Ropná Arktida
Polární sever se stává ekonomicky zajímavým teritoriem, neboť zde dle současných odhadů leží až třetina světových zásob ropy a zemního plynu. Nyní by se přibližně o milion kilometrů čtverečních mohlo zvětšit ruské území v Arktidě. Ruští vědci po nedávném návratu polární expedice na ledoborci Rossija oznámili, že v oblasti Lomonosovova hřbetu nalezli důkazy, že Rusko si může na takto velké území činit nároky.
Zmíněná oblast je velmi bohatá na ropu a zemní plyn. Šéf expedice a ředitel Všeruského vědecko-výzkumného institutu oceánské geologie a přírodních zdrojů Valerij Kaminskij po přistání řekl, že výsledky zkoumání „upevní ekonomické i politické pozice Ruska v Arktidě“.
Cílem výpravy bylo zpřesnit hranice kontinentálního šelfu Ruska v Severním ledovém oceánu v oblasti Lomonosovova hřbetu. Rusko si na základě nových nálezů může nárokovat území srovnatelné s rozlohou Německa, Francie a Itálie dohromady, které obsahují odhadem asi deset miliard tun ropy. Moskva může předložit OSN důkazy, že šelf Severního ledového oceánu je pokračováním Sibiřské kontinentální desky a patří do sféry ruských zájmů.
Podle konvence Spojených národů je vnější hranice na moři dvanáct mil od čáry pobřeží, ekonomická hranice určující právo na využívání přírodního bohatství pak 200 mil od břehu. Libovolný stát si však může činit nárok i na území vzdálenější, pokud předloží věrohodné důkazy, že nárokovaná oblast je ohraničena okrajem kontinentálního šelfu.
Podmořské hory Lomonosovova hřbetu se táhnou na 1800 kilometrů pod hladinou Severního ledového oceánu od Novosibiřských ostrovů k Ellesmerově ostrovu na severu Kanady. Oblast si nárokuje i Dánsko, které tvrdí, že hřbet je pokračováním Špicberků. Arktický šelf si teoreticky může „přisvojovat“ pět zemí. Kromě Ruska a Dánska ještě USA, Kanada a Norsko. Na procesu určování hranic se zatím nepodílejí Američané, kteří od roku 1982 neratifikovali příslušnou konvenci. Rusko své nároky oznámilo jako první v roce 2001; nyní vysílá expedice, aby získalo potřebné podklady.
Dmitrij Oreškin z Geografického ústavu Ruské akademie věd říká: „Geologické důkazy stačit nebudou. Světový kapitál chce, aby oblast byla mezinárodní, a těžit mohl každý. My tedy zřejmě brzy oznámíme, že nikoho těžit nenecháme - v takovém případě musí být naše pozice velmi silná.“
