ukrajinu. Konkrétně šlo třeba o uzavření moskevské burzy na několik týdnů, zavedení kapitálových kontrol či řízení měnové politiky.
V neposlední řadě rozhoduje i fakt, že Rusko do války vstupovalo s nízkým zahraničním dluhem a silným exportem. A pomohl mu také dopad, jaký měl konflikt na ceny komodit. „Takový vývoj silně kompenzoval kroky Západu, jako je zmrazení rezerv centrální banky,“ říká Malik s tím, že se zemi i přes sankce podařilo vyčlenit na obranu téměř třetinu rozpočtu na aktuální rok. Ruský investigativní portál Važnyje istorii počítá dokonce se 40 procenty rozpočtu.
A co bude, až válka skončí?
Malik není jediný, kdo je přesvědčený, že je země schopná financovat válku i několik let. Například ekonom Bloombergu Alex Isakov se nechal slyšet, že aktiva ruského národního investičního fondu vydrží ještě další rok nebo dva, a to za předpokladu, že vývozní ceny ropy v zemi klesnou pod 50 dolarů za barel. Průměrná cena barelu ruské vlajkové lodi Ural byla v roce 2023 asi o 13 dolarů vyšší.
Na druhou stranu je nutné podotknout, že i když se Rusku podařilo vyhnout ekonomické katastrofě, neznamená to automaticky, že v zemi vše šlape tak, jak má. Ve skutečnosti se vůdce Vladimir Putin aktuálně potýká s třemi základními dilematy. „Musí financovat probíhající válku proti Ukrajině, udržet životní úroveň obyvatelstva a zajistit makroekonomickou stabilitu. Dosažení prvního a druhého cíle si vyžádá vyšší výdaje, které podpoří inflaci a zabrání tak dosažení třetího cíle,“ píše Insider s odkazem na článek v časopise Foreign Policy.
Že samotný růst HDP není jediným měřítkem výkonnosti ekonomiky, pak dokládá například zvýšení cen některých potravin. Třeba vejce během dvanácti měsíců před loňským listopadem zdražila o 42 procent. „Vyrábíte zbraně a munici, platíte za ně z rozpočtu, ale tyto zbraně a munice nepřispívají ke kvalitě života, nepřispívají k budoucímu hospodářskému růstu,“ konstatuje ruský ekonom Serger Gurijev s tím, že je potřeba si uvědomit, že tyto produkty jsou dodávány na Ukrajinu, kde jsou následně ničeny.
Podle lednové zprávy Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia má probíhající válka v současnosti na ruskou ekonomiku takový vliv, že po jejím skončení hrozí stagnace, či dokonce naprostá krize. Nemluvě o skutečnosti, že růst HDP rozhodně neznamená zlepšení životní úrovně samotných Rusů. Ba naopak, i ruský statistický úřad Rosstat přiznal, že maloobchodní tržby (které jsou v tomto ohledu mnohem více vypovídajícím ukazatelem – pozn. red) se během loňského roku na předválečnou úroveň nevrátily. Jejich meziroční růst činil 6,4 procenta, zatímco propad v roce 2022 byl ještě o jednu desetinu procentního bodu vyšší.
